Organela Proč a jaké organely existují v buňce?

V tomto videu bych rád vysvětlil pojem organela. Jak můžete vidět, tento pojem obsahuje slovo orgán. Organelu si lze představit jako orgán buňky. Pokud hovořím o lidské bytosti, pokud hovořím o sobě, mám játra a játra jsou orgán. Mám plíce, srdce a to vše je součást organismu jako celku. Podobně i organela je součást buňky, kterou můžeme vnímat jako její orgán. A pokud budeme konkrétnější, je to membránou ohraničená součást buňky. Například - nakreslíme si buňku - tohle je moje buňka. Už máme představu o jádře. Jádro je membránou ohraničená struktura, je to tedy organela. Mluvili jsme o endoplasmatickém retikulu, které je také ohraničené membránou, také je to organela. Dále je tu Golgiho aparát, opět membránou ohraničený, opět organela. Golgiho aparát. Endoplasmatické retikulum. A podle definice, i tyto malé váčky, které transportují různé látky, jsou považovány za organely. Váček. Velký váček nebo splynutí více malých váčků do jednoho, dá vzniknout velké, membránou ohraničené struktuře, kterou nazýváme vakuola. Vakuola může skutečně vypadat jako jeden velký váček nebo jako více malých splynutých váčků. Vakuola. Všechny tyto membránou ohraničené struktury uvnitř buňky jsou považovány za organely. Někdy je pojem organela používán konktrétněji. My víme, že organela je membránou ohraničená struktura, ale některé organely nejsou pouhé váčky ohraničené membránou, některé mají svou vlastní DNA. Například mitochondrie, nakreslím ji růžově. Mitochondrie jsou přítomné ve většině eukaryotních buněk. Vytváří energii. Dalo by se říct, že jsou elektrárnou buňky. Mitochondrie se skládá z vnitřní a vnější membrány. Pro tvorbu energie využívá cukr, jehož energii je schopna přeměnit na ATP. ATP je chemická sloučenina, je to forma energie, která je pro buňku snadněji využitelná. Mitochondrie. V rostlinných buňkách se navíc nacházejí ještě plastidy. Nejznámější je chloroplast. Zde se odehrává fotosyntéza, během které je světelná energie přeměněna na energii chemickou ve formě cukru. Chloroplast. Zabíhal bych do detailů, kdybych hovořil o fotosyntéze. To, co kreslím, je chloroplast, což je druh plastidu. Takže toto je chloroplast, druh plastidu. Také chloroplast má svou vlastní DNA. Mitochondrie a plastidy jsou velmi fascinující, protože díky své vlastní DNA se mohou replikovat a věří se, že jejich předchůdcem byla nezávislá prokaryota. Ta se kdysi v určité chvíli začala měnit v membránou ohraničené struktury a začala žít v symbióze. Toto symbiotické soužití je považována za předchůdce dnešních buněk. Je to velmi zajímavý pohled na to, jak tyto věci mohly vzniknout. Ale nyní se chci ujistit, že jsme pochopili, že všeobecně jsou organely buněčné struktury ohraničené membránou, od jednoduchých váčků až po organely se svou vlastní DNA jako jsou mitochondrie a plastidy.