První civilizace
První civilizace (4/4) · 11:09

Starověký Egypt Tento díl popisuje dlouhou, dlouhou historii Egypta zahrnující Starou, Střední a Novou říši a dokonce i několik přechodných období. Dozvíme se o mumiích, faraonech, pyramidách a Nilu.

Ahoj, jmenuji se John Green a toto je Rychlokurs světové historie. Dnes si budeme povídat o Egyptě. Ne, ne o tomhle Egyptě. O starším. Starším. Starším. Méně vymyšleném. Ano, o tomhle. Starověký Egypt je nejspíš nejvlivnější z říčních civilizací. Asi neznáte žádného asyrského krále nebo asyrský jazyk, ale určitě znáte Tutanchamona. A asi jste poznali, že na mě zírá Horovo oko a posuzuje mě. Cítím, jak mě odsuzuješ! Když řekneme starověké civilizace, napadne nás Egypt. Pro to je několik důvodů, třeba že pyramidy jsou posledním stojícím divem světa. Ale co je důležitější, starověká egyptská civilizace trvala od roku 3000 př. n. l. do roku 332 př. n. l. To je doba, kterou historici nazývají svinsky dlouhá doba. Chtěl bych vám připomenout, že to není nadávka, když se mluví o prasatech. K studiu historie se dá přistupovat různě. Na historii můžete nahlížet jako na tisíce let trvající konverzace o filozofii, či střety významných mužů, nebo můžete studovat tradičně opomíjené populace jako ženy, domorodé národy nebo otroky. My se během Crash Course pokusíme o přístup z co nejvíce úhlů. Pane Greene, pane Greene, který přístup je nejlepší? Myslím kvůli testu. Ó, já z minulosti. Pamatuješ si, jak jsi celou francouzštinu ve třeťáku strávil psaním dopisů té holce a ona nakonec souhlasila s tebou jít ven a nakonec jsi ji sbalil a teď sotva řekneš "parle un mot de français"? Náhledy na historii jsou už takové, můj příteli: S každou volbou něco získáš a něco ztratíš. Při diskuzi o zemědělství a raných civilizacích jsme přistupovali k historii měřítkem rozdělování zdrojů a zeměpisného umístění. A stejně jako agresivní a rozmarné řeky Eufrat a Tigris zformovaly pohled na svět raných Mezopotámců, Nil zformoval náhled Egypťanů. Pojďme do Thought Bubble. Nil byl obyčejný, splavný a mírný, tím pádem jednou z nejbezpečnějších a zemědělsky nejbohatších oblastí světa. Každé léto řeka zaplavila pole v přesně ten správný čas a zanechávala za sebou naplaveniny bohaté na živiny. Sázení bylo tak snadné, že Egypťané jen rozházeli semínka po naplavené zemi a nechali svůj dobytek a prasata zašlapat semínka do země, pak BUM! Obilí, fíky, pšenice, granátová jablka, melouny a radost. Na rozdíl od většiny ostatních říčních civilizací egyptská civilizace žila pouze v těsné blízkosti Nilu, který byl dostatečně splavný na to, aby po proudu přepravili různé materiály, od dřeva až po zlato, jenž považovali za božský kov, čímž přinesli novou myšlenku, ze které nakonec povstal Mr. T. Nil se dal lehce zkrotit. Zatímco jiné civilizace potřebovaly komplikované a náročné hydraulické strojírenské projekty pro zavlažování plodin, Egypťané si vystačili s jednoduchou formou řízení vody tzv. závlahou výtopou, kdy farmáři využili povodně k naplnění kotlin a kanálů pro závlahu. Zkrátka díky úžasnému Nilu mohli Egypťané získat ohromné přebytky jídla za vynaložení poměrně malého úsilí, čímž ušetřili čas a energii pro jiné, docela působivé projekty. Nil by také mohl vysvětlit celkový optimismus starověkého Egypta: Zatímco starověké sumerské náboženství vidělo život po smrti jako temné, chmurné místo, Egypťané byli často pohřbíváni s věcmi, které byly za jejich života užitečné a přinášely jim potěšení, protože oni život po smrti viděli jako pokračování toho současného, který, aspoň pokud jste žili podél Nilu, nebyl vůbec