Dýchací soustava a krevní oběh
Dýchací soustava a krevní oběh (3/4) · 14:57

Oběhová soustava a srdce Jak funguje oběhová soustava v lidském těle? Kam proudí krev okysličená a jak funguje srdce?

Minule jsme skončili video tím, jak hemoglobin v červených krvinkách dovnitř naváže všechen kyslík, což zvýší gradient pro difuzi, který podněcuje kyslík k tomu, aby prošel skrz membránu. Molekuly kyslíku samozřejmě neví, že tady je méně kyslíku, ale když se podíváte na video o difuzi, dozvíte se, jak to funguje. Pokud je tady menší koncentrace než zde, kyslík prodifunduje přes membránu a v plazmě je kyslíku méně, protože hemoglobin ho vstřebává jako houba. Teď se nabízí zajímavá otázka, proč je hemoglobin umístěn uvnitř červených krvinek? Proč se hemoglobin neplaví plazmou jen tak volně? To by bylo efektivnější. Kyslík by nemusel procházet skrze membrány červených krvinek. Nemusely by se tvořit červené krvinky. Jaký účel mají tyto nosiče hemoglobinu? V skutečnosti je to velmi zajímavé. Když by jste měli hemoglobin volně proudící v plazmě, narušilo by to proudění samotné krve. Krev by se stala viskóznější, hustší. Nechci říct, že jako sirup, ale prostě by byla viskóznější, než jak je teď, a právě uzavřením hemoglobinu dovnitř těchto nosičů, dovnitř červených krvinek, umožní krvi proudit o mnoho lépe. Představte si, že chcete nalít sirup do vody. Co se stane, když nalijete sirup přímo do vody? Voda se stane trochu sirupovitější, trochu více viskózní a nepoteče tak dobře. Takže jak vyřešit problém transportu sirupu do vody? No, můžete dát sirup dovnitř malých nosičů (malých kuliček) a nechat kuličky plavat ve vodě a voda nebude vůbec lepkavá a to je přesně to, co se děje uvnitř naší krve. Místo toho, aby byl hemoglobin volně v plazmě, což potenciálně zvyšuje její viskozitu, je umístěn uvnitř těchto kuliček, které nazýváme červené krvinky, které zabezpečují, že proudění krve neustane. Zaměřili jsme se tady na alveolus a tyto vlásečnice, plicní kapiláry; přibližme si je, ať pochopíme, jak krev proudí? A ať můžeme lépe pochopit vztah plicních tepen a žil k ostatním cévám v těle. Tady ten diagram jsem zkopíroval z Wikipedie, je to diagram lidské oběhové soustavy, a tady vidíte plíce. Zvýrazním je tmavou barvou. Takže tady máme plíce. Vidíte, že srdce leží přesně uprostřed. V minulých videích jsme se naučili, že máme malé alveoly - sklípky a plíce. Vzpomínáte, že do nich se dostaneme z průdušinek, které vystupují z průdušek, které zase vystupují z průdušnice, která vystupuje z hrtanu, který je připojen k hltanu a ten je připojen k ústům a nosu. Každopádně, tady máme malé sklípky a tady máme kapiláry. Takže když půjdeme ze srdce, mimochodem na srdce se v tomhle videu podíváme taky, když krev odchází ze srdce, je neokysličená. To je tato modrá barva. Takže přesně tady se nachází krev. Přesně tudy odchází krev ze srdce. Pohybuje se za těmito dvěma trubicemi. Takže toto je krev odcházející ze srdce. Tyto modré útvary, které jsem zvýraznil, jsou plicní tepny, které se rozdělují na tepénky až po kapiláry - velmi velmi tenoučké trubičky. Ty prochází těsně kolem sklípků, ve kterých se krev okysličí a jde zpátky do srdce. To mluvíme o plicních žilách. Takže jdeme zpátky do srdce. V kapilárách se krev okysličuje. Teď se vrátíme k srdci. Doufám, že stíháte sledovat, co dělám. Vstoupíme do srdce na této straně. V skutečnosti nevidíte, kde do srdce vstupujeme. Vstoupíme přesně tady a na tohle se teď zaměříme. Teď máme okysličenou krev. Je červená. A poté je