Revoluce a moderní společnost
Revoluce a moderní společnost (5/6) · 3:56

Uhlí, pára a průmyslová revoluce Průmysová revoluce změnila životy lidí víc než všechny ostatní politické revoluce. Proč proběhla kolem roku 1750 ve Spojeném Království? Kvůli snadno dostupnému uhlí. Dozvíte se také o rozdílu mezi Jamesem Wattem a Thomasem Newcomenem.

Navazuje na Renesance, kolonialismus a obchod s otroky.
Ahoj, jsem John Green. A tohle je kurz světové historie. Dnes o událostech, které vám umožnily sledovat Crash Course. A taky umožnily vznik studia a skladu, ve kterém je studio. Skladu, ve kterém jsou uloženy mimochodem věci pro další sklady. Budeme totiž mluvit o průmyslové revoluci. Ačkoliv se ve stejný čas, mezi lety 1750 a 1850, odehrály revoluce ve Francii, v USA, v Latinské Americe, na Haiti. Průmyslová revoluce byla nejrevolučnější ze všech revolucí. Nekecej, kámo. Všechny revoluce vedly k novým hranicím, vlajkám a dalším věcem. Prošli jsme 15 000 lety historie v minulých videích Crash kurzu. Hranice a vlajky se měnily hodně, a pořád se mění. Ale moc se toho neměnilo v tom, jak lidé nakládaly s odpadem, nacházely vodu nebo si pořizovaly oblečení. Lidé žili velmi blízko půdě, která jim dávala obživu. Kromě několika výjimek, délka života se pohybovala mezi 25 a 35 lety. Vzdělání bylo výsadou, nikoliv právem. Lidé nevyvinuli zbraň, která by zabila víc než pár lidí naráz, ani způsob, jak cestovat rychleji než kůň. Po 15 000 let většina lidé nevlastnila a nepoužívala věc, která by byla vyrobena mimo jejich společnost. Simon Bolívar ani americká Deklarace nezávislosti to nezměnili. Máte elektřinu kvůli průmyslové revoluci. Borůvky v únoru kvůli průmyslové revoluci. Žijete jinde než na farmě kvůli průmyslové revoluci. Řídíte auto kvůli průmyslové revoluci. Dostáváte 12 let formálního vzdělání zdarma kvůli průmyslové revoluci. Vaše postel, antibiotika, záchod, antikoncepce, voda z kohoutku, každá vteřina vzhůru nebo spánku je ovlivněna průmyslovou revolucí. (hudba) Tady je jednoduchá statistika: Před průmyslovou revolucí 80 % obyvatel světa pracovalo na farmě, aby oni a zbývajících 20 % nehladovělo. Dnes v USA méně než 1 % lidé uvádí jako své povolání práci v zemědělství. Nakonec nemusíme ani pěstovat květiny. Jsou tyhle opravdové? Nepoznám, jestli jsou digitální nebo z pěny. Tak co se stalo? Technologie. Tady je definice: Průmyslová revoluce znamenala zvýšení produkce kvůli použití strojů a vystihovalo ji použití nových zdrojů energie. Ačkoliv je to komplikovanější, industrializace není kapitalismus, i když příště uvidíme, že je spojena s moderním kapitalismem. Průmyslová revoluce začala kolem r. 1750 a objevila se všude po světě, ale začala v Evropě, obzvlášť v Británii. Co se stalo? Podívejme se do myšlenkové bubliny. Inovace průmyslové revoluce byly navzájem propojeny. Kupříkladu britský textilní průmysl. Vynález létajícího člunku Johnem Kayem v roce 1733 výrazně zrychlil tkaní látek, což vytvořilo nabídku příze, což vedlo k vynálezům lepších kolovratů jako Spinning Jenny a Waterframe. Tyto procesy byly mechanizovány pomocí vody, dokud nepřišel parní stroj, díky kterému létající člunky opravdu létaly v takovýchto přádelnách. Nejúspěšnější parní stroj postavil Thomas Newcomen, po němž nikdo nic nepojmenoval. Stroj čerpal vodu z dolů, a kvůli vyčerpání vody z dolů bylo více uhlí na pohon více strojů, což nakonec vedlo k vylepšení parního stroje Jamesem Wattem, po kterém je pojmenovaná jednotka výkonu a univerzita. Jeho