Jádro, membrány, ribozomy, eukaryota a prokaryota Rozdíly mezi dvěma typy buněk a jejich struktura.

Povězme si něco o struktuře buňky. Udělal jsem mnoho videí, která se zabývají ději uvnitř buněk, ale dosud jsem neudělal video, které by se zaměřilo na celkovou strukturu buněk. Takže začneme s - - jen nakreslím membránu. Bude dobré začít u buněčné membrány, protože odděluje buňku od okolního světa. Membrány do velké míry definuje buňku a definuje ji jako malou součást celku. Pojmenování "buňka" tímto způsobem také vzniklo. Jen popíšu buněčnou membránu. Všechny buňky mají buněčnou membránu. A teď popřemýšlíme o možná nejdůležitější věci, která definuje buňku. Pravděpodobně jste to viděli ve videích o DNA, kde jsme mluvili o translaci, transkripci atd. že to, co definuje živý organismus, je jeho vlastní DNA. Takže všechny buňky mají uvnitř DNA. Nyní nepůjdu do detailů o tom, jak DNA definuje organismus, protože jsem o tom mluvil již ve videích o DNA. Ale všechny buňky mají DNA. Toto video je více o "anatomii" buněk, než o funkci. Ale také se na funkci podíváme, protože potřebujeme vědět, co různé části dělají. Takže tady máme DNA. To je DNA. A je to chromatinová forma DNA, protože jsou tu také malé proteiny. Ne ve všech organismech, ale my se zaměříme na eukaryota. Budeme trošku mluvit o rozdílech mezi eukaryotní a prokaryotní buňkou, ale až za chvíli. Ale máme DNA, kreslím teď buňku. Toto by mohla být opravdu jakákoli buňka. Jakýkoliv živočich, rostlina nebo buňka z jakékoliv jiné říše by vypadala takto. Nenakreslil jsem mnoho detailů. Pouze DNA a buněčnou membránu. Tady je první velké rozdělení v živém světě, alespoň z našeho úhlu pohledu. Zdá se zřejmé, že některé buňky mají membránu okolo DNA, takže máme membránu okolo DNA, která odděluje DNA, chromatin a další součásti od zbytku buňky. To se nazývá jádro. Nazývá se to jádro. A řekl jsem, že je to hlavní rozdíl. Když totiž lidé vidí jádro v některých buňkách a v jiných ho nevidí, tak si řeknou: "Hej, toto je dobrý způsob, jak klasifikovat organismy." Takže nazvali organismy s jádrem eukaryota. Eukaryota mají jádro. Takže buňka, kterou jsem tu namaloval je eukaryotní. Kdyby neměla jádro, byla by to prokaryotní buňka. Prykaryota nemají žádné jádro. Příkladem prokaryot jsou dvě velké skupiny. Bakterie (Bacteria) a archea (Archaea). Archea jsou velmi zajímavé organismy. Víme o nich velmi velmi málo. Původně se myslelo, že jsou to bakterie, ale nyní si lidé uvědomují, že jsou naprosto jiná skupina a pozorovali jsme jen velmi malou část. Takže je to fascinující skupina. Dokonce se ukázalo, že z hlediska evoluce bychom neměli dělit organismy na prokaryota a eukaryota, protože je smysluplnější rozlišovat eukaryota, bacteria a archaea. Jsou to tři samostatné skupiny, se kterými bychom měli začít. Budeme o tom mluvit více v dalších videích, ale když budete chtít říct, které skupiny mají jádro, jsou to z definice eukaryota. Které skupiny nemají jádro? Jsou to bakterie a archea (= prokaryota). Ty jádra nemají. Ale zaměřme se na Eukaryota, protože mají tendenci být komplexnější, větší a většinu tohoto videa jsme se jimi zabývali. Eukaryota zahrnují rostliny, živočichy - my lidé jsme živočichové, alespoň já jsem, a houby. Jsou tu i další skupiny eukaryot, se kterými se ale v běžném životě nesetkáme. Ale vraťme se zpět k anatomii buňky. Máme DNA, víme že je přepsána do mRNA, a víme, že mRNA opouští jádro a na ribozomech je přeložena do bílkovin. Ribozomy jsou tyhle drobné komplexy, které mohou být volně všude v buňce, a nebo, jak uvidíme za chvíli, mohou být přisedlé na další membránovém útvaru. Takže tohle je ribozom. Chápu, že tyhle informace o přepisu DNA do mRNA, mRNA opouštějící jádro a cestující k ribozomu, aby zde byla přeložena v bílkovinu, vám zatím nedávají smysl. Jsou zde jiná videa, která se tomu věnují detailně. Ale já se chci zaměřit na různé části buňky tak, aby jste získali komplexní představu. Takže ribozomy slouží jako místo, kde je mRNA, která byla v jádře přepsána z DNA, přeložena v bílkovinu. Takže je můžeme vnímat jako místo, kde se informace mění v bílkoviny, které mohou být dále využity kdekoliv v buňce. Teď jedna zajímavost. Tyhle ribozomy jsou tvořeny z bílkovin, ale také z RNA. A jedna z otázek je: Kde se vyrábí části ribozomů? Některé, jako bílkoviny, jsou tvořeny na jiných ribozomech, ale jiné, jako RNA (pozn. řečeno mRNA) - můžeme se na ribozom podívat detailněji. Jsou tu nějaké bílkoviny, možná to nenakreslím realisticky, ale pak je tu nějaká RNA (pozn. řečeno mRNA) připojená k bílkovině. A tahle RNA (pozn. řečeno mRNA) není užita k informačním účelům, jako obvyklá mRNA, která jde od DNA na ribozom. V samotném ribozomu je ribozomální RNA (rRNA), která je využita jako stavební prvek ribozomu a pomáhá ribozomu plnit jeho funkci. Takže je to vlastně součást ribozomu. A všechna ta rRNA je vytvořena v části jádra, která se jmenuje jadérko. Nakreslím to. Takže tohle tady je jadérko. Není to samostatná organela a není oddělena membránou, ale je vidět v mikroskopu. Takže když ho lidi poprvé viděli, řekli si: "Hej, tady je nějaký spletenec. Musí to být jádro jádra, nebo tak něco." Ale ukázalo se, že je to hustě sbalená DNA a RNA, a je to místo, odkud se bere ribozomální RNA, ta věc, ze které jsou ribozomy. Ale jadérko je tak husté, že je dobře patrné v mikroskopu, a proto se lidé rozhodli, že ho pojmenují. Ale není obalené membránou, není to organela v organele, jsou to jen hustě sbalené bílkoviny a ribozomální RNA a je to místo, kde rRNA vzniká.