Peníze a bankovnictví
Peníze a bankovnictví (42/47) · 4:16

Čína drží svou měnu stabilní, ale diverzifikuje vlastnictví Čína podhodnocuje svou měnu ale nakupuje aktiva jiných zemí než jen USA.

Navazuje na Investiční nástroje.
Víme, že USA v roce 2009 má relativně vysoký schodek v porovnání s Čínou. Dovezli jsme o 260 miliard více než jsme do Číny vyvezli a z posledních dvou videí víme, že způsob, kterým Čína drží svou měnu od zhodnocování kvůli této obchodní nerovnováze, je, že budou tisknout peníze a užívat juan k nákupu amerických aktiv. A tady v letech 2006; 2007; 2008 vidíme velký růst amerických aktiv. Ale co je více zajímavé, že v roce 2009 žádný velký nárůst nebyl. I když je to i tak vysoké číslo, ale ne zase tak vysoké, aby se nám objevila nerovnováha na trhu. Jak Čína udržela svou měnu stabilní. Dokonce lépe, pojďme se podívat...protože to není jen čínská vláda. Je to množství aktiv, které vlastní čínští občané. Můžeme se podívat na největší zahraniční vlastníky státních cenných papírů. Toto pochází přímo z webové stránky Ministerstva financí a říká nám, jak rozdílné jsou centrální banky, kolik ve skutečnosti drží státních cenných papírů. Vidíte, že Čína je největší vlastník. Když se podíváme na listopad 2009, měla 929 miliard dolarů. Takže Čínská lidová banka má americké dluhopisy v hodnotě 929 miliard dolarů. Ale co je tady zajímavé, že je to největší vlastník, ale jestli se posuneme do listopadu 2010 množství, které drželi o mnoho nekleslo. Pořád drží okolo 900 miliard dolarů, ale kleslo to. Vzhledem k tomu, že máme tento schodek obchodní bilance, vzhledem k tomu, že chtějí udržet svou měnu stabilní a chtějí tisknout peníze a nakupovat aktiva jiných lidí, jak k tomu došlo? Proč množství dluhopisů ve skutečnosti kleslo? A jak byli vlastně schopní snížit množství amerických aktiv, které nakoupili. Odpověď je, že nemuseli nakupovat jen dluhopisy. Mohli nakupovat jiná americká aktiva. Ale, když přejdete sem, vidíme, že nenakupovali mnoho dalších amerických aktiv a vodítko k tomu, co se zde děje a tohle není přesně, co se nutně musí dít, je to mnohem komplikovanější, než dokážu vysvětlit v jednom videu. Ale vidíme jiné země, jejichž vlastnictví amerických dluhopisů se dramaticky zvýšilo během roku 2010. Obzvláště ve Velké Británii. Vidíte Velkou Británii, jejich vlastnictví se zvýšilo z 150 miliard na 500 miliard během roku 2010 a tohle je relativní. Velká Británie nemá významnou obchodní nerovnováhu vzhledem k obchodům s USA. A vlastně vidíme, že kurz jejich měny se moc neměnil během roku 2010. Byl pořád skoro stejný a toto vypadá víc dramaticky, než jaké to opravdu je. Odpověď je, že by to mohlo být daleko komplikovanjší. Čína se rozhodla přestat nakupovat tolik amerických dluhopisů a zejména amerických aktiv. Možná se rozhodli nakupovat britskou libru a nebo možná Euro a tak začnou nakupovat řekněme britská aktiva. Ale Britové nechtějí, aby se jejich měna příliš zhodnocovala, protože pak by to mělo důsledky pro jejich zahraniční obchod. Jejich zboží by bylo příliš drahé a tak britská centrální banka bude třeba chtít, aby se jejich měna vzhledem k dolaru příliš nezhodnotila, budou chtít nakoupit americká aktiva. A vypadá, že to je to, co se opravdu děje. A možná ještě jedna maličkost, čínská vláda pomaluje dovoluje, aby se jejich měna zhodnocovala, ale zhodnocení není nijak dramatické podle této tabulky. Tohle je 6,8 juanů k dolaru na začátku roku 2010, pokles na 6,6 juanů. Nedostáváme se blíž k nule. Je to jen z 6,8 na 6,6. Ale během několika posledních let kdy pomalu dovolovali, aby se jejich měna zhodnocovala, ale co se opravdu děje, je, že už nekupují jen americká aktiva. Když nakupují tyto jiné měny, tak tyto jiné státy budou chtít nakupovat americká aktiva, aby se jejich měny příliš nehýbaly.
video