Redoxní reakce, elektrochemie
Přihlásit se
Redoxní reakce, elektrochemie (3/10) · 4:27

Vyzkoušejte si stanovení oxidačních stavů Dva jednoduché příklady na určení oxidačních čísel atomů v molekulách.

Navazuje na Chemickou vazbu.
Teď, když víme něco málo o oxidaci a redukci, bych chtěl udělat příklad, abych se přesvědčil, že jsme schopni ze sebe vydat to nejlepší a určit oxidační stavy pro jednotlivé prvky tvořící nějakou sloučeninu. Například, tady mám oxid hořečnatý, který se používá do cementu. Má i jiná použití. A tady je hydroxid hořečnatý, který je používán proti překyselení žaludku. Je také používán v deodorantech. A to, co bych po vás teď chtěl, a radím vám, abyste teď na chvíli zastavili toto video, se týká těchto dvou molekul, těchto dvou sloučenin, a za použití toho, co víme o periodické tabulce, zkusit určit oxidační stavy pro prvky v každé z těchto sloučenin. Tak, předpokládám, že jste to zkusili. Nyní to zkusíme projít nebo promyslet dohromady. Zaprvé, horčík. Horčík tady. Vidíme, že je ve skupině číslo 2. Je to kov alkalických zemin. Má dva valenční elektrony. Není moc elektronegativní. Již jsme viděli, že prvky z této skupiny se dvěma valenčními elektrony jsou celkem ochotné je dát pryč. Takže pokud se má účastnit tvorby iontové vazby, nebo pokud má být ionizován, nejspíše ztratí dva elektrony. Pokud prvek ztratí dva elektrony, bude mít náboj +2. Takže hořčík bude mít většinou oxidační stav +2. Na druhé straně periodické tabulky máme kyslík ve skupině 6. Kyslík má šest valenčních elektronů. Je tak elektronegativní, že oxidace je po něm pojmenovaná. Rád bere elektrony ostatním prvkům. A kyslík konkrétně bere dva elektrony. Takže není neobvyklé vidět, vlastně jakýkoliv prvek z této skupiny, ale především kyslík brát někomu dva elektrony. A pokud prvek přijme dva elektrony a původně byl neutrální, původně byl v neutrálním stavu, není neobvyklé vidět kyslík v oxidačním stavu -2. Když toto víme, zdá se, že to půjde vyřešit. Horčík by mohl mít oxidační stav +2. Pokud to napíšete jako horní index, je zvykem psát "+" za číslem 2. A kyslík by mohl mít oxidační stav -2. A to dává smysl, když vezmeme v úvahu celý náboj molekuly. "+2" plus "-2" se rovna nule. A to sedí. Tato sloučenina je totiž neutrální molekula. A nejenom v tomto případě je oxidační číslo pouze hypotetický náboj iontu, pokud by zde byly iontové vazby. Toto vlastně je iontová sloučenina. Ve skutečnosti kyslík přijímá 2 elektrony a hořčík 2 elektrony odevzdává. Takže v tomto případě oxidační stav popisuje, co se ve skutečnosti děje iontově. Pojďme podívat na 2. příklad, hydroxid hořečnatý. Jako předtím, hořčík má obvykle určitý oxidační stav, rád odevzdává svoje elektrony. Takže by mohl mít oxidační stav +2, což naznačuje, že celý hydroxidový anion - - budeme říkat pouze hydroxid - - a nebo budu říkat hydroxidový anion, už jsem to stejně tak trochu prozradil - - tento hydroxid, nebo tato část molekuly, pravá část toho, co jsem zde napsal, aby bylo vše neutrální, tak by měla mít oxidační stav -2. Jak to všechno sedí dohromady? No, máme tady dva hydroxidy. Všimněte si tady toho dolního indexu. Takže každý z těchto hydroxidů má náboj -1, nebo -1, můžeme říct, celkový oxidační stav, a pokud vezmeme dva dohromady, společně s hořčíkem se doplní. A to zdá se dává smysl. Pokud kyslík má oxidační stav -2, pak vodík má oxidační stav +1. Každý hydroxid v této molekule bude mít dohromady oxidační stav -1. Ale tady máte dva hydroxidy. Takže celkový oxidační stav této části molekuly nebo sloučeniny bude -2 a vynuluje se s +2, kterou má hořčík. Takže to taky dává smysl.
video