Zemědělství a civilizace
Přihlásit se
Zemědělství a civilizace (4/5) · 10:46

Vznik prvních měst Zemědělství vedlo k přebytku potravin, což umožnilo vznik měst.

Navazuje na Život.
Kde a proč vznikala první města? V posledním díle jsme přikročili k 7. nejvýznamnějšímu prahu komplexity, kterým je zemědělství. Viděli jsme, jak již před 10 000 lety začaly v různých částech světa vznikat zemědělské vesničky. Ty vlastně reprezentovaly jedny z nejvýznamnějších lidských společenstvích všech dob. To se vám může zdát přehnané, neboť při pohledu do dějin, si většinou vybavíme nejprve velké agrární civilizace. Vzpomeneme si na Římskou říši nebo na Xian, hlavní město vlády dynastie Chan. Ale bez pozvolného rozmachu zemědělských vesniček, by tyto velké agrární civilizace, nikdy nezvnikly. Pro pochopení agrárních civilizací je pak klíčová rostoucí komplexita. Komplexita společnosti roste spolu s její rostoucí populací. Na podporu větší populace, je ale potřeba získat z oblasti více zdrojů, a to hlavně více potravin. A zde se ke slovu dostává zemědělství. Právě díky zemědělství se mezi lety 10 000 a 5000 př.n.l. lidská populace výrazně rozrostla, a to z přibližných z 5 milionů obyvatel na desetkrát tolik, na 50 milionů. Mnoho lidí se dále živilo lovem a sběrem, ale přibližně před 5000 lety byla již většina z nich zěmědělci. Ve všech zemědělských oblastech začaly vznikat vesnice, vznikaly v centrech oblastí, i na jejich okrajích, vesnice byly v rozmachu. A ve stejné chvíli začali zemědělci také vyvíjet nové a produktivnější způsoby zemědělství. Začali pěstovat plodiny na místech, kde to dříve nebylo možné. Vyvinuli nové plodiny a začali vyvíjet nové a produktivnější zemědělské technologie. Asi před 6000 lety začala některá společenství nacházet lepší využití pro domácí zvířata. Místo využívání pouze masa a kůže, které lze získat pouze porážkou zvířete, je začali využívat pro produkty, které produkují již zaživa, jako je například srst a mléko nebo jejich tažná síla. A to byla skutečná energetická revoluce. Člověk je schopen vytvořit zhruba 75 wattů síly, ale kůň nebo vůl jí dokáže vyrobit až 10x více. Využíváním této síly na pohánění pluhů, mohla některá splečenství obhospodařovat půdu tam, kde to s pouhým ručním pluhem vůbec nešlo. Využíváním této síly bylo také možné převážet věci, které lidští nosiči nemohli unést. Tyto produktivnější metody využívání zvířat také umožnily tzv. kočovným pastevcům osídlit vyprahlé stepi Euroasie, když přes ně přeháněli svá stáda. Ještě plodnější vynálezem bylo ale zavlažování. Zavlažování se používá v oblastech kde není dostatek srážek. Pokud mají tyto oblasti úrodnou půdu, což mnoho z nich má, je díky zavlažování možné získat značnou úrodu, zejména pokud je v oblasti zaveden rozsáhlý a sofitstikovaný zavlažovací systém s kanály a strouhami, který ale vyžadujíe dobrou organizaci. Kde a kdy se objevila první města Část druhá Pokročilé zemědělské technologie přinesly produktivnější zemědělství, a tím umožnily vytvoření větších, početnějších a složitějších splečenstev, které nazýváme agrární civilizace. Tato proměna se patrně poprvé udála, v Mezopotámii v oblasti jižně od území tzv. Úrodného půlměsíce a přibližně ve stejné době také kolem povodí Nilu. V těchto oblastech se díky bujení malých vesnic a vynalezení efektivnějšího zemědělství vytvořily první velké vesnice, a z nich pak městečka a města. V oblasti mezi řekami Eufratem a Tigridem v Mezopotámii vznikl zavlažovací systém, který produkoval velkou úrodu a uživil nevídaně velký počet lidí. A tak před 5000 lety na jihu Mezopotámie, v oblasti Sumeru vznikla první skutečně vělká města. Jejich populace se pohybovala kolem 50 000 obyvatel. Měla zděné zahrady. Byla opevněná. Měla chrámy a paláce, a propracované zavlažovací systémy. Dokonce se nám dochoval nákres jednoho z nich, Nippuru. Nákres byl vyryt do hlíny přibližně před 3 500 lety. Tato města jsou nejsložitějšími lidskými společenstvími, jaká kdy existovala. Klíčem ke vzniku takových měst, patrně byly přebytky úrody drobných rolníků, vzniklé zdokonalováním zemědělství. To mělo za důsledek, že už nebylo potřeba, aby se všichni obyvatelé věnovali