pumpována do celého těla. Toto je velmi zajímavé. Když mluvíme o plicních tepnách a žilách, pamatujte, plicní tepna byla modrá. Jak jdeme ze srdce, máme neokysličenou krev, ale stále se jedná o tepnu. Poté se vracíme z plic, Zopakujme si: plicní tepna = neokysličená krev plicní žíla = okysličená krev krev teče žílami a je okysličená. To je taková malá smyčka na začátku, malý plicní oběh, budu pokračovat po proudu krve, protože srdce může být trochu matoucí, zvlášť kvůli jeho 3D struktuře. Tady máme srdce pumpující neokysličenou krev z pravé komory. Proč je to pravá komora? Vždyť to je levá strana obrázku, jenže je to pravá strana postavy na obrázku. Tohle je pravá ruka postavy. A toto levá. Dívá se jakoby na nás. Nezajímá nás naše pravá či levá. Zajímá nás její pravá a levá strana. A ta se dívá na nás. Má nějaké oči a dívá se na nás. Takže tohle je pravá komora. Vlastně, dovolte mi projít celým cyklem. Takže máme neokysličenou krev přicházející z celého těla. Tato velká céva se jmenuje dolní dutá žíla. Dolní, protože přichází z dolní poloviny těla. Krev taky přichází z horních končetin a hlavy. Obě žíly se slévají do pravé síně. Napíšu vám to tady. Za okamžik nakreslím velký diagram srdce. A proč je krev neokysličená? Protože se vrací z našich nohou, když běžíme, nebo z mozku, který potřebuje kyslík, nebo cvičíme a krev se vrací z bicepsu a je neokysličená. Všechna se vrací sem do pravé síně. Je to na naší levé straně, ale pravé straně postavy. Z pravé síně je krev pumpována do pravé komory. V skutečnosti jen pasívně proteče ze síně do komory. Komory se postarají o nasátí krve a poté se stlačí a vytlačí krev sem, nevidíte to, ale teče za tuto část přesně sem. Jde odtud skrze tuto cévu. Takže to nevidíte. Za okamžik vytvořím detailní diagram - do plicní tepny. Jdeme ze srdce. Tohle tedy byla žíla. Tohle je žíla směřující do srdce. Jmenuje se dolní dutá žíla. Tohle je horní dutá žíla. Obě jsou žíly. Obsahují neokysličenou krev. Pumpujeme tuto neokysličenou krev ze srdce do plic. Takže tu je neokysličená krev v tepně. Toto je plicní tepna. Krev se okysličí a vstupuje do plicní žíly. A když se okysličí, objeví se tady vlevo, zvýrazním to, objeví se tady v levé síni. Síň si můžete představit jako místnost se střešním oknem, skrze které přichází slunce, v našem případě krev. Do pravé síně krev přichází seshora. Do levé síně krev přichází - pamatujte, levá síň je na pravé straně obrázku z našeho pohledu - do levé síně přichází krev seshora z plic, z plicních žil. Žíly směřují vždy do srdce. Teď detailněji, krev jde poté do levé komory, která následně pumpuje okysličenou krev do zbytku těla pomocí tepen jiných než plicních. Takže všechna krev se vypumpuje. Zvýrazním ji tmavou, jinou než modrou barvou. Takže je vytlačována tady. Tady je to nakreslené tak, že to nevidíte. Je to trochu divný obrázek. Je těžké představit si to, ale já vám to ukážu detailně: a poté jde do zbytku těla. Teď ten detail. Jak už víme, máme neokysličenou krev. Napíšu to tady. Tohle je horní dutá žíla. Tohle je žíla jdoucí z horní části našeho těla, z horních končetin a hlavy. Tohle je dolní dutá žíla. Tohle je žíla z břišní dutiny, nohou a zbytku našeho těla. Takže nejprve vstupují do pravé síně. Pamatujte, jmenuje se pravá síň, protože tahle postava je otočena k nám, i když to je na levé straně obrázku. Vstupují tady. Obsahují neokysličenou krev. Pochází ze žil. Tělo kyslík použilo. Poté se nachází v pravé komoře. Tohle jsou srdeční chlopně. Pravá komora pasivně přijímá