stroj byl použit na železnici, v parnících a také v efektivnějších přádelnách. Poprvé byly použity jiné chemikálie než zvětralá moč, kéž bych žertoval, k bělení oblečení, které lidé nosili. Bělilo se kyselinou sírovou, která se ve velkém množství vyráběla v olověných komorách, což by nebylo možné bez produkce olova, která od r. 1750 v Británii dramaticky vzrostla díky slévárnám olova poháněným uhlím. Továrny vyráběly více příze, která mohla být utkána a bělena rychleji a levněji než kdy předtím. To všechno zakončila mongolská trička Crash Course za 18 $ dostupná na DFTBA.com. Díky myšlenkové bublině za nestydatou reklamu na naše krásná kvalitní trika dostupná na DFTBA.com. Takže problém s industrializací je vysoká provázanost, proto je těžké říct, proč se udála v Evropě, obzvlášť v Británii. A otázka proč se industrializace odehrála je jedna z nejspornějších otázek historie. Například, tady jsou vysvětlení, proč se industrializace mohla odehrát nejdříve v Evropě. Je tu argument o kulturní nadřazenosti, který v podstatě tvrdí, že Evropané jsou chytřejší. Někdy je formulován tak, že Evropané jsou nadřazeni racionalitou. Mimochodem, neuhádnete, odkud lidé s tímto argumentem pocházejí. Pokud ovšem netipujete Evropu. Jiní tvrdí, že jenom v Evropě existovala kultura vědy, která umožnila vznik revolučních technologií. Další tvrdí, že svobodné instituce podněcovaly inovace a zajištěné soukromé vlastnictví motivovalo vynálezce. Nakonec lidé uvádějí jako příčinu malé evropské populace, protože malé populace vyžadují invence šetřící práci. Oh, je čas na otevřený dopis? (hudba) Otevřený dopis parnímu stroji, ale nejdřív se podívejme, co je v tajné přihrádce dnes. Oh, je to TARDIS (stroj času ze sci-fi seriálu), opravdový vrchol britské industrializace. Drahý, parní stroji, víš, co je zvláštní? Nikdy jsi nebyl vylepšen. Jako tohle? Co zajišťuje cestování časem? Asi běží na parní pohon. Skoro všechna elektřina na světě, z uhelné nebo jaderné energie, je prostě parní pohon. Pořád je to jen voda a teplo. A to svědčí o tom, jak moc byla průmyslová revoluce revoluční. Od té doby je to jen evoluce. Hodně štěstí, Johne Greene. Slyšeli jste důvody evropské industrializace nebo nějaké jiné důvody. Problém je, že když si myslíte, že znáte první příčinu, vždycky se objeví příčina první příčiny. Abych citoval DeCaprria, Camerona a horníky v dolech: "Musíme jít hlouběji." Ale stejně, eurocentrická vysvětlení platila také v případě Číny, Indie nebo obou dvou. Podstatné je, že v roce 1800 nebylo jasné, že Evropa se stane průmyslovou velmocí na dalších 100 let. V té době Čína, Indie a Evropa byly zhruba na stejné úrovni v průmyslové produkci. Nejdřív Čína. Argument o evropské kulturní nadřazenosti je mylný, protože Čína zaznamenávala svou historii dlouho před Konfuciem, navíc tu byl bronz, malby a poezie. Také tvrzení, že Čína byla ekonomicky zaostalá, není pravdivé, protože vynalezli papírové bankovky a exportovali všechno od hedvábí po porcelán. Populace před průmyslovou revolucí byla známkou ekonomického úspěchu a Čína měla největší populaci na světě. A tohle řeší otázku, jestli jsou digitální. Je obtížné říct, že Čína nedisponovala vynalézavostí, když vynalezli střelný prach, tisk, papír a zřejmě i kompas. Za dynastie Sung bylo lehčí podnikat, než kdekoliv jinde. Někdo tvrdí, že v Číně nemohlo být svobodné podnikání kvůli snahám o vytváření monopolů na sůl a železo. A to je pravda. Jenže nikdy se nepodařilo tyto monopoly zavést. Takže Čína na tom byla v mnoha ohledech před revolucí líp než Británie. Tak proč se to stalo v Británii? No, Evropané, hlavně Britové, měli dvě velké výhody. První - uhlí. Pokud sledujete vývoj dopravy, komunikace, průmyslové efektivity nebo výroby chemikálií, vždy to bylo spojeno s uhlím. Průmyslová revoluce byla o využití různých zdrojů energie k automatizaci výroby. A Anglie měla velké zásoby uhlí kousek pod povrchem. To znamenalo, že těžit uhlí bylo levné. A brzy nahradilo dřevo při topení a vaření. To podnítilo Anglány hledat více uhlí. Jediný problém s těžbou uhlí, kromě možné smrti v dole, je stálé zaplavování dolů. Těžba uhlí je taky trochu problematická pro zdraví obyvatel a klima planety Kvůli tolika důvodům dostat uhlí ze země byly vynalezeny parní stroje k pumpování vody z dolů a protože první stroje byly neefektivní byl potřeba levný a hojný zdroj paliva k pohonu strojů, konkrétně uhlí. To znamenalo, že stroje byly užitečné pro Brity a nikoho jiného. Stroje používaly levné uhlí, aby uhlí zůstalo levné. Levné britské uhlí vytvořilo příležitost pro všechno od železnice po ocelářství, což zpětně ovlivnilo průmyslovou revoluci, stejně jako další věci. Kvůli železnicím bylo potřeba železo a protože je železo těžké, potřebovalo k přepravě železnici. Zadruhé - platy. Británie a trochu i Porýní mělo nejvyšší platy na začátku 18. století. V roce 1725 mzdy v Londýně byly ekvivalent 11 gramů stříbra denně. V Amsterdamu 9 gramů. V Pekingu, Benátkách a ve Florencii to bylo míň než 4 g. A v Dillí to bylo méně než 2 gramy. Neví se, proč mzdy byly tak velké. Jedni tvrdí, že černá smrt snížil populaci tak, že zostřil pracovní trh, to nevysvětluje, proč mzdy zůstaly nízké v Itálii zasažené morem. Vysoké mzdy spolu s levným palivem znamenaly, že bylo výhodné, aby se používali stroje ke snížení výrobních nákladů. Historik Robert Allen napsal: "Mzdy byly vysoké a energie levná." "Tyto ceny vedly k průmyslové revoluci tím, že motivovaly k výrobě technologií," "které nahradily práci kapitálem a uhlím." Ah, trochu se bojím, že mě lidé obviní z eurocentrismu. Jiní mě obviní ze zaujatosti vůči Evropanům. Nejsem zaujatý proti Evropě. Miluju Evropu. Dala mi mé oblíbené sýry a běžkování a Charlieho Chaplina. Ten inspiroval dnešní kresbu od Danicy. Uhlí blízko povrchu nemůže způsobit kulturní nadřazenost. Ale otázka platů je trochu jiná, protože to vypadá, že jen Evropané byli chytří, aby platili vysoké platy. Ale je tu poslední věc na zvážení. Indie byla největším producentem bavlny i přes nejnižší platy na světě. Indické zemědělství bylo tak produktivní, že pracujícím mohli dát malý plat. Spolu s velkou populací znamenalo, že indický textilní průmysl mohl být produktivní i bez strojů, takže nepotřebovali industrializaci. Ale hlavně z naší perspektivy, jeden argument tvrdí, že indická bavlna popohnala industrializaci. Bavlněný textil poháněl začátek průmyslové revoluce, a hlavní důvod, proč Británie začala s výrobou bavlny byla neskutečně vysoká poptávka. Bavlna byla pohodlnější a levnější než vlna, protože bavlna mohla být levně dovážena z Indie. Takže indická bavlna vytvořila trh, pak britští výrobci investovali do strojů a dovezli indické know-how, aby zvýšili produkci a mohli konkurovat Indii. A to je jeden důvod, proč evropská industrializace byla světový fenomén. Pro Vás, kdo si užíváte sporné a palčivé historické debaty, mám dobré zprávy, příště budeme mluvit o kapitalismu. Díky za zhlédnutí. Uvidíme se příště.
video