Harappská kultura Harrapská civilizace byla jednou z největších starověkých civilizací. Dozvíme se proč, kdy, kde a jak k tomu došlo. Dostanete také pár rad, jak být úspěšnější v partnerských vztazích.

Ahoj, já jsem John Green a tohle je "Crash Course: Světová historie". Začneme dnes otázkou. Proč jsem naživu? A taky proč nemám oči? To je lepší. Způsob, jakým odpovíme na tuhle otázku, nám zorganizuje spoustu jiných myšlenek: Jako čeho si cenit, jak se chovat, zda máme jíst maso a jestli máme odkopnout toho kluka, který je sice velmi milý, ale tak příšerně se citově váže, až si nemůže myslet, že je to atraktivní. Všechno tohle se... Pane Greene, pane Greene, mluvíte o mně? Ano, mluvím o tobě, já z minulosti. Říkám ti, že jeden z důvodů, proč studujeme historii, je, abychom se stali méně příšerným přítelem, ale o tom více později. Dnes budeme mluvit o civilizacích, ale prvně si musíme promluvit o mluvení o civilizacích, protože je to problematické slovo. Tak problematické, že se musím otočit ke kameře dva. Jisté konglomeráty lidí jsou považovány za civilizace, zatímco řekněme nomádské kultury obvykle nejsou, pokud nejste, řekněte si to se mnou, Mongolové. Nazváním skupiny civilizací naznačujete, že jsou ostatní skupiny necivilizované, což je v podstatě jiný způsob jak říct, že jsou to divoši či barbaři. Poznámka: Původně řecké slovo barbaři označovalo kohokoli, kdo nemluvil řecky, protože pro Řeky zněly všechny ostatní jazyky jako "bar bar bar bar bar bar". Takže v podstatě všichni tady jsme barbaři, kromě klasických učenců, což se hodí si připomenout, když mluvíme o civilizacích. Civilizace jsou jako většina věcí, které studujeme, pouze konstrukty. Nikdo se jednoho rána neprobudil v Thébách v Egyptě a neřekl si: "Jaké krásné ráno, žiji na vrcholu egyptské civilizace." Stále to jsou ale užitečné konstrukty, zvlášť když porovnáváte jednu civilizaci s druhou. Jsou méně užitečné, když porovnáváte civilizaci s necivilizovanou skupinou, čemuž se ale pokusíme vyhnout. Ano, dostávám se k tomu, jak být dobrý přítel. Trpělivost, rychlíku. Co je civilizace? Diagnóza civilizace je trochu jako diagnóza nemoci. Pokud máte čtyři nebo více z těchto symptomů, můžete být civilizace. Nadbytek produkce. Jakmile dokáže jeden vypěstovat dost jídla k nakrmení několika, umožňuje to stavění měst, dalšího symptomu civilizace. Také to vede ke specializaci práce, která vede k obchodu. Kdyby každý sbíral bobule, není důvod k obchodu, protože já mám bobule a ty máš bobule, ale pokud já sbírám bobule a ty vyrábíš kladiva, najednou máme proč obchodovat. Civilizace jsou také obvykle spojovány s rozvrstvením obyvatel, centrální vládou, společnými hodnotami, většinou v podobě náboženství, a písmem. Hlavně v raných dobách byly také skoro vždy spojeny s řekami. V dnešní době prostě rozdělíte kus země horizontálně a vertikálně a postavíte město, ale před 5000 lety byly civilizace skoro vždy spojeny s řekami. Ať už je to Tigris a Eufrat, Žlutá řeka, Nil, Amazonie či Coatzacoalcos. Sakra, vedl jsem si tak dobře, než jsem se dostal k Coatzacoalcu. Coatzacoalcos. Možná. Proč říční údolí? Jsou rovná, dobře zavlažovaná, a když se zaplavují, jsou plné půdy bohaté na živiny. Řekneme si o většině civilizací později, ale pojďme si říct o téhle, harappské kultuře, protože je moje oblíbená. Harappská kultura se nacházela v záplavové oblasti řeky Indu a Sarasvátí. Bylo to asi nejlepší místo na světě, kde mít civilizaci, protože se řeky rozvodňovaly spolehlivě dvakrát ročně, což znamenalo, že měli nejdostupnější počet kalorií na akr v podstatě na celém světě. Víme, že harappská kultura vzkvétala před dlouhou dobou. Asi 3000 let př. n. l. Proč mi ta otázka visí doslova nad hlavou? Lidé harappské kultury ale obchodovali s Mezopotámií už asi 3500 let př. n. l. Také víme, že byla jednou z největších starověkých civilizací. Archeologové objevili přes 1500 nalezišť. Co všechno víme o téhle civilizaci? Pojďme do Thought Bubble. Všechno, co víme o harappské kultuře, pochází z archeologie, protože i když používali psaný jazyk, neumíme ho přečíst a žádná Rossetská deska nám s tím nepomůže. Myslel jsem tu druhou, Thought Bubble. Nicméně, obě dvě by ale asi pomohly. Tady je, co víme: Měli úžasná města. Harappa a Mohendžodaro jsou neznámější s hustou mnohopatrovou zástavbou postavenou z cihel jednotné velikosti na kolmých ulicích. Nebyla to taková starověká verze Houstonu, spíš Chicaga. To znamenalo, že museli mít nějakou formu vlády a zónování, ale nevíme, co dávalo této vládě autoritu. Města byla orientována, aby chytala vítr a poskytovala přírodní klimatizaci. A byla čistá. Většina domů byla napojena