špatný. Díky, Thought Bubble. A teď, moji věrní žáci, vás budu terorizovat datlemi. Ne! Daty. Ano. Děkuji. Historici rozdělili egyptské dějiny do tří etap, kdy každá má vlastní číslování dynastií. Jen skalní egyptologové znají všechny dynastie a my se nesnažíme být skalní egyptologové. Stará říše trvala od 2649 do 2152, Střední říše od 2040 do 1640 a Nová říše, nazývaná tak, protože je jenom 3000 let stará, trvala od 1550 do 1070 př. n. l. Mezi nimi byly takzvané přechodné říše. Ok, Stará říše. To byla vskutku doba slávy starověkého Egypta, kdy se stalo všechno, co v budoucnu umožnilo vznik Indiana Jonese jako pyramidy v Gíze, bůh slunce Re a idea božského vládce. Vládce, tedy faraon, byl bůh nebo mu alespoň byl velice blízký. To zní docela hustě, ale znamenalo to, že by se neměl chovat jako člověk, ale jako bůh. To ve starověkém Egyptě znamenalo chovat se jako Nil: klidně, rozvážně, přívětivě... To už nezní jako moc velká zábava. A pak jsou tu samozřejmě pyramidy, které kromě toho, že jsou stále úchvatné na pohled, představují nevídanou míru politické a sociální kontroly nad obyvatelstvem, protože není lehké přesvědčit lidi, aby obětovali životy stavbě sarkofágu pro někoho jiného. Většina pyramid byla stavěna mezi lety 2575 a 2465 př. n. l. Ta se Sfingou byla pro Rachefa, tu největší, Velkou pyramidu, postavili pro faraona Chufua. Pyramidy postavili částečně venkované, od kterých egyptské zákony vyžadovaly pracovat pro vládu určitý počet měsíců ročně, a částečně otroci. To nás přivádí k naprosto ohromující otázce: Proč? Proč by někdo ve jménu boha Re stavěl něco takového? Začněme bohem Re. Původně byl regionální bůh vládnoucí Heliopoli, ale časem se stal ústředním bohem celého egyptského pantheonu. Byl bohem slunce, ale také bohem stvoření. Fungovalo to tak, že pokud lidé odvedli svoji práci, pantheon bohů zachoval kosmický řád, a protože se faraoni po smrti stávali bohy, dávalo smysl se jim zavděčit, dokonce i stavbou pyramid. Egyptské náboženství si také osvojilo víru v amulety, magii a věštění a víru v nadpozemské schopnosti některých zvířat, hlavně koček. Ano, o tom jsem mluvil jen proto, abych mohl ukázat lolcat. Stará říše byla také pozoruhodně gramotná: Měli dva druhy písma, hieroglyfy pro posvátné texty a lidové písmo pro zapisování smluv a dohod a dalších takových těch nudných věcí. Poslední věc, kterou bych o Staré říši rád zmínil: Byla až směšně bohatá. Ale kolem roku 2250 př. n. l. přišla série such a faraoni začali bojovat, kdo by měl vládnout, a přišla přechodná doba. Přestávka. Tu následovala Středozemě... Cože? Střední říše? Ach jo. Fakt? To je nuda, Stane. Já chci Středozemí. To by bylo super, ne? Kdyby uprostřed egyptské historie byli hobiti... Střední říše, která, jak se zdá, neměla hobity, obnovila vládu faraonů v roce 2040 př. n. l., ale s rozdíly: Zaprvé, vládci byli cizinci, z dolního toku v Núbii. Zadruhé, rozvíjeli nový pantheon bohů, jehož hvězda byl Amon, což znamená schovaný. Tady je malá lekce z historie: Schovaní bohové si vedou dobře, protože jsou všudypřítomní. Amon se časem sjednotil s Re a vytvořili boha Amon-Re, což byl úplně nejlepší bůh a všichni vládci Střední říše mu stavěli chrámy a vydali všechno, co měli, jeho slávě. Střední říše si oblíbila i dobývání, přesněji v jejich nové domovině Núbii, později si ale také oblíbila býti dobývána, specificky semitskými lidmi z Levanty. Ti dokázali dobýt velkou část Egypta použitím lepší vojenské technologie jako bronzové zbraně, složené luky a ohnivé vozy. Cože? Jenom normální vozy? STANE, PROČ MI VŽDY NIČÍŠ SNY? Hyksósové zvládli dobýt celý