Fylogenetický strom
Fylogenetický strom (7/8) · 7:01

Lidská prehistorie: Zemědělství Zemědělství otřásá světem, který v té době byl.

Navazuje na Dědičnost a genetika.
Před 14 000 lety končila doba ledová. Jak roztával led, zvětšoval se objem oceánů a posouvala se hranice pobřeží, některé bariéry mezi populacemi, způsobené okolním prostředím, vymizely. Zatímco jinde se objevily nové. Dramaticky vzrostly teploty a dešťové srážky. A některé oblasti byly hojné na rostliny a zvěř, takže lidé již nemusely cestovat za potravou. Místo toho se lidé usadili Místo toho se lidé usadily v trvalejších vesnicích, založených na spásání země. Pěstováním osiva z divokých zrn nedaleko svých domovů, mohly obohatit své zásoby. a zůstat na tom samém místě asi rok. S tím jak se stávaly usedlejšími, měly více příležitostí pro jiné, ehm, radovánky. V každém případě populace rostly, a dosti brzo se zvětšující rodiny v těchto vesnicích staly méně vhodné pro kočovný styl života. Na některých místech nemohly během sucha nebo krutých zim místní divoké rostliny a zvěř již vystačit všem. Nezávisle a po celém světě učiňovaly lidé stejný objev, který by změnil lidské společnosti a přírodní prostředí navždy. Vynalezly ZEMĚDĚLSTVÍ! Nejde o zjevnou volbu, lovci-sběrači mohli zajistit potravu svým rodinám jen několikadenní prací v týdnu. Farmaření je na druhou stranu práce náročná a plnočasová. Ale farmaření zajišťuje trvaleji více potravy pro větší populace. Vesnice začaly stále více spoléhat na své zahrady. Když se objevily zmutované odrůdy zrn, začali si tito raní zemědělci vybírat rostliny s většími zrny a klasy, které bylo snazší sbírat. Lidé také domestikovaly poddajná místní zvířata. Vesnice rostly, obzvlášť v oblastech s úrodnou půdou, a stala se z nich města. A usedlí lidé byly stále více oddělení od světa přírody. Do doby před 6 000 lety, byla v Mezopotámii města s bohatstvím, sílou a novým sociálním uspořádáním. Kdokoliv kontroloval množství zásob zrna. A někteří lidé již nemusely hledat nebo produkovat svou vlastní potravu, ale raději si své služby vyměňovaly za večeři. Zemědělské společnosti se brzy staly převládajícím způsobem života pro lidi po celém světě. Světové populace rostly, vytvářely více pracovníků k produkování více rostlin, nakrmení více úst, více země muselo být vyklučeno pro farmaření. Někdy se přesídlila celá města, když půdy nemohly zvládnout rekultivaci. A každý rok lidé braly svá hospodářská zvířata dále a dále mimo oblast, aby se napásla. Skupiny, které byly oddělené po tisíce let, přišly do kontaktu, jak cestovaly za zemí, prací a obchodováním se zbožím. Nové významy dopravy s sebou přinesly kontakt vzdálených kultur. Nové rodiny vzniklé z těchto kontaktů smazaly genetická odlišení, mezi kontinenty a po celém světě. Migrující farmáři se potkali s lovci-sběrači. Například v subsaharské Africe, farmáři se před 5 000 lety rozšířili na východ a na jih od současného Kamerunu. Během své cesty potkávali a absorbovali mnohé z lidí, jejichž předci tam žili po tisíce let. Někteří lovci-sběrači, kteří žili poblíž farmářských komunit převzali farmaření sami. Ale jiní pokračovali ve svém zápase do oblastí, které byly pro zemědělství nevhodné. Do období před 1 500 lety dominovalo zemědělství ve většině subsaharské Afriky. Ale poušť Kalahari, která byla na zemědělství přílilš suchá zůstala domovem lovců-sběračů, kteří si uchovali nejen mnoho ze svého způsobu života, ale také své unikátní mlaskavé jazyky. Na většině míst po celém světě nicméně zemědělství triumfovalo. S tím jak noví farmáři na každém kontinentě expandovali a absorbovali jiné skupiny lovců-sběračů. Genetické rozdíly v rámci kontinentů začaly mizet, určujíce úroveň pro nejsoučasnější kapitolu naší lidské historie
video