na centrální kanalizaci, která používala gravitaci na odplavení odpadu pryč z města skrz kanály, které vedly pod ulicemi. To je systém, který by jim závidělo mnoho evropských měst 18. století. V Mohendžodaru, největší veřejnou budovou nebyl chrám ani palác, ale veřejné lázně, které historici nazvali Velké lázně. Nevíme, k čemu byly používány, ale jelikož pozdější indická kultura pokládala obrovský význam na rituální očistu, základ kastovního systému, tak si někteří historici myslí, že lázně mohly být něco jako obrovský bazén na křtění. Také obchodovali. Jednou z nejlepších věcí, které tato kultura produkovala, byly pečeti, které používali jako identifikační značky na zboží a hliněných tabulkách. Pečeti obsahovaly nápisy, které neumíme rozluštit a spoustu úžasných vzorů, mnoho představujících zvířata a příšery. Jedna z nejznámějších a nejděsivějších zobrazuje muže s asi buvolími rohy na hlavě, sedícího v tureckém sedu mezi tygrem a býkem. Netušíme, co se doopravdy děje, určitě ale můžeme říci, že to byl mocný chlap, protože toho tygra dokáže ovládat. Jakže díky pečetím víme, že obchodovali? Protože jsme je našli v Mezopotámii, ne na území Indu. Navíc archeologové našli na území Indu věci jako bronz, který není původně z oblasti. S čím obchodovali? S bavlněným látkami. Tak fascinující objekt, že bude objektem čtyřicátého, posledního dílu této série. Ale ta nejúžasnější věc na lidech harappské kultury? Byli mírumilovní. Přestože archeologové našli přes 1500 nalezišť, našli málo důkazů o válce a téměř žádné zbraně. Děkuji, Thought Bubble. Ok, ale než si promluvíme o fascinujícím úpadku harappské kultury, je čas na otevřený dopis. Magie! Copak pro mě dnes má tajná přihrádka? Hele, pořádné oblečení! Asi si myslela, že nejsem pořádně oblečen. Otevřený dopis historikům: Drazí historici, Velké lázně? Vážně? Velké lázně? Snažím se udělat historii fascinující a vy mně dáte pojem, který vyvolává vonné svíčky, koupelové soli a vlasové produkty Hanse Schwarzkopfa. Vím, že někdy ty příšerně nudné názvy z historie nejsou vaše chyba, nepojmenovali jste Listy federálů, Rakousko-Uhersko či Jana Nováka. Ale když máte možnost něco pojmenovat, přijdete s Velkými lázněmi? Ne Epické lázně Mohendžodara, nebo Lázeň všech lázní, Mazáckej bazén, či Vlhká záhada Mohendžodara, nebo Mokré divy? Velké lázně? Vážně? Máte na víc. S pozdravem, John Green. Takže, co se s těmito lidmi stalo? Tohle s nimi nestalo. Nejsou z nich současní obyvatelé této oblasti, hinduističtí Indové a muslimští Pákistánci. Tito lidé pravděpodobně přišli z Kavkazu. Místo toho se někdy kolem roku 1750 př. n. l. začala harappská kultura rozkládat, než zmizela do neznáma. Proč? Historici mají tři teorie. Zaprvé: Podmanění! Ukázalo se, že je příšerná strategie nemít zbraně, a je možné, že lidé z údolí Indu byli úplně převálcování lidmi z Kavkazu. Zadruhé: Přírodní katastrofa! Je možné, že si přivedli vlastní zkázu zničením svého životního prostředí. Zatřetí: Zemětřesení! Nejzajímavější teorie je, že obrovské zemětřesení změnilo toky řek natolik, že hodně přítoků vyschlo. Bez vhodného zdroje vody pro zavlažování se města nedokázala udržet, takže se lidé doslova zvedli a odešli za zelenými pastvinami. Teda, pravděpodobně ne pastvinami, protože nebyli nomádi. Spíš se prostě posunuli na jiné místo a pokračovali v zemědělství tam. Už vás ale nudím a to jsem se ještě nedostal k tomu, jak být lepší přítel/přítelkyně. To vám řeknu teď. Nevíme, proč harappská kultura skončila, ale také pořádně nevíme, proč začala. Proč ti lidé postavili města, vykopali bazény a dělali zbytečně zdobné pečeti? Byli motivováni hladem, strachem, touhou po společnosti, chtěli být blíž svým posvátným místům nebo si uvědomili, že městský život je lepší než sběr? Přemýšlení o jejich motivaci uspořádat si život svým způsobem nám pomáhá přemýšlet o tom, jak si my uspořádáváme svoje životy. V krátkosti, hodně se citově vážeš, protože jsi poháněn strachem a potřebou po společnosti, a ona to považuje za otravné, protože je dost práce být zodpovědný sám za sebe, natož aby se starala i o tebe. A také jí tím vůbec nepomáháš a už od harappské kultury v době bronzové ke dnešnímu školnímu životu je lidský život o spolupráci. Obchodování s látkami za bronz, společné stavění měst a spolupráce, aby člověk mohl vždy vztyčit plachty. Příští týden zamíříme sem, abychom probrali Mezopotámii, ale pokud mezitím máte nějaké otázky, nechte je v komentářích a náš tým polotrénovaných poloprofesionálů se je pokusí odpovědět. A také najdete nějaké doporučené informace dole ve infoboxu, řekl, ukazujíc na své gatě. Děkuji za pozornost a uvidíme se příští týden.