Evoluce a přirozený výběr
Evoluce a přirozený výběr (5/7) · 13:29

Přirozený výběr a soví motýl Jak "soví motýl" pravděpodobně přišel ke skvrnám na křídlech.

V prvním videu o evoluci jsem uvedl příběh drsnokřídlovce březového během průmyslové revoluce v Anglii. Jak zde před průmyslovou revolucí žilo mnoho druhů motýlů: někteří tmaví, někteří světlí, někteří někde mezi. Jenže jakmile stromy pokryly saze, najednou měli tmaví motýli menší pravděpodobnost, že budou polapeni dravci, proto se světlí motýli rozmnožovali méně úspěšně, a tmavá varianta zabarvení se stala dominantní v populaci. Kdybyste to sledovali zpovzdálí a viděli, jak se všichni motýli zabarvují do tmavé, řekli byste si, že tihle motýli jsou geniální. Zdálo by se, že sami jaksi našli způsob, jak se úspěšně maskovat. V minulém videu jsem ale upozorňoval na to, že tato změna nebyla nijak zosnována, že nedošlo k záměrné změně v motýlí DNA. Byl to jen přirozený vedlejší efekt toho, že z mnoha variant byly vybrány ty, které měly větší šanci na přežití. To byl příklad velmi jednoduchý, černá nebo bílá. Ale co s těmi komplikovanějšími jevy? Například, tady mám pár obrázků motýla, kterému se obecně říká soví motýl. To, co je na něm úžasné, snad ani nemusím příliš zdůrazňovat. Sami vidíte, že jeho křídlo vypadá jako jedno ze sovích očí. Můžu tu nakreslit zobák a tady další křídlo a je snadné si představit, že se na nás dívá sova, že? I tady můžu přikreslit zobák a vy si snadno představíte další sovu. Otázkou pak je, jak se něco tak dokonalého může vyvstat díky náhodě? Představitelné jsou změny typu: pár teček černých nebo bílých nebo šedých, ale jak se může náhodně objevit odchylka podobná zvířecímu oku? Odpověď je, tedy, vlastně existuje několik vysvětlení. Jedno z nich zní: Proč se toto oko nebo vzor podobný sovímu oku vytvořil? Můžeme se o tom jen dohadovat. Pročetl jsem zdroje na Wikipedii a všechny tyto obrázky mám z Wikipedie. Wikipedia říká, že existují dvě různé teorie. Jedna teorie říká, že, navzdory tomu, jak jsme jako lidé zvyklí vidět svět, ačkoliv vzor vypadá jako soví oko, jde ve skutečnosti o návnadu. Pokud bude chtít nějaký dravec motýla napadnout, bude se soustředit na část těla, která vypadá důležitě. Takže místo toho, aby napadl tělo motýla, které nevypadá tak významně, bude napadat tu velkou černou věc. Teorie říká, že to vypadá jako něco velmi výživného - chuťovka! Bude se snažit to utrhnout a pokud utrhne, motýlí křídlo bude určitě dosti potrhané a motýl bude trpět, ale tělo zvířete, jeho hlavní část, přežije a motýl bude možná schopný křídla regenerovat. Vlastně neznám biologii sovího motýla, jen hádám. To byla jedna teorie. Její odpůrci tvrdí, že pokud by to tak bylo, pak by bylo logičtější mít tu tmavou skvrnu ještě dále na okraji křídla, ve větší vzdálenosti od těla motýla. Měla by být někde zde na tomto místě, protože tady je pořád šance, že pokud někdo napadne tuhle část křídla, ohrozí to i tělo motýla. Teď k té druhé teorii, jak motýl ke skvrně přišel. Kdo ví, možná mají obě verze něco do sebe, obě jsou trochu pravdivé. Možná má mít oko na křídle dvě výhody najednou. Ta druhá teorie nás napadne hned, jakmile ten motiv spatříme. "To je přece soví oko!" Slouží asi k tomu, aby vystrašilo nepřátele, kteří se motýla snaží sníst. Podle toho, co jsem četl, existují plazi, kteří mají motýly velmi rádi k obědu. Tito plazi zase pravděpodobně nemají příliš v lásce ptáky nebo sovy, protože sovy je loví. Takže "soví oko" je může vystrašit. Druhé možné vysvětlení je, že plazi, kteří motýly požírají, tedy alespoň jak to tvrdí Wikipedia, takže tito plazi jsou zase loveni takovými žábami jako je tato. Vidíte, že oči na křídlech motýlů nejsou nepodobné očím této žáby. Samozřejmě se můžeme dohadovat, jestli je tomu tak, jestli zbarvení motýla skutečně napodobuje právě toto oko. Mohli byste namítnout, že motýlí křídlo by mělo být více zelené, to ale není předmětem tohoto videa. Mohla by to být docela zábavná diskuze, co je vlastně účelem oka. Ale zkusme se zamyslet nad tím, jak oko vzniklo. A když říkám "oko", myslím tím samozřejmě tento vzor. Jaký sled událostí vedl k jeho vzniku? Jak jsem říkal ve videu o