Jak bílé krvinky obíhají po těle Podívejte se jak se jednotlivé bílé krvinky dostávají do místa infekce.

Už jsme mluvili o různých buňkách imunitního systému a o tom co a jak dělají. Příliš jsme ale neprobírali, kde své funkce vykonávají. V tomto videu bych tedy rád mluvil o tom, kde přesně jednotlivé buňky zasahují a jak se pohybují. Začněme s neutrofily. Neutrofily cirkulují v krvi, a tak si nakreslíme malý obrázek krevního oběhu. Krev tedy obíhá v uzavřené smyčce. Vynechávám tu srdce a plíce. Prostě řekněme, že krev takto dokola cirkuluje. Neutrofily tedy cirkulují v krvi. Nakreslíme si tedy pár neutrofilů. Jsou vlastně tou nejčastější buňkou imunitního systému. Toto jsou neutrofily. Pokud už nevíte, jak se to píše, znovu si to tady napíšeme. Neutrofily tedy obíhají v krvi, ale krev vlastně není místem, kde působí. Působí pouze, pokud dojde k nějaké infekci. A k infekci obvykle dochází ve tkáních. Řekněme tedy, že tady mimo krevní oběh máme nějakou bakteriální infekci. Jsou tu potřeba neutrofily, ale jsou potřeba tady vně. Otázkou je, jak se tam dostanou? A odpovědí je, že se budou muset protáhnout přes buňky krevních cév, aby se dostaly, do této tkáně. Další otázkou však je, jak vědí, že se mají protáhnout tudy a ne třeba tudy? Je to proto, že existují tyto buňky nazývané makrofágy, o kterých jste doufám již slyšeli. Ještě tu napíšu - makrofágy. A tyto makrofágy jsou fagocytující buňky, slyšíte kořen slova "fág", tak by vám to asi došlo. Jsou to tedy fagocyty, takže pohltí některé z těchto bakterií. Několik jich tu nakreslím. Aktivují se tím, že si všimnou přítomnosti bakterií. A když se aktivují, uvolní určité chemické signály. Nemusíme jít do detailů, o jaké látky se jedná. Ale uvolní tedy určité chemické signály, jež upozorní tyto endotelové buňky, (několik jich tu nakreslím), upozorní tyto endotelové buňky (endotel) vystýlající krevní cévy, že zde ve tkáni došlo k infekci. Výsledkem je, že endotel vystaví (exprimuje) na svém povrchu tyto malé proteiny. To je dost podrobné. Ale jen pro představu, jak se tady ta informace šíří. Exprimují na povrchu tyto proteiny, na něž se uchytí neutrofily. Neutrofily se budou pohybovat okolo a zachytí se na těchto proteinech, jež je přitahují. Tady se uchytí, a jelikož se tady uchytí, budou se moci protáhnout mezi těmito buňkami. Samozřejmě se na tom spolupodílí i jiné látky a proteiny, ale to už jsou detaily, jež zrovna teď nepotřebujeme. Neutrofily tedy vycestují z krevního oběhu. A vybavujete si, co neutrofily udělají? Neutrofily jsou také fagocyty, takže pohltí několik těchto bakterií. Pohltí je, poničí a natráví, a jakmile toto dokončí, jednoduše zahynou. To je jejich funkce: Zbavit se bakterií jejich pohlcením a strávením. Potom zaniknou, k čemuž dojde velmi rychle. Jejich životnost je jen pět dní. Jakmile zaniknou, stane se z nich hnis. Když vidíte hnis, jde tedy mj. o zaniklé neutrofily. Nejdůležitější v tomto diagramu je však proces, jakým se neutrofily protahují mezi těmito endotelovými buňkami. Obvykle je tam totiž jen velmi malý prostor. Mezi endotelovými buňkami jsou jen velmi malé prostory, rozhodně ne dost velké pro průchod buňky. Jde tedy o aktivní proces, v němž neutrofil od sebe odstrčí dvě endotelové buňky, aby se mohl protáhnout. Endotelové buňky se potom k sobě zase vrátí, aby utěsnily krevní cévu. Buňky imunitního systém prochází pouze tímto směrem. Vždy přechází z krve do tkání. Je pro ně vlastně nemožné přecházet ze tkání zpět do krve. A to nám přináší otázku. Protože v minulých videích jsme si řekli, že makrofágy