Expanze a propojení lidstva
Expanze a propojení lidstva (5/5) · 12:20

Jak se zrychlila změna? Výměna se rozšiřuje, trhy rostou a fosilní paliva tečou, způsobujíce tak převrat ve vládách a průmyslu.

Navazuje na Zemědělství a civilizace.
(dramatická hudba) V posledních 500 letech se náš svět úplně změnil. Původcem těch změn byl prudký nárůst lidské kontroly nad přírodními zdroji biosféry. Tento nárůst můžete pozorovat, podíváte-li se na populační vývoj. Okolo roku 1500 žilo na Zemi 500 milionů lidí. Okolo roku 1900, jen 4 století poté, žilo na Zemi 1,6 miliardy lidí. A dnes, na počátku 21. století, je tu skoro 7 miliard lidí. Změny, které to umožnily, změnily náš svět a vytvořily dnešní svět. Jejich základem je prudký nárůst míry inovací. Ale proč narostla míra inovací tak náhle? To je otázka, kterou se historici zabývají již více než sto let. Není to problém, který můžeme vyřešit hned, ale co můžeme udělat, je podívat se na tři klíčové faktory. První klíčovou změnou bylo zhroucení bariér mezi čtyřmi světovými zónami. To umožnilo rychlý rozmach ve velikosti a rozmanitosti výměnných sítí. Rozdílné regiony přispěly svými rostlinami, zvířaty, zvyky, zbožím a myšlenkami do vznikající globální sítě, první v historii lidstva. Mezi lety 1519 a 1522 obeplula portugalská flotila celý svět. To se stalo poprvé v historii. Koncem 50. let 16. století se americká kukuřice pěstovala v Číně. V těch částech Číny, kde nerostla rýže. A to vedlo k rychlému růstu populace. Jiné americké plodiny se také začali pěstovat v Eurafrasii, například rajčata, brambory a batáty. A populace začala všude stoupat. Plodiny z Eurafrasie se také přesunovaly v opačném směru, například cukr a káva. A stejně tak zvířata z Eurafrasie, koně, voli, ovce, prasata. Co se koní týče, je to ironické, protože koně pochází původně z Ameriky a vypadá to, že s příchodem prvních lidí do Ameriky vyhynuli. Když Španělé přivezli koně zpět do Ameriky, změnili životní styl Američanů žijících na severoamerických pláních. Také nemoci překročily Atlantik, například neštovice. A jejich dopad byl pro americkou populaci postrádající jakoukoli imunitu devastující. Úmrtnost po zavlečení neštovic do Ameriky byla totiž možná větší, než ta způsobena epidemií moru v Eurafrasii. V 70. letech 16. století začalo stříbro ze stříbrné hory v Potosí, nacházející se v dnešní Bolívii, ale tehdy patřící ke španělskému impériu, proudit do Mexika, Evropy a přes Filipíny do Číny, a stalo se první světovou měnou. Šířily se také nové informace. Informace o nových zemích, lidech, zvycích, o nových rostlinách, plodinách, hvězdách, i o nových bozích. To lidem přineslo úplně nové představy o světě a možná přispělo k vědecké revoluci. Do roku 1800 se světové zóny Australasie a Pacifiku začlenily do toho formujícího se globálního systému, který se stal největší, nejrozmanitější a nejbohatší výměnnou sítí v historii. Druhou klíčovou změnou byl nárůst důležitosti obchodu a trhů. V rostoucích civilizacích, jak jsme viděli, získávali elity a vládci obvykle zdroje pod pohrůžkou použití síly. Ale mnoho skupin, jako například obchodníci, řemeslníci nebo dělníci, si muselo zajistit příjem na konkurenčních trzích. Oni prodávali své zboží, svou práci nebo služby na konkurenčních trzích. A abyste uspěli na takových trzích, musíte být inovativní. To znamená, že musíte nabízet lepší zboží, služby nebo práci než vaši konkurenti. To vysvětluje, proč tam, kde konkurenční trhy vzkvétají, obvykle najdete množství novinek. A to je důvod, proč během rolnické éry byla obchodní města jako Benátky či Bagdád místy, kde jste nalezli hodně novinek. A takové byly i oblasti mezi rolnickými civilizacemi, kde se se zbožím raději obchodovalo na trzích, než by se vyměňovalo pod pohrůžkou užití síly. Po roce 1500 rozšiřující se globální výměnné sítě zvýšily důležitost obchodu a trhů všude a začaly měnit společnost. Vlády začaly zjišťovat, že se v obchodu ukrývá obrovský zdroj příjmů a začaly obchodníky podporovat. To bylo typické hlavně pro Evropu, kde byly vlády neustále ve válce, neustále hledaly nové zdroje příjmů, a kde byli obchodníci hluboce zapojeni do mezinárodního obchodu. Ale tyto změny ovlivnily také obyčejné lidi, zejména rolníky. A zejména v oblastech, kde rostoucí populace zapříčinila, že rolníci neměli dostatek půdy. Co museli udělat, bylo najít nové způsoby, jak přijít k penězům, a těmi často byla placená práce různých druhů. Tak se začali také rolníci objevovat na trzích, jako třeba tkalci či řemeslníci. Třetí klíčovou změnou byl objev