Periodická tabulka prvků
Přihlásit se
Periodická tabulka prvků (2/8) · 8:20

Skupiny periodické tabulky Co jsou to skupiny v periodické tabulce?

Navazuje na Elektronová konfigurace.
Pojďme se bavit o skupinách v periodické tabulce prvků. Skupiny můžeme definovat tak, že jsou to prostě sloupce v periodické tabulce a můžeme je běžně očíslovat. Tohle je první sloupec, takže první skupina, druhý sloupec, třetí skupina, čtvrtá, pátá, šestá, sedmá, osmá, devátá skupina a skupina 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18. Někteří z vás si možná pomyslí, a co ty F prvky tady dole? K řádnému zobrazení periodické tabulky bychom posunuli všechny D a P prvky směrem vpravo abychom udělali místo pro F prvky, ale je zvykem je nečíslovat. Co je na tom zajímavé? Proč si přiděláváme potíže tím, že nazýváme tenhle sloupec, nazýváme tyto sloupce skupiny? To je právě zajímavé na periodické tabulce, protože všechny prvky ve sloupci z velké části, ale je spousta výjimek, ale z velké části prvky ve sloupci mají velmi, velmi podobné vlastnosti. To je z důvodu, že prvky ve sloupci nebo prvky ve skupině mívají stejný počet elektronů v nejvzdálenější (valenční) vrstvě. Mívají stejný počet valenčních elektronů. Valenční elektrony jsou v nejvzdálenější vrstvě. Většinou se shodují, občas se mírně liší. Valenční elektrony jsou elektrony, které reagují, což jsou ty v nejvzdálenější vrstvě. Ale jsou tu i výjimky. Vlastně je tu hodně zajímavých výjimek, které se dějí v přechodných prvcích (D prvcích). Nebudeme zacházet do detailů. Řekněme si něco o některých skupinách, o kterých uslyšíte. Proč reagují podobně? Například u první skupiny. Vodík je trochu prapodivný prvek, protože vodík se nesnaží získat 8 valenčních elektronů. Vodík se chce pouze dostat ke 2 valenčním elektronům jako má helium. Vodík je trochu… Nemá toho moc společného s žádným prvkem z 1. skupiny. Narozdíl třeba od 2. skupiny, kde jsou všechny prvky podobné. Skupina jedna, pokud nepočítáme vodík, se označuje jako alkalické kovy. Vodík není považován za alkalický kov. Tyhle prvky tady jsou alkalické kovy. Tak proč všechny mají velmi podobné reakce? Proč mají velmi podobné vlastnosti? Abychom to zjistili, stačí se zamyslet nad jejich elektronovými konfiguracemi. Například, elektronová konfigurace lithia bude stejná jako elektronová konfigurace helia. Potom přejdete do druhé vrstvy, 2s1. Má jeden valenční elektron. Má jeden elektron v nejvzdálenější vrstvě. Co třeba sodík? Sodík bude mít stejnou elektronovou konfiguraci jako neon. Potom bude mít 3s1. Znovu, má jeden valenční elektron, jeden elektron v nejvzdálenější vrstvě. Všechny tyto oranžové prvky tady mají jeden valenční elektron a snaží se dostat k osmi, což je tak trochu stabilní nirvána pro atomy. Dokážete si představit, že jsou velmi reaktivní a když reagují, ztrácejí elektron ve valenční vrstvě. Tohle je ten případ. Alkalické kovy jsou velmi reaktivní. Dokonce mají podobné vlastnosti. Všechny jsou lesklé a měkké. Protože jsou tolik reaktivní, je těžké je nalézt aniž by reagovali s jinými věcmi. Pojďme se podívat na další skupiny. Pokud se posuneme o jednu vpravo, skupina číslo dvě se nazývá kovy alkalických zemin. Kovy alkalických zemin. A opět mají velmi podobné vlastnosti. To je z důvodu, že mají dva valenční elektrony, dva elektrony v nejvzdálenější vrstvě. Nejsou tolik reaktivní jako alkalické kovy. Jenom to napíšu, kovy alkalických zemin. Je pro ně ale snazší ztratit dva elektrony než se snažit získat šest, aby se dostali na osm. A proto bývají také dost reaktivní a reagují tak, že ztratí dva elektrony. Něco zajímavého se stane pokud se přesuneme k D prvkům. Studovali jsme to, když jsme zkoumali elektronovou konfiguraci, ale pokud se podíváte třeba na konfiguraci skandia.... Nakreslím to růžově. Elektronová konfigurace skandia. Jeho elektronová konfigurace bude stejná jako argonu. Bude to argon. Potom ho zaplníte, jsme v první, druhé, třetí, čtvrté periodě. Bude to 4s2. Potom začneme plnit d orbitaly. Tohle jsou d prvky. Pamatujte si, že d orbital se vrací o vrstvu zpět. V d orbitalu to bude 3d1 (Sal udělal chybu). Kolik má elektronů v nejvzdálenější vrstvě? Nejvzdálenější vrstva je čtvrtá vrstva. jeho čtvrtá vrstva. Můžete tvrdit, že tyhle jsou elektrony s vyšší energií, které zaplňují tady. Tyhle jsou zaplněny dřív a jsou zde i výjimky, zejména které vidíme u d prvků. Tohle je do určité míry, co určuje jejich reaktivitu. Ačkoli v přechodných prvcích (d prvcích)… Omlouvám se, udělal jsem chybu. Tohle je 4s2 3d1. Tohle zdůrazním. Zaplňujeme d orbitaly. Ale tyto nejvzdálenější elektrony jsou v… Stále mají dva valenční elektrony. Znovu, jsou zde ale výjimky v těchto přechodných prvcích, které ve většině případů zpětně zaplnili d orbitaly. Když jste jaksi zpětně zaplnili d orbitaly, vrátíte se zpět a začnete zaplňovat p orbitaly. Například, když se podíváte na elektronovou konfiguraci… Dejme tomu uhlíku. Uhlík bude mít stejnou konfiguraci jako helium. Potom zaplníte s orbital, 2s2. A potom 2p jedna dvě tedy 2p2 Kolik má valenčních elektronů? Ve své druhé vrstvě, valenční vrstvě, má dva plus dva. Má čtyři valenční elektrony. Tohle bude platit pro prvky v této skupině. A kvůli tomu má uhlík podobné vazebné vlastnosti jako křemík a jako další prvky ve skupině. V tomhle bychom mohli pokračovat, například kyslík a síra. Oba by chtěli vzít dva elektrony od někoho jiného, protože mají 6 valenčních elektronů a chtějí se dostat k 8. Takže mají podobné vlastnosti. Přejděme k této žluté skupině tady. To jsou halogeny. Mají speciální název. To jsou halogeny. Jsou velmi reaktivní, protože mají 7 valenčních elektronů. Nejvíce by chtěli získat jeden valenční elektron. Milují reakce. Nejvíce milují reakce s alkalickými kovy. A potom se dostáváme k atomové nirváně tady u vzácných plynů. Vzácné plyny, to je název této skupiny, osmnáctý sloupec, vzácné plyny. Všechny mají stejnou vlastnost, jsou nereaktivní. Proč nereagují? Protože mají 8 valenčních elektronů. Zaplnili svoji valenční vrstvu. Nemají potřebu. Jsou tak trochu nad věcí. Nemají potřebu reagovat s ničím jiným.
video