Přihlásit se

Milión žraloků Producenti + rozkladači + konzumenti = potravní řetězec

Žraloci jsou jedni z nejděsivějších zvířat v oceánu a téměř nic jiného se je neodváží pozřít. Ale pokud žraloky nic nejí, proč jimi oceán není zamořený? Odpovědí jsou "potravní řetězce"! Abychom pochopili potravní řetězce, musíme si nejdříve něco říci o potravě a energii. Během snídaně, oběda a večeře jíme jídlo, abychom získali energii. Co s tou energií děláme? Zaprvé, využíváme energii k práci, třeba k přenášení krabic. Zadruhé, nějakou energii použijeme k růstu. Zatřetí, sáhněte si na kůži. Je trochu teplá? Teplo také uvolňujeme, když rozkládáme potravu, takže nějaká energie se spotřebuje v podobě tepla. A konečně trocha energie se ztratí jako odpad. Takže pamatujte, využíváme energii z jídla, abychom rostli, pracovali, produkovali teplo a odpad. Také zvířata a rostliny získavají energii z potravy, kterou jedí a podle zdroje jejich potravy je můžeme roztřídit. Producenti jsou živé organismy, které si vyrábí svou vlastní potravu jako malé továrny. Například rostliny jako třeba mořské řasy a mikroskopické rostliny v oceánu jako jsou stvoření zvaná fytoplankton vyrábí svou potravu z energie ze slunečního záření a ze živin z prostředí během procesu nazývaném fotosyntéza. Konzumenti jsou živé organismy, které si potravu nedokážou vyrobit a tak místo toho pojídají ostatní živé tvory. Lidé jsou konzumenti, stejně jako mořští ježci, žraloci, ryby, tulení a mořské vydry. Některé živé organismy požírají pouze odpad nebo mrtvá těla ostatních živočichů a ty nazýváme rozkladači. Kreveta a bakterie jsou příklady rozkladačů. Tyto odlišné skupiny jsou propojeny potravním řetězcem. Potravní řetězec znázorňuje, kdo koho v ekosystému pojídá. Vždy začíná producenty, protože si dokážou vyrobit svou vlastní potravu. Pak jsou tito producenti sežráni prvním konzumentem, kterého sežere druhý konzument a ten je občas sežrán třetím a čtvrtým konzumentem. Například mořské řasy sní mořský ježek, kterého sežere mořská vydra a tu sežere žralok. Nebo fytoplankton sní ryba, kterou sežere tuleň a toho sežere také žralok. Všimněte si, že ačkoli se zvířata mohou lišit, myšlenka zůstává stejná. Řetězec vždy začíná producentem a končí konzumentem. Proč tomu tak je? Potravní řetězec jen neukazuje kdo koho sní. Protože získáváme energii z potravy, potravní řetězec také znázorňuje tok energie z jednoho stvoření v potravním řetězci do druhého. Tedy potravní řetězec musí vždy začít producentem, protože k výrobě potravy dokážou využít energii ze slunečního záření. Energie z této potravy je veškerý zdroj všech ostatních energii, které vstupují do potravního řetězce. Ale pamatujte, že živé organismy nevyužívají energii v potravě jen proto, aby rostly a staly se většími, ale také ji používají k práci a k výrobě tepla a odpadu. Avšak potravním řetězcem může být přenesena pouze energie využitá k růstu, protože tu konzumenti požírají. Ve skutečnosti jen 10 procent z této energie je přeneseno z jednoho člena potravního řetězce na dalšího. Tato nepřetržitá ztráta energie znamená, že pokud se budeme dívat na potravní řetězec podle toho kolik energie se dostane ke každému členu řetězce, dostaneme pyramidu. Producenti tvoří základnu pyramidy, protože vyrábí jídlo, které je zdrojem energie. Pak se s každým členem potravního řetězce energie ztrácí prací, teplem nebo odpadem, tudíž pro konzumenta na vrcholu zbude velmi málo. Pamatujete si, že náš model řetězce byl složen z producenta, z prvního, druhého a třetího konzumenta? Teď víte, proč tady ne vždy je čtvrtý a jen vzácně je pátý konzument. Pro toto zvíře by nebyl dostatek energie. Teď také víte, proč oceány nejsou přemnožené žraloky, i když neexistuje čtvrtý konzument, který by se jimi živil a kontroloval by jejich populaci. Nedostává se dost energie třetímu konzumentovi, aby podporoval tak velikou populaci žraloků. Super! Určitě jste si všimli, že v obou příkladech potravních řetězců byl žralok vrcholový konzumentem. Je tomu tak, protože ve skutečném světe, stejně jak vy jíte mrkve, hovězí a další druhy potravin, i ostatní zvířata mají rozmanitý jídelníček. Například, tuleni jedí také kalamáry a tučnáky a mořské řasy jsou potravou též pro ryby a šneky. Ve stejném ekosystému je mnoho různých potravních řetězců. Můžeme pak všechny potravní řetězce kombinovat a vytvořit potravní pavučinu. Protože je potravní pavučina kombinací řady potravních řetězců existujících v ekosystému, je mnohem realističtějším obrazem toho, co se děje v životním prostředí. Bohužel lidé mají obrovský a hrozivý dopad na potravní pavučinu v oceánu. Jedním z nich je ničení žraločí populace. Žraloci se loví buď pro jejich ploutve, ze kterých se vyrábí polévka nebo jsou zabiti neúmyslně jako vedlejší úlovek při lovu ryb, například tuňáka. Každý rok je zabito až sto milionů žraloků! To je větší číslo než počet obyvatel žijicích ve Švýcarsku, Kanadě, Kambodži, Dánsku, Austrálii a Zimbabwi dohromady. Je to hrozné, protože jak vidíme na potravním řetězci, žraloci jsou vrcholoví konzumenti. Což znamená, že udržují pod kontrolou populaci ostatních zvířat. Vyhubení žraloků by například znamenalo více tuleňů, jenž pro sebe potřebují hromadu ryb, tudíž by tak zničili populaci ryb. Celý ekosystém by se zhroutil. Co tedy můžete udělat, abyste zachránili žraloky? Především nejezte polévku ze žraločích ploutví. Dále se snažte kupovat a konzumovat ryby, které byly chyceny bez vedlejších úlovků. Vzpomeňte si, jak jsme řekli, že žraloci jsou vrcholoví konzumenti...jenže v mnoha směrech jsou jimi ve skutečnosti lidé. A musíme jíst zodpovědně pokud nechceme zničit potravní řetězec.
video