evoluci, víme, že všechno v našem biologickém království je tvořeno bílkovinami, hlavně bílkovinami. Tyto bílkoviny jsou kódovány v úsecích v DNA. O DNA budou v budoucnu další má videa. DNA je v podstatě řetězec párů bází. Je to řetězec tvořený z těchto molekul: adenin, guanin, cytosin a thymin. Například pár adeninů v řadě a jeden guanin a thymin. Později si o tom povíme mnohem víc, ale jde o to, že bílkoviny jsou kódovány řetězcem těchto molekul. Jak se ale stane z motýla, který nemá žádné soví oko, motýl, který ho má? Samozřejmě, že jde o odchylku, která nastala při náhodné mutaci. Možná se jedno G přeměnilo v A nebo toto C a T bylo vymazáno. To samotné ale nevede ke vzniku tohoto nádherného a zřejmě užitečného vzoru. Jak mohou náhodné změny vysvětlit něco tak komplikovaného jako tohle? Toto je moje vysvětlení. Samozřejmě, že jsem nedělal pozorování motýlů po dobu tisíců či milionů let. Toto je čistě jen moje teorie, o tom, jak přirozený výběr vysvětluje tento jev. Určité prostředí dalo vzniknout motýlům, kteří měli podobné zbarvení křídel, většina motýlů vypadala zhruba takto. To je jejich křídlo, je to špatná kresba, ale myslím, že chápete záměr. Je to prostě nějaký obecný vzor. Už to známe z minula. Máme různé variace. Tyto variace mají původ v malých náhodných změnách v DNA. Asi se shodneme na tom, že většina těchto změn je celkem drobných. Může to být jen jiné uspořádání malých vzorů, malých pigmentových skvrn, které se vyskytují v malinko odlišných barvách. Také mezi těmito sovími motýly existují malé odchylky. Křídlo tohoto zvířete je trochu jiné než křídlo tohohle, ale vzor sovího oka mají společný. Není to jediná odchylka, jsou jich řady. Tento motýl má tady další vzor, který vypadá zajímavě, a další rysy. Ale to, čeho si nejvíce povšimnete, je tento vzor připomínající oko. Ale jak se dostat od tohoto k sovímu oku? Teorie říká, že máme mnoho odchylek. Nějaký motýl může vypadat takto. Jiný může mít skvrnky uspořádané jinak, třeba nějak takto. Další tvor, tedy ta křídla jsem opravdu nenakreslil nejlíp, ale chápete, o co jde. Je to motýl. Tohle jsou jeho tykadla. Toto je jeho tělo. Vzorování jiného motýla může vypadat třeba takhle, ne? Vzorování je prostě náhodné. Jakmile se ocitnou v určitém prostředí, z různých důvodů, v prostředí dravců, dostane možná za pravdu teorie, že vzorování připomíná oko. Toto vzorování u tohoto konkrétního tvora může stále být náhodné. Takže tento tvor, o kterém neříkám, že je jednoznačně lepší, oba budou polapeni a zabiti dravci. Ale jde o pravděpodobnost. Možná tento tvor má o procento menší šanci být polapen, protože když ho dravec spatří z dostatečné dálky, bude to mlhavé místo vypadat jako oko a dravec se bude radši držet zpátky. Nebude si jistý a radši se bude soustředit na jinou kořist, na tohoto. Je to malý rozdíl v pravděpodobnosti. Můžete namítnout: Co zmůže jedno procento? Ale když násobíte toto jedno procento tisíci a tisíci generací, najednou se tento rys může stát dominantní. Protože díky němu bude zvíře zabito méně často, i když je rozdíl jen procento. Dále, tento tvor má podobný rys, ale má skvrnu blíž k bříšku. Tady jde o kompromis, protože někteří dravci se můžou zaleknout tak výrazné pigmentace. Ale pozor, neříkám, že už máme vyhráno. Ještě jsme daleko od tohoto velmi náročného vzoru. Jsme jen u náhodné koncentrace pigmentu, která se objevila. Vidíme, že těmto tvorům, kteří mají výraznou pigmentaci dále od bříška, se daří dobře. Pokud je ale skvrna moc blízko bříška, někteří dravci si myslí, že jde o hmyz, a chtějí ho ulovit, je to tedy nevhodné zbarvení. Stane se tedy to, že se tento tvor stane dominantním a v populaci motýlů se začne vyskytovat mnoho podobných variací. Přenáší tento rys úspěšně dále na další generace. Teď je třeba si uvědomit, že toto se nestane během života jednoho motýla. Není to tak, že by teorie tvrdila, že pokud mám jako rodič nějaký poznatek, nějakou zkušenost, můžu ji přesně předat svému potomku. To, co z teorie plyne, je, že pokud moje DNA má nějaké odchylky, které se jeví jako vhodné pro mé přežití, moji reprodukci a pro přežití mých dětí, pak bude ta odchylka v populaci dominovat. V populaci se