Expanze a propojení lidstva
Přihlásit se
Expanze a propojení lidstva (4/5) · 4:16

Obnovení Pangey Jaký vliv mělo objevení Ameriky na propojení celého světa?

Navazuje na Zemědělství a civilizace.
[Obnovení Pangey] Objevná cesta Kryštofa Kolumba, která propojila Evropu a Ameriku, vedla k mnoha rozličným důsledkům napříč celým světem a jeden z nejdůležitějších zahrnoval tvory, kteří přicestovali společně s Kolumbem. Tvory, o nichž nevěděl ani on sám, konkrétně mikroorganismy. Kolumbus s sebou přivezl nejen koně, ovce, kozy a pšenici spolu s dalšími plodinami k pěstování, ale nevědomky dovezl také nemoci jako spalničky, neštovice, malárii a celou řadu dalších nemocí, které byly v Evropě, Asii i Africe známé, ale do té doby se v Americe nevyskytovaly a tato mikrobiologická přívalová vlna se přehnala napříč oběma Amerikami. Jakoby se všechna úmrtí a utrpení, která byla v historii způsobena napříč milénii v Evropě, Asii a Africe těmito nemocemi zkoncentrovala v Americe do nějakých 150 let a v průběhu těchto 150 let odhadem dvě 2/3 až 90 % všech původních obyvatel Amerik zemřelo. Jednalo se o nejhorší demografickou katastrofu v historii. Nic podobného se předtím ani potom nikdy neopakovalo a výsledky této kalamity z velké části vysvětlují, jak mohly malé skupinky Evropanů, mizerně vybavených, kteří mohli jen stěží využívat zásobování z Evropy, přežít a dokonce prosperovat v prostředí, které pro ně bylo zcela neznámé. Původní obyvatelé Ameriky byli mimořádně zranitelní vůči nemocím z Evropy ze dvou důvodů, které oba měly svůj původ v biologii. První z ních, přestože se vědci neshodnou na tom, jak přišli první lidé do Ameriky z Asie a kdy přesně se tak stalo. Shoudnou se ale, že se jednalo jen o malou skupinku, která původně osídlila Ameriku a následně byly desítky milionů původních obyvatel, kteří obývali Ameriku v době Kryštofa Kolumba v široké oblasti od Hudsonova zálivu v Severní Americe až po Ohňovou zemi na jižním cípu Jižní Ameriky, mnohem více navzájem příbuzensky propojeni, než by byla podobně velká skupina obyvatel v Evropě, Asii nebo Africe. Z tohoto důvodu nemohla daná populace využít plné palety imunitních reakcí, které by byly dostupné v případě více geneticky odlišné skupiny a byla tak více zranitelná vůči nemocím pocházejícím z Evropy. Celá populace tak neměla dostatečnou obranyschopností. Druhý důvod je možná ještě významnější. Hříčkou osudu je totiž v období K. Kolumba v obou Amerikách jen minimum domestikovatelných zvířat. Nejsou zde žádné krávy, ovce, kozy ani koně. Ani zvířata odpovídající těmto domácím zvířatům a tedy žádné z nám známých zemědělských zvířat, která se vyskytovala v Evropě, Asii a Africe, v Americe tehdy neexistovala. Důvod proč je toto důležité je, že většina smrtelných nemocí v lidské historii jako neštovice, spalničky, chřipka atd. vnikly jako mutace nemocí původem ze zvířat a které dle vědců přeskočili mezidruhovou bariéru a stali se nemocemi lidskými. A tak protože původní obyvatelé neměli domestikovaná zvířata, neměli ani tento typ nemocí. Prostě neměli nakažlivé nemoci. Zatímco Evropané ze zkušenosti věděli, že když někdo onemocní, musí být izolován od ostatních, původní obyvatelé podobnou zkušenost neměli. Když někdo onemocněl, ostatní přispěchali ho utěšit. Čímž se sami nakazili a následně onemocněla celá vesnice. Lidé zpanikařili, utekli do vedlejší vesnice a přenesli nákazu dál a tímto způsobem se choroby roznášely přímo explozivní rychlostí napříč Amerikou. Tato masivní smrtelná vlna však byla jen jednou částí z ekologického otřesu, jenž byl zahájen první cestou přes Atlantik Kryštofa Kolumba roku 1492. Cestou, která opět spojila rozdělené kontinenty světa. Jako by tak znovuobnovil sjednocený prakontinent Pangea a vytvořil navzájem propojený svět, ve kterém žijeme dnes.
video