Lodní pohřebiště Sutton Hoo V Suffolku v Anglii byly nalezeny rozličné bronzové, zlaté a stříbrné předměty anglo-saského původu. [cca. 700 n. l., umístění: British museum, Londýn]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.

[hraje hudba] Nyní jsme v Britském muzeu a díváme se na skutečný poklad raného středověku. Toto je lodní pohřebiště Sutton Hoo, které se nacházelo ve východní Anglii. Bylo objeveno ve 20. století a to na farmě. Bylo zde vykopáno několik mohyl, myslím, že v roce 1938. Jednalo se o řadu hrobů, většina z nich byla již vykradena. Ale v tom největším se našla loď. V této lodi byl poklad a domníváme se, že původně také tělo majitele. Žil v době, kdy byla Anglie zmítána chaosem. Římská říše se zhroutila o několik století dříve. Anglie bývala součástí Římské říše, ale poté díky řadě invazí Germánů a Dánů se Anglie rozdělila na několik různých království. Často byly ve válečném stavu. Lidé jako Ethelbert se pokoušeli tato království sjednotit. Během 5. a 6. století se v germánských a dánských kmenech šířilo křesťanství. Díky Sutton Hoo tak máme vzácné předměty z dob, během kterých se příliš nebudovalo a k dispozici nemáme ani malby. Toto období středověké historie bylo velice nestabilní. Z věcí, které jsme našli na pohřebišti, opravdu pochopíte, jak tehdy svět vypadal. Najdete zde válečné předměty, meče, najdete helmu onoho muže a štíty. Tyto věci jsou z jemně tepaného kovu. Jedním z nejvýznamnějších předmětů je tato spona na peněženku. Ta byla vyrobena ze zlata, ale také smaltovou technikou (cloisonné). Je to trochu smalotvé. Zadní část byla rekonstruována. Pod ní by měla být kožená kapsa. Ta je dávno pryč, pouze zlato a sklo přetrvalo. Pozorně si prohlédněme styl