zemědělství. Vznikla specializace. Hrnčíři a obchodníci, duchovní a vojáci. Následně se stalo něco podobného, jako se už stalo dříve 500 nebo 600 milionů let dříve, kdy se na planetě poprvé objevily vícebuněčné organismy. Jednotlivci se stali na sobě natolik závislými, že vznikla potřeba řídícího mechanismu. Hrnčíři například potřebovali tržiště, kde by prodávali své zboží. Vojáci potřebovali vlády, které by zaplatily jejich služby. Obchodníci potřebovali soudy k vyřešení sporů. Obyvatelé měst a zemědělci potřebovali někoho, kdo by udržoval zavlažovací systém, na kterém byli závislí. A všichni do jednoho potřebovali, aby někdo organizoval všechny tyto více a více složité vztahy. V odpověď na tuto potřebu vznikli držitelé moci. Většina z nich byli muži, kteří postupně začali přebírat roli koordinaci společnosti. Ve vesnicích byli pravděpodobně zvoleni obyvateli, protože bylo potřeba, aby tuto funkci někdo vykonával. Ale s rostoucí mocí a rostoucími prostředky držitelů moci začali tito najímat složky, které by vynutily jejich vůli silou. A už tu máme první skutečné státy, se skutečnými vládami. A ještě tu máme další novinku. Ve společnosti se objevuje nový typ potravního řetězce. Zemědělci získávají zdroje ze země, z biosféry. Nad nimi ale nyní stojí nová vrstva obyvatel, elitní skupina, která získává zdroje od zemědělců, a to pod pohrůžkou násilí. Společnosti si nyní vytváří vlastní hierarchii. Na vrcholu stojí malá skupina lidí, kteří jsou velmi bohatí a velmi mocní a získávají zdroje z většinové rolnické třídy, tvořící cca 90 % společnosti. A vedle toho ještě vždy existuje kasta sluhů nebo otroků, stojící na nejnižší příčce společnosti. Kde a proč vznikala první města Část třetí Agrární civilizace se objevily na mnoha místech světa. Byly mezi nimi významné rozdíly. Používaly jiný jazyk, měly jiné náboženství, jiné umění, ale nalezneme v nich také některé nadmíru důležité shody. Všechny například budovaly velká města a v nich monumenty: chrámy, pyramidy, paláce. Také měly své vládce. Svou hierarchii. Daňový systém. Armády. A všechny tyto složky byly podporovány obrovskou populací zemědělců, kteří žili většinou mimo velká města. Agrární civilizace měly také písemnictví - všechny z nich, a to je velmi důležité, protože to urychlovalo všeobecnou vzdělanost. Písemnictví zřejmě vzniklo nejprve pro účely účetnictví, jelikož elita a vládci, kteří soustřeďovali stále větší prostředky, chtěli mít o nich přehled. Nakonec ale symboly používané při počítání dokázaly již obsáhnout všechny nuance každodenního jazyka a dát vzniknout literatuře a historii - vlastnímu písemnictví. Agrární civilizace vznikly vždy tam, kde vzkvétalo zemědělství. To znamená, že vznikly ve středu všech významných zemědělských oblastí, tedy s několika zajímavými výjimkami. Nevznikly v oblasti Papuy Nové Guiney, patrně proto, že zdejší plodiny, převážně kořenové, nemohly být dlouho skladovány, a zemědělství zde nebylo dostatečně efektivní, aby produkovalo nadbytek a podpořilo tak specializaci. Jak jsme viděli, první agrární civilizace se objevila v Mezopotámii a v povodí Nilu někdy před 5000 lety. Některé se skládali pouze z několika měst s přilehlými vesnicemi, ale jiné byly obrovské, jako například první Egyptský stát, který se rozkládal na rozsáhlé ploše kolem povodí Nilu. Máme ale důkazy o agrární civilizaci v Číně před 4000 lety, a také jinde v Asii, například v Koreji, kde se právě nacházíme. Důkazy o existenci měst nalézáme i v jiných oblastech. jako je centrální Asie a Pákistán, kolem řeky Indus. 3000 let staré jsou také důkazy o existenci ohromných říší, jako byla říše Asyrská. Máme doklady o význámných říších v Číně a také v Egyptě. První agrární civilizace v Americe se objevila asi před 2000 lety, pouhými 2000 lety. Před 500 lety, kdy Evropané poprvé dorazili do Ameriky, se Incká a Aztécká říše rozkládala na obrovském území. Agrární civilizace, stejně jako technologie, na nichž byly postaveny, se pomalu rozmachovaly, vyvíjely se, staly se komplexnějšími a zalidněnějšími během 4000 let. Před 1000 let žila už nejspíše většina obyvatel na Zemi v některé agrární civilizaci a naprostá většina z nich byli zemědělci.
video