Egypt, ale místo zničení egyptské kultury jenom relaxovali jako Nil a sloučili se s Egypťany. Egypťané poté adoptovali jejich válečnou techniku. Později Egypťané porazili Hyksósy a vypověděli je z Egypta. Okolo roku 1550 př. n. l. tu byl další egyptský faraon, Ahmosis, jehož jméno zní jako pohlavně přenosná choroba. Ale i přes dobývání z jedné i druhé strany se vymanili ze své geografické izolace do... Stane, mohl bys ukázat grafiku Nové říše prosím? Tady to je! Nová říše pokračovala ve vojenské expanzi, ale vypadala více jako říše, zvláště, když zamířili jižně v pokusu najít zlato a otroky. Nejvíce Novou říši rozšiřovala faraonka Hatšepsut, žena, která vládla Egyptu 22 let. Egypt ale nerozšířila vojenskou silou, nýbrž obchodem. Většina vládců Nové říše ale byli muži zaměření na vojenské rozšiřování, což vedlo ke konfliktům s Asyřany, které si pamatujete z minulého týdne, a s Peršany, poté Alexanderem Velikým a nakonec Římany. Obecně, Egypt by se asi měl lépe, kdyby si dál užíval svoji izolaci a nesnažil se dobýt nová území, ale všichni jejich spojenci byli poraženi, takže... Poslední věc o Nové říši. Jednou jí vládl takový šílený faraon jménem Achnaton, který se snažil vynalézt nového boha pro Egypt, Atona. Achnaton byl takový Kim Čong-il starověkého Egypta. Podobně jako Kim měl obávané policejní sbory a takový ten velký kult osobnosti a taky to byl dost magor. Nicméně po jeho smrti byl nahrazen svou manželkou, pak dcerou a nakonec synem, Tutanchatonem, který se otočil zády k bohu Atonovi a změnil si jméno na Tutanchamona. To je v podstatě vše, co král Tutanchamon udělal, než umřel, přibližně ve věku 17 let. Upřímně, jediný důvod, proč je slavný, je, že většinu hrobů faraonů vykradli starověcí zloději, Tutanchamonův hrob vykradli Britové 20. století. Což nás přivádí k otevřenému dopisu. Otevřený dopis králi Tutanchamonovi: Prvně se ale podívejme, co mi Stan dnes nechal v Tajné přihrádce. Je to pero! Je to šokující pero! Stane! To je příšerný, příšerný dárek pro Tajnou přihrádku. Drahý Tutanchamone, vím, že s ohledem na životy ostatních faraonů, tvůj byl na nic. Nejdřív sis musel vzít svoji sestru, z čehož jsi snad nebyl úplně nadšený, navíc jsi měl rozštěp rtu a pravděpodobně skoliózu. Ještě k tomu jsi umřel dřív, než jsi doopravdy dospěl. Ale chlape, měl jsi ten nejlepší posmrtný život! Od objevu tvého těla v roce 1922 ses stal asi nejznámější postavou starověku. Napsalo se o tobě spoustu knih, učenci tobě věnovali celé své životy. Kámo, jsme tebou tak posedlí, že jsme použili nejnovější technologie, abychom oskenovali tvé tělo a zjistili, že jsi asi umřel kvůli zlomenině nohy a/nebo malárii. Inspiroval jsi taková díla jako dětský seriál Tutenstein, na který mě syn donutil koukat. Tvé pozůstatky byly na šesti kontinentech! Všechno to nakonec dobře dopadlo. Teda, jsi furt mrtvý, to je trochu na nic. Všechno nejlepší, John Green. Král Tut nás pěkně přivádí k velmi důležité věci ohledně Egyptské kultury. Protože král Tut žil v době pyramid, že? Špatně. Vzpomeňte, že pyramidy byly okolo 2500 př. n. l. za Staré říše. Král Tut umřel v 1322 př. n. l., o 1200 let později! To je pět a půl krát stáří Ameriky. Ale protože Egypt si byl tak podobný po tak dlouho, všechno se to mixuje dohromady, když si to představíme. Starověký Egypt trval o 1000 let déle, než existuje křesťanství, a cca 800 let déle než druhá superdlouho trvající civilizace, Čína. Tady máme kulturu, která vydržela déle než západní civilizace, a skončila dříve, než se "západ" dokonce i zrodil. Příště se podíváme na Peršany a Řeky. Nashle příští týden.
video