Fylogenetický strom
Fylogenetický strom (3/8) · 8:49

Biologické druhy Co je a co není stejný druh. Ligři, tigoni, muly, mezci a psi.

Navazuje na Dědičnost a genetika.
My lidé se rádi zorientováváme v komplexnosti věcí kolem nás pomocí třídění, klasifikace. Jistě si umíte představit, že nejzřetelněji se nabízí klasifikovat všechny živoucí tvory kolem nás, všechen život kolem. Chtěl bych teď mluvit o tom, jak život kolem sebe klasifikujeme, což se obecně nazývá taxonomie. Když se kolem sebe rozhlédnete, všimnete si podobnosti mezi některými živočichy. Uvidíte, že toto, toto zvíře je podobnější některým dalším zvířatům, než se podobá třeba trávě, nebo tomuhle stromu, a tak si řekneme – možná bychom měli určit skupinu pro tohle zvíře spolu s těmi dalšími, co se mu podobají, a to je základní kámen toho, jak klasifikujeme živé tvory kolem sebe – řazení do škatulek, kterým říkáme druhy. Tak například tohle je konkrétní zvíře, ale vidíme další zvířata, která se mu podobají, a tak je zařadíme do druhu, který nazveme lvi. A tohle je jiné zvíře, a pak máme i další, která také mají pruhy, ale některá jsou silnější, vyšší, hubenější nebo třeba světlejší či tmavší, ale jsou si dostatečně podobná, a tak jim všem budeme říkat tygři. A všem zvířatům, i když jsou třeba větší, hubenější, tlustší, světlejší nebo tmavší, všem, která mají tuhle podobu, která vypadají jako tohle zvíře, budeme říkat osli. Nazveme ho tedy osel. A zvířatům, která vypadají jako tohle zvíře, budeme říkat kůň. A to se nám může zdát docela jednoduchý, přímočarý způsob. Všechno, co vypadá jako tohle zvíře, je lev. Všechno, co vypadá jako tohle zvíře, je tygr, ale samo o sobě to není dostačující způsob klasifikace druhů –- jen podle toho, že vypadají nebo se chovají stejně, protože si pak všimneme, že jsou tvorové, kteří se velice liší, přinejmenším v tom, jak vypadají a jak se chovají, a přitom jsou úzce příbuzní. O příbuznosti si povíme později. A můžou být tvorové, co vypadají velmi podobně, mají podobný tvar, podobné chování, jako třeba ptáci a netopýři, ale ve skutečnosti jsou velmi, velmi vzdáleně příbuzní. Proto potřebujeme přesnější definici, než prosté rozlišování, co si je s čím podobné. Nejtypičtější definicí druhů jsou zvířata, která se můžou křížit, a když říkám křížit, znamená to, že spolu můžou plodit potomky, kteří jsou plodní. Což znamená, že ti potomci také můžou mít potomky, kteří nejsou neplodní, nejsou sterilní. Jsou schopni se pářit s ostatními zvířaty a plodit další potomky. Jako příklad si vezmeme třeba tady lva – tohle je lví samec a tohle je lví samice, a většinou jsou schopní mít spolu potomky, a ti potomci se zase páří s dalšími lvy nebo lvicemi, podle pohlaví, a mají životaschopné potomky. Tak to lvům pěkně funguje. Totéž platí i pro tygry. A teď zjistíme, že když dáme dohromady lvího samce a tygří samici, že se můžou pářit. Můžou se pářit a plodit potomky – takového potomka jste možná viděli ve filmu Napoleon Dynamite. Jsou to fascinující zvířata. Říká se jim ligři. Když zkřížíme lvího samce s tygří samici, zplodí ligra, což je hybridní kříženec mezi lvem a tygrem, a jsou to fascinující zvířata, větší než lvi i tygři, jsou to největší kočkovité šelmy, které známe, ale bohužel je nemůžeme označit za zvláštní druh, ani nemůžeme říct, že lvi a tygři patří do stejného druhu, protože i když jsou schopní se křížit mezi sebou, jejich potomci nejsou plodní, nejsou schopní plodit potomky. Existují příběhy o ligrovi, který se pářil se lvem nebo tygrem, ale to jsou výjimky. Obecně se ligrové nemůžou pářit a obecně tato kombinace nezplodí potomky, kteří by se mohli křížit a plodit. A proto říkáme, že lvi a tygři jsou různé druhy, kdežto ligry neoznačujeme za zvláštní druh, říkáme jim hybrid dvou druhů. Totéž platí – a možná vás to i napadlo – pro opačnou situaci. Co když zkřížíme lví samici s tygřím samcem? V tom případě zplodí jiné zvíře, kterému říkáme tigon, a to je jiný hybrid, který má trošku jiné vlastnosti než ligr. Najděte si nějaké obrázky a popisy tigona. Stejně tak můžeme vzít oslího samce, a osli jsou jednoznačně vlastní druh, protože když vezmeme oslího samce a oslí samici, můžou se pářit a plodit další osly, kteří se zase můžou pářit s dalšími osly a plodit, takže nejen osli se kříží, ale i jejich potomci se kříží a můžou dál plodit. Podobně koně se můžou pářit a plodit potomky, ale když vezmeme oslího samce a klisnu, tak se spáří a zplodí mulu. Ovšem stejně jako ligři muly nejsou plodné. Muly nemůžou plodit potomky, nemůžou se pářit, a i když osli a koně se pářit můžou a plodí muly, jejich potomci nejsou plodní, a proto neřadíme osly a koně do stejného druhu a muly nazýváme hybrid, jako ligry nebo tigony. To všechno jsou tedy hybridi, kříženci. Hybrid v obecném významu je něco spojeného dohromady ze dvou rýzných věcí, nějak zkombinované. Teď se můžete zeptat, co když zkřížíme oslí samici a hřebce, v tom případě zplodí hybrida zvaného mezek. Mezci nejsou tak obvyklí jako muly, lidé totiž používají muly, protože dobře slouží při práci, mají dobré vlastnosti z osla i z koně. Mezci jsou méně obvyklí, ale existují, a mají jiné vlastnosti než muly, což chci zdůraznit, protože na začátku jsme přemýšleli, jak tvory klasifikovat, a říkali jsme si – tito vypadají podobně a chovají se podobně, tak by měli být jeden druh, ale teď vám ukážu, že možná i tvorové, co vypadají a chovají se podobně, do jednoho druhu nepatří. Vezmu velmi typický případ, který máme všude kolem sebe, na kterém můžu ilustrovat, že definice podle zvířat, které se můžou pářit a plodit plodné potomky, se prokazuje jako daleko důležitější než nějaký dojem, že určitá zvířata jsou si podobná, a tento příklad jsou psi. Jak už jsem zmínil, psi jsou velmi typický druh, protože psi – – tady mám příklad různých plemen psů – se vzhledově můžou obrovsky lišit. Jen se podívejte třeba tady na čivavu a na tohoto psa, je zřejmé, že jak velikostí, tak chováním se značně liší, asi tak, jak se liší chováním osel od koně nebo lev od tygra. Je každý úplně jinak velký, ale tito dva tvorové se spolu můžou pářit, i když zrovna u nich by to mechanicky mohlo být těžko proveditelné, ale když překonají mechanické překážky, mohou se pářit a plodit plodné potomky. Totéž platí pro tyto dva psy, i pro tyto dva psy. Většina plemen psů sice pochází z lidské snahy o křížení kvůli specifickým vlastnostem, ale i když vypadají a chovají se tak odlišně, právě proto, že se můžou spolu křížit a plodit plodné potomky, řadíme je všechny do jednoho a téhož druhu.
video