začnou vyskytovat další podobné odchylky. Někteří tvorové se můžou lišit tím, že budou vypadat třeba takto. Někteří jiní mohou mít jiné odchylky. Můžou mít třeba nějaké zabarvení tady. To množství odchylek můžete chápat jako jakýsi "průzkum vzoru". Ale chci, abyste si zapamatovali, že nejde o žádnou aktivní změnu. Jde jen o něco jako selský rozum přírody, přičemž změna je všudypřítomná. Změny, které jsou výhodnější než ostatní, se budou v populaci vyskytovat častěji. Nové generace budou častěji nositelé této odchylky a vzniknou její variace. Toto je další nová odchylka a toto další. Tyto odchylky jsou obě úspěšnější než ta původní, ale jakmile se vyskytují vedle sebe, tato je schopná se rozmnožovat o procento úspěšněji než tato odchylka. Takže zatím vyhrává tento druh. Může jít o kombinaci všech předchozích druhů, vše se mísí. Je to obrovsky komplexní systém. Tento druh teď reprezentuje většinu populace. Když říkám tento druh, myslí tím genetickou informaci tohoto druhu, alespoň co se týče křídel. A znovu se vyskytnou další odchylky. Některé z nich můžou mít třeba malou tečku a několik teček okolo. Nebo takové tečky. Možná jeden z nich se odkloní a jde o krok zpět, ale pak má problém s přežitím a vypadává ze hry. Pak se ten rys znovu objeví jinde v další populaci. Myslím, že už vám je úplně jasné, že tohle se neděje přes noc. Můžou to být celkem drobné změny, ale odehrávají se po tisíce generací. Pokud mluvíme o tisících generací nebo i o milionech generací, i zlepšení o procento může být výrazné. Pokud sečtete tyto variace za velmi dlouhé období, můžete se dostat k velice složitým výsledků jako tento. Chtěl jsem to vysvětlit nějak názorně. Je jednoduché ukázat příklady jako drsnokřídlec březový, je jednoduché dát za příklad antibiotika a bakterie nebo chřipku, protože to jsou všechno příklady pozorovatelné v krátkém časovém období. Ale jak vysvětlit něco takto složitého? Teď chci, abyste se opravdu zamysleli. Myslíte si, že toto je složitější, protože se to týká vašich každodenních životů. Ale pokud se skutečně podíváte na složení bakterie a na to, jak funguje, nebo na to, jak virus proniká do imunitního systému nebo buňky, tak je to vlastně mnohem složitější věc než tento design. Vlastně ten důvod, proč používám právě tento příklad, je, že je jednodušší, než pokud bych se snažil vysvětlit třeba metabolismus určitého typu bakterie. Jak se může měnit a jak může získat imunitu vůči penicilínu nebo jiné látce. Jediné, co chci, abyste si zapamatovali, je, že ty složité jevy se nedějí přes noc. Není to tak, že jeden motýl má zcela uniformní růžové zabarvení a pak úplně najednou jeho potomek má křídla vypadající takto. Ne! Děje se to po velmi dlouhé časové období. Existují sice jisté velmi zvláštní hormonální změny, které to dokáží. Tím se teď nechci zabývat, ale je to možné. Toto jsem chtěl znovu zdůraznit, protože si myslím, že čím víc příkladů vám dám, tím snáze a zřetelněji si uvědomíte, že jde o pasivní proces. Zapomeňte na věci, které se dějí přes noc. Je nadmíru zajímavé podívat se na svět, na různé ekosystémy ve formách, ve kterých se dnes nachází, a důkladně se zamyslet nad tím, jak se vyvinuly. K čemu jsou užitečné a proč tyto formy přežily a jiné ne. Například, selektují se i rysy, které se objeví až po reprodukci? Pravděpodobně ne, ledaže by ovlivňovaly reprodukci v dalším cyklu. Například byste mohli jmenovat pečovatelství v postreprodukčním věku. To se týká jen období po reprodukci. Ano, ale pomáhá reprodukci vašich potomků. Hrozí nám spousta nemocí, hlavně jakmile zestárneme. Po padesátce nebo šedesátce se nemoci vyskytují mnohem častěji než v mládí, ale už nejsou selektovány, Už neovlivňují naši schopnost rozmnožovat se. Potomky už jsme zplodili. Děti jsme vychovali, tak, aby se samy dále rozmnožovaly. Takže nic z toho, co se stane, jakmile jsou děti samostatné, není selektováno. Doufám, že toto video vám trochu více poodkrylo tajemství evoluce. Chci na toto téma připravit ještě pár podobných videí, protože mi opravdu záleží na tom, abyste pochopili, že tento vývoj neprobíhá nijak divoce spontánně, ale probíhá ve skutečnosti během milénií, celé věky a postupně.
video