Centrální dogma molekulární biologie Jak spolu souvisí DNA, RNA a proteiny?

Co přesně skrývá název "Centrální dogma molekulární biologie"? Daly by se to klidně nazvat centrální dogma veškerého života protože vysvětluje, jak já nebo vy získáváme genetickou informaci od obou našich rodičů, a jak se tato informace přetvoří v něco, co dohromady dává lidskou bytost, jako jsme vy a já. Dva velmi chytří vědci - - Francis Crick a James Watson, nebo Watson a Crick, jak se jim často zkráceně říká, objevili a popsali tohle dogma, ve kterém se vypořádávají s otázkou detailního postupného přenosu informace, která je zakódovaná v sekvencích. Nebo jak řekl Marshall Nirenberg, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu: DNA tvoří RNA, která tvoří proteiny. Toto jednoduché vysvětlení opravdu říká vše. Pojďme tedy prozkoumat tento koncept trochu více. Máme tu tři hlavní hráče. DNA a RNA jsou tvořeny nukleovými kyselinami a proteiny jsou tvořeny aminokyselinami. Informace začíná na té nejzákladnější úrovni uložená v podobě DNA, a která potom může být uchovávána buďto jako DNA, pokud se DNA sama kopíruje procesem zvaným replikace nebo se DNA může přepisovat do RNA v procesu nazývaném transkripce. A nakonec můžeme použít informaci z RNA k výrobě proteinu v procesu zvaném translace. A teď, jelikož jsou molekuly DNA, RNA a proteinů lineární polymery, každá jejich jednotka, neboli monomer, je připojena maximálně ke dvěma dalším jednotkám. Řekněme, že máme monomer, tedy jednu jednotku, těch je potom k sobě připojených několik v řadě, čímž se vytváří lineární polymer. Stejné je to u DNA, kdy každá z těchto jednotek je deoxyribonukleová kyselina; u RNA je to ribonukleová kyselina U proteinu jsou to aminokyseliny spojených do lineárního polymeru. Co to tedy znamená? To znamená, že specifická sekvence takovýchto monomerů v podstatě kóduje informaci a že tato informace je přesně kopírována z DNA do RNA a z RNA do proteinu. Každá sekvence polymeru je používána jako předloha pro tvorbu dalšího polymeru. Můžete se podívat na jakýhokoliv krok v tomto procesu a přesně určit, jak bude příslušný polymer vypadat. Jinými slovy, můžete si vzít molekulu DNA a jednoznačně určit, jak bude vypadat příslušná molekula RNA a jak bude vypadat příslušný protein. Tenhle celý proces je nazýván centrálního dogma. Někdy může být složité zapamatovat si všechny pojmy správně, takže se vám to pokusím trochu přiblížit, podle toho jak já si to pamatuji. U DNA je snadné na zapamatování, že vycházíme z DNA a DNA vytváří kopie sama sebe. Říká se tomu replikace, protože DNA se prostě replikuje, dělá kopie sebe sama. Transripce a translace, se naopak dají poměrně lehce zaměnit. Jeden z těchto pojmů mluví o přeměně DNA do RNA, kdežto druhý popisuje proces přenosu informace z RNA do proteinu. Pokud se podíváte na slovo transkripce, obsahuje v sobě slovo "skript". Představuji si to tak, že se přechází z jednoho druhu psané formy do druhého. A obě molekuly používají nukleovou kyselinu, takže obě používají stejnou "abecedu'' nukleových kyselin. Takže vlastě přecházíme z jednoho typu abecedy, do druhé. Naproti tomu translace, což je stejný termín, který používáme při překládání z jednoho jazyku do druhého, popisuje přechod nukleové kyseliny do aminokyseliny. Takže je to jako používat jeden typ jazyku a přejít do jazyka druhého. protože přecházíte ze stavebních kamenů nukleových kyselin ke stavebním kamenům aminokyselin. Doufám, že vám to pomůže zapamatovat si tyto termíny správně. Co jsme se tedy naučili o centrálním dogmatu? Zapamatujte si jednoduché pravidlo, že DNA tvoří RNA, která tvoří proteiny.