nových zdrojů energie z fosilních paliv. V některých oblastech, například v Británii, se objevil nedostatek dřeva. A dřevo bylo hlavním zdrojem energie před nástupem novověku. To podnítilo hledání nových zdrojů energie. A v 18. století začali někteří inovátoři, jako například James Watt, vyvíjet hospodárné parní motory, které by mohly přeměnit obrovské a nevyužité světové zdroje uhlí na levnou energii. Parní motor znamenal začátky energetické revoluce, která změnila náš svět. Na začátku 19. století byly parní motory využívány pro průmyslovou velkovýrobu textílií a mnoho dalšího zboží. S vynálezem železnice a parních lodí způsobily převrat také v dopravě. Koncem 19. a začátkem 20. století umožnily nové inovace, jako byl vynález spalovacího motoru, využívat energii dvou dalších fosilních paliv, ropy a zemního plynu. Nikdy dřív nebylo k dispozici tolik levné energie. Pro představu, zde je pár statistických údajů. Odhadujeme, že v období paleolitu spotřeboval každý člověk průměrně 2 000 až 3 000 kilokalorií energie za den. To je jen o trochu více, než kolik potřebujete k přežití. S nástupem zemědělství, domestikace zvířat a využívání energie větru a vody se toto číslo mohlo v některých oblastech zvýšit na asi 10 000 nebo 12 000 kilokalorií za den. Je odhadováno, že na počátku 21. století spotřebuje každý člověk průměrně asi 200 000 kilokalorií energie za den. A většina pochází z fosilních paliv. Teď si představte, že by fosilní paliva z ničeho nic zmizela a vy byste museli snížit svůj osobní energetický rozpočet o 90 až 95 procent. (dramatická hudba) Do počátku 19. století začaly tyto tři faktory, vytvoření první globální výměnné sítě, rozšíření důležitosti obchodu a trhů, objevení fosilních paliv, měnit společnosti v některých částech světa. Byly to ty oblasti, které díky svému umístění z těchto změn profitovaly. A byly hlavně v Evropě a při severoatlantickém pobřeží. V některých těchto oblastech rostla moc a bohatství společností velmi rychle, a tak vznikly první skutečně moderní společnosti. Do roku 1900 se průmyslové metody produkce založené na fosilních palivech rozšířily do Evropy, Severní Ameriky, Ruska a Japonska. Inovace ovlivnily zejména produkci textilií, železa, oceli a chemikálií, jako jsou barviva a hnojiva. Také změnily komunikaci a dopravu, vytvořením železnice, parníků, telegrafu, telefonu a rádia. A také zaváděním komerčních vědeckých laboratoří. Všechny tyto procesy změnily či zrychlily výměnu lidí, zboží a myšlenek. Tyto faktory přetvořily také vlády. Vlády začaly čelit novým manažerským výzvám, protože ve světě stále více ovládaným obchodem a trhy už nebylo možné prostě jen shrábnout zdroje od poddaných pod pohrůžkou síly. Když se čím dál více jejich občanů stávalo výdělečně činnými, musely se vlády stát manažery trhů. Během francouzské a americké revoluce začaly vlády rozvíjet úplně nové druhy partnerství se svými občany, pomocí vytvoření voleb a představením, občas povinné, vojenské služby. Také začaly poskytovat nové služby, jako masové vzdělání nebo bankovnictví. Celkově vzato, vlády se staly mocnějšími, komplexnějšími, více orientovanými na trh a mnohem bohatšími. Průmyslová revoluce změnila mezinárodní rovnováhu bohatství a moci. Přesunula je od starých center zemědělské éry, Středozemí, Mezopotámie, Indie a východní Asie, k nové hlavní zóně jejímž centrem byl severoatlantický region. Mezi další beneficienty patřily společnosti evropských osadníků v Americe, jižní Africe a Australasii. Od konce 19. století začaly raně industrializované společnosti zahrnující Británii, Spojené státy, Francii, Německo, poté Rusko a Japonsko využívat svého rostoucího bohatství a moderních vojenských technologií, jako jsou obrněné bitevní lodě a kulomety, k budování mocných armád a nakonec k vytvoření impérií. Nově industrializované společnosti si podrobily staré mocnosti Indii a Čínu. Do roku 1900 byla Indie ovládána Británií a čínská ekonomika byla ovládána konsorciem industrializovaných sil. Střední východ, jihovýchodní Asie a Afrika byly také rozděleny na kolonie. V tuto chvíli bylo jasné, že industrializace znamená sílu. Takže se v roce 1900 jevil svět jako rozdělený do dvou oblastí, menší, industriální, bohatá a nesmírně mocná oblast a větší, slabší, neindustrializovaná a mnohem chudší oblast. Začalo to vypadat, jako by ty hlavní změny posledních století, nebo ten hlavní důsledek těch změn, nastal, aby vytvořily dvě oblasti a zvýhodnil jednu oblast na úkor té druhé. Aby vytvořil bohatou a chudou oblast. (dramatická hudba)
video