Pohyb ve dvou rozměrech
Pohyb ve dvou rozměrech (9/15) · 6:25

Optimální zatáčky na Indianapoliském rychlostním okruhu Jak nejlépe projíždět zatáčky na závodním okruku?

Navazuje na Základy kinematiky.
Tady je Sal a vedle mě slavný řidič, směje se, když to říkám, JR Hildebrand. Když jsi tu, říkal jsem si, že bych ti položil otázku, kterou mám v hlavě odedávna. Máme tu obrázek závodního okruhu v Indianapolis. Vždy mě zajímalo, jak… Zdá se, že zatáčení je důležitá součást závodu. „Je to opravdu důležitá část toho, co děláme.“ „Lidé se soustředí na jízdu dopředu, ale zatáčení je také dost důležité.“ U zatáčení nejvíce záleží na dovednosti řidiče. Vždy mě zajímalo, co je optimální? Snažíte se minimalizovat vzdálenost a jet hodně při vnitřním okraji, abyste zatáčku co nejvíce zkrátili? Když to tak děláte, musíte víc zatáčet. Je tam větší přetížení. Je tam větší dostředivá síla, se kterou si musí poradit pneumatiky, ale také i lidé. Nebo jedete po vnějším okraji, kde je větší vzdálenost, ale dostředivé zrychlení a přetížení nejsou tak zlé? Jak to děláš? „No, každý okruh je trochu jiný.“ „Ale tady Indianapolis, když jsi na vnitřním okruhu, je to jako osmistovkový běžecký okruh.“ „To je nejkratší dráha.“ „Jedeš z bodu A do bodu B.“ „Kolo je pokaždé stejné, není to o tom, jestli jedeš určitou dráhu, nebo ne.“ „V našem případě to auto ani nedokáže.“ „Pokud chceš jet celou dobu po vnitřku, objet roh a stále být na vnitřní straně, je to strašná dřina.“ „V Indianapolis najíždíme do první zatáčky rychlostí až 240 mil za hodinu.“ „Ta první zatáčka navíc není téměř vůbec nakloněná.“ „Když tam jsi, vypadá dost plochá.“ „Oproti velkým okruhům NASCAR ve městech Talladega nebo Dayton, dá autu pořádný kus práce, když chce tímto rohem projet.“ Tak jak to děláš? Jedeš vnější stranou, nebo…? „Podívejme se na to.“ „Kdybys měl poloměr…“ „Kdybys z těch oblouků poskládal kružnici…“ Udělejme to. Řekněme, že toto je nejkratší dráha. Je to kružnice, která vypadá nějak takto. Trochu to tu posunu, aby to bylo lépe vidět. Kdybychom zachovali tento oblouk, vyšla by taková kružnice. „To je v rámci věcí pěkně malá kružnice.“ Větší by pro vnější stranu vypadala nějak takto. Tam je větší poloměr otočení. Na vnější straně máš tedy menší dostředivé zrychlení a přetížení, protože je větší kružnice. „Když se také díváš na auto, co jede po těchto dvou kružnicích, pokaždé tou stejnou rychlostí, je snazší jet po této vnější.“ „Proto po ní můžeš jet i vyšší rychlostí.“ „Schopnost auta udržet se na silnici je omezená.“ „Zvolení většího poloměru znamená výrazný rozdíl.“ V Indianapolis jedeš vždy na plný plyn. Pokud dupneš na brzdy, auto dokáže zatočit na malém poloměru. Ty ale jedeš naplno. Nemáš nejmenší šanci ubrat plyn. „Přesně tak.“ „Kvalifikace na Indianapolis je podle nejlepších čtyř kol v sezóně.“ „Že dokážeš držet pedál na zemi celou dobu na okruhu.“ „Žádné uvolnění, žádné brždění.“ Proto říkáš, že to auto nedokáže. Pokud jedeš naplno, auto nedokáže jet po této dráze. „Přesně, to je dobrý postřeh.“ „Z pohledu řidiče musíš mít těžkou nohu, pokud chceš jet rychle.“ „Pokud chceš mít dobrý čas, musíš jet celou dobu nadoraz.“ „V té chvíli hledáš takovou křivku kolem okruhu, kterou zajedeš nejúčinněji.“ „V našem případě se hodí navýšit poloměr od zelené kružnice směrem k fialové.“ Jedete tedy na fialovou, pak k zelené a zpátky… Tak to říkáš. „No, jo.“ „Optimalizujeme tak, že začínáme na vnější straně dráhy, pak vedeme auto k vnitřní straně a pak zase zpátky k vnější, vlastně tedy využíváme celou dostupnou šířku dráhy.“ Jasně, tak to je zajímavé. Když jsem pokládal otázku, můj mozek koukal na tyto dvě kružnice. Pokud je tu však takový oblouk, vejde se sem ještě větší kružnice. Ten je, pokud si to představíš, to je část kruhu ještě většího, než je ten fialový v našem nákresu. Střed toho kruhu je někde tady. Na auto tedy působí mnohem méně dostředivého zrychlení. „Přesně tak.“ „Proto je auto také schopno projet zatáčku mnohem vyšší rychlostí.“ „O to nám přesně jde.“ „Když zvážíš…“ „Myslím, že je velmi zajímavé…“ „Když se zamyslím nad tím, co jako řidič dělám, nemyslím tolik vědomě o matematice, která najde optimální závodní dráhu, prostě instinktivně tíhnu k tomu, co myslím, že po mně auto chce.“ „Když se na to díváš takto, auto jede přesně takto.“ „Je to 240 mil za hodinu.“ „Rychleji už to snad ani nejde. To je konečná rychlost.“ „Vzdušné proudění kolem auta mu vyšší rychlost ani nedovolí.“ Motor dává všechen výkon, co může. Pak už tomu brání vzduch, víc už nezrychlíš. „Je to jako náraz do vzdušné zdi.“ „Více už zkrátka nezrychlíš.“ „Takže o co se opravdu snažíš…“ „Abys zajel nejrychlejší kolo, což je to samé jeko nejvyšší průměrná rychlost v tom kole, tedy nejnižší čas, snažíš se dostat auto skrz zatáčky co nejúčinněji, abys na rovinkách mohl co nejvíc zrychlit.“ „Odkláníš ji od této nejkratší dráhy jak jen nejúčinněji dokážeš.“ „Když tedy kolem zatáčky vytvoříme maximální poloměr, najdeme optimální dráhu.“ To je fascinující.
video