Dědičnost a genetika
Dědičnost a genetika (3/13) · 5:30

Použití Hardy-Weinbergova zákona Vypočítejte zastoupení alel v populaci.

Navazuje na Evoluci a přirozený výběr.
Pojďme na to. Máme gen pro barvu očí, který se vyskytuje ve dvou variantách. Dominantní varianta kóduje hnědou barvu očí a recesivní varianta kóduje modrou barvu. Takže pokud je jedna z vašich alel velké B, budete mít hnědé oči, jediný způsob, jak mít modré očí je mít obě malá písmenka, tedy homozygot s recesivní alelou. Řekněme, že v populaci, velké populaci, která splňuje všechny předpoklady Hardy-Weinbergova zákona, jsme zjistili, že 9 procent populace má modré oči. Teď tedy mluvíme o fenotypu. Můžete vidět, že mají modré oči. Na základě toho můžeme vypočítat p, což je frekvence výskytu dominantní alely? Můžeme to zjistit? A můžeme také zjistit q, což je frekvence výskytu recesivní alely? Teď si můžete pozastavit toto video a zkusit si, na základě toho, co jsme si říkali o Hardy-Weinbergově zákoně, získat odpověď na základě zadání. Pojďme se znovu podívat na Hardy-Weinbergův zákon. Cvičili jsem to už v minulém videu, ale napíšu to teď znova. Zákon říká, že frekvence výskytu dominantní alely na druhou, plus dvakrát frekvence výskytu dominantní alely krát frekvence výskytu recesivní alely, plus frekvence výskytu recesivní alely na druhou se rovná jedné. A také jsme viděli, že p + q musí být rovno jedné. Je tedy stoprocentní šance, že pokud si vyberete náhodně gen, bude to jeden z těchto dvou variant. Tak, když jsme řekli, že 9 procent má modré oči, co to vlastně znamená? Jediná možnost, jak mít modré oči, je být recesivním homozygotem. Protože jakmile se objeví velké B, budete mít modré oči. Takže můžeme říct, že 9 procent populace má tento genotyp. Nebo že v populaci je frekvence výskytu tohoto genotypu 9 procent. Už jsme viděli, co tento termín tady přesně znamená. Je to toto q na druhou. Toto je pravděpodobnost, tedy q je stále frekvence výskytu recesivní alely, ale můžeme se na něj dívat i jako na pravděpodobnost získání těchto dvou recesivních alel. V naší populaci je to devět procent. Q na druhou je tedy rovno devíti procentům. Taky můžeme říct, že tento člen je 9 % nebo 0,09. Devět procent má tento genotyp, to je přesně to, co nám říká tento zápis. Takže můžeme získat q. Pokud je q na druhou, napíši to jako desetinné číslo, je 0,09, pak q musí být odmocnina z 0,09, což je 0,3. Přesně takto zjistíme frekvenci výskytu recesivní alely. Mohu to taky zapsat v procentech, 0,3 neboli 30 %. Když se podíváme na geny v populaci, 30 % z nich kóduje recesivní alelu nebo recesivní variantu. Na základě tohoto, můžeme zjisti kolik procent kóduje dominantní variantu. Zbytek genů musí kódovat dominantní variantu, protože předpokládáme, že jsou pouze dvě varianty. P plus q se rovná 100 %, nebo p plus q je rovno jedné. Takže to musí být 70 %. Na základě toho se můžeme ponořit trochu hlouběji. Kolik je p na druhou? P na druhou bude 70 % na druhou, tedy 0,7 na druhou. A to je 0,49. Takže na základě této jednoduché rovnice, a této jediné základní informace, jsme schopni říct, že 49 procent populace bude mít genotyp složený z velkých B, tedy že budou dominantní homozygoti. Nyní můžeme vyřešit zbytek rovnice. Dvakrát p krát q, to je 2 krát 0,7 krát 0,3. To máme dvakrát 0,21, což je 0,42. A to znamená, že 42 procent z této populace bude mít genotyp Bb. A jak vidíte vše sedí. 49 % + 42 % je 91 %, plus 9 % je 100 %. Na začátku jsme měli jen trochu informací a na základě toho víme vše o frekvenci výskytu jednotlivých alel v populaci. Na základě pár předpokladů můžeme získat mnoho informací o populaci. Toto je vskutku užitečné v běžném životě, kdy se třeba ví, že recesivní alela může způsobit určitý typ nemoci a na základě počtu výskytů této nemoci mohou lidé získat odpověď na otázku Kolik procent populace je přenašečem? Řekněme, že pro nemoc je nutný heterozygot Toto je vskutku užitečné v běžném životě.
video