začínají zde, pohltí některé bakterie a jdou tyto bakterie prezentovat B- a T-lymfocytům. Chtějí tyto bakterie ukázat vlastně hlavně T-lymfocytům, aby T-lymfocyty schopné boje s touto infekcí, s ní mohly začít bojovat. B- a T-lymfocyty, jež budou s infekcí bojovat, však nejsou umístěny zde ve tkáni. Makrofágy tedy musí jít za nimi. Můžete se tudíž ptát: "Jde tedy makrofág z tkáně zpět do krve, aby našel B- a T-lymfocyty?" Jak jsme řekli, odpověď je ne. Protože pro buňky je nemožné jít z tkání zpět do krevního oběhu. I když říkám nemožné, existují jistě nějaké výjimky, ale většinou se to nestává. Řešení této hádanky je, že makrofágy potřebují použít jiný způsob přepravy, aby se dostaly k B- a T-lymfocytům. Nakreslím to tady. Tohle je lymfatická céva. Pokud nevíte přesně, o čem mluvím, měli byste se možná po tomto videu podívat na nějaké video o lymfatickém systému. Lymfatické cévy v sobě mají malé otvory, díky nimž je pro buňky, proteiny a další látky jednoduché do nich vstoupit. Makrofágy se tedy dostanou do lymfatických cév, což jim umožní putovat k nejbližší lymfatické uzlině. Tady máme tedy lymfatickou uzlinu, která obsahuje několik T-lymfocytů. Máme zde T-lymfocyty a také pár B-lymfocytů. Právě zde může makrofág vykonat svou důležitou funkci, kterou tu zmíníme, protože je velmi důležitá. Nakreslím tu malou hvězdu, jež představuje tzv. prezentaci antigenu. Prezentaci antigenu. O tom existují jiná videa, takže to tu nebudeme moc rozebírat. Myslím, že je podstatné vědět, že k tomu dochází právě zde. Výsledkem prezentace antigenu je, že snad najdeme nějaké B- a T-lymfocyty, jež jsou specializované na boj s touto konkrétní infekcí. Snad jsme je tedy našli a oni se teď mohou přidat k boji. Co vás zřejmě napadne? Nejspíš jak se k tomu boji tedy přidají? Jak se tyto buňky dostanou sem? Necestují dozadu lymfatickými cévami, protože tok lymfy je jednosměrný. Teče tímto směrem. Lymfatické cévy se však naštěstí všechny vlévají do krve. Tohle je obrázek, ale kdyby to nebyl jen obrázek, tato konečná lymfatická céva, jíž by se lymfa vracela zpět do krve, by se nazývala ductus thoracicus. Zmiňuji to jen pro představu. Veškerá lymfa celého těla, vlastně spíš velká většina, proudí do ductus thoracicus, což je tato tlustá lymfatická céva, která se vlévá do jedné z velkých tělních žil. Hlavně ale musíte znát, že se všechna lymfa nakonec vlévá do krve, což je přesně cesta, již použijí T-lymfocyty, aby se dostaly zpět do krve. A co udělají, jakmile jsou v krvi? V zásadě to samé, jako tyto neutrofily. Tyto chemické látky, tyto proteiny jsou asi trochu jiné, ale jde v zásadě o stejný proces. Doputují sem, díky určitým chemickým signálům zpozorují, že to je místo, kam se mají dostat, také se nakonec protlačí mezi endotelovými buňkami a dojdou sem. Pokusím se tu nakreslit T-lymfocyt, i když tu už nemám moc místa, ale abyste viděli ten princip. Všimněte si, že máme ještě B-lymfocyty. A možná se ptáte, zda B-lymfocyty udělají to samé jako T-lymfocyty. Odpověď je, že některé by mohly, ale B-lymfocyty tu ani být nemusí. Protože B-lymfocyty hlavně budou produkovat protilátky; tady je pár protilátek. Produkují protilátky, které vlastně mohou po těle obíhat samy o sobě. Pár jich tady nakreslím v krvi, a některé z nich se dostanou sem ven do tkání, kde splní svou funkci. B-lymfocyty si tedy po většinu času mohou hovět tady v lymfatické uzlině. Již víme, že toto je lymfatická uzlina. Pokud ne, ještě to sem připíšu. Poflakují se tady v lymfatické uzlině a produkují protilátky, které pak samy cestují a bojují s infekcí.