krev, zatímco se pravá síň smršťuje. Využívá sílu vakua k nasátí krve z pravé síně. Srdce se znova kontrahuje a vytlačí krev tudy. Tato krev je stále neokysličená. Neokysličená krev teče do plic, aby se okysličila. Takže tohle je plicní - "plicní", protože vede k plicím nebo z nich - tepna, týká se plic. A opouští srdce. Krev se nachází v plicní tepně a je neokysličená. Pak jde do plic (pozn. řečeno srdce), protlačí se kolem plicních sklípků. Tam se okysličí a vrací se zpátky. Ta céva, kterou se vracíme do srdce, to je žíla. Nachází se v plicním okruhu, proto plicní žíla, a prochází kolem stěn plicních sklípků, z nichž do ní prodifunduje kyslík, takže je okysličená. A tak dorazí do levé síně. Teď v levé síni - zase z našeho pohledu pravé - z pohledu té osoby, co ji zkoumáme, je na levé polovině těla. Takže, jde do levé předsíně. Levá komora, když vypudí všechnu krev, se najednou roztáhne a ta okysličená krev proteče do levé komory. Pak se levá komora - to komory obstarávají pumpování - levá komora se smrští, a vypumpuje krev do aorty. To je tepna. Proč je to tepna? Protože opouští srdce. Je to plicní tepna? Ne, už nemá co dělat s plícemi. Plicní okruh jsme sledovali, když jsme opouštěli pravou komoru a smyčkou přes plíce se vrátili zpátky do levé předsíně. Teď jsme v levé komoře. Krev byla vytlačena do aorty. Ta teď půjde do celého těla. To je tepna, ne plicní, ale tělní tepna. Nese okysličenou krev. Takže když řešíme tepny mimo plicní okruh, krev bude okysličená, ale plicní tepnou neteče okysličená krev. Naopak tou opouští srdce, aby kyslík nabrala. Plicní žíla se vrací z plic do srdce s kyslíkem ale ostatní žíly jdou do srdce bez něj, protože se vrací do plicního okruhu. Už to asi chápete. Doufám, že - vlastně, vraťme se k prvnímu diagramu. Myslím, že už tušíte, jak srdce funguje, ale podívejme se na zbytek těla, pro lepší pochopení. Tohle si můžete najít na Wikipedii. Všechna tato větvení se nějak jmenují, ale vidíte, že tady vede nějaká céva úplně vedle, kousek pod srdcem. Latinsky je to truncus coeliacus, útrobní tepna, což odkazuje na břicho. Ta se větví např. na jaterní tepnu, arteria hepatica, hepar = játra, ta tedy vede krev k játrům. Taky prokrvuje žaludek, je tedy důležitá pro trávení. Řekněme, že tohle je jaterní tepna, játra máte tady, jaterní tepna okysličuje játra, játra provádějí respiraci (buněčné dýchání). Spotřebují z krve kyslík a vrací do ní oxid uhličitý. Tak se krev odkysličí a vrací se zpátky do dolní duté žíly. To chci zdůraznit - je to smyčka. Je to velká smyčka. Krev prostě neteče odněkud někam, teče v uzavřeném okruhu. A pro vaší informaci: v závislosti na vaší hmotnosti máte v těle asi 5 litrů krve. A našel jsem, že průměrné červené krvince trvá průchod celým okruhem asi 20 vteřin. To je průměr, asi si umíte představit, že se může občas krvinka někde zaseknout a může jí to trvat trochu déle, než když jde ideální cestou. Vlastně, 20 sekund by mohla být ta ideální, nejrychlejší cesta. Nikdy jsem to neměřil. Ale je zajímavé se nad tím zamyslet a přemýšlet, co je s čím spojené. Že tepny, co se jako první oddělí z aorty, vedou do hlavy a krku, do rukou, a později vede aorta dolů a do zbytku těla. Je to docela zajímavé. V dalším videu budu mluvit o tom, jak hemoglobin pozná, kdy uvolnit kyslík? Nebo spíš, kde uvolnit kyslík, třeba protože běžím, potřebuji ho hodně ve vlásečnicích ve svalech stehna. Nepotřebuji kyslík zrovna v rukou. Jak tělo optimalizuje, kam má kyslík "doručovat"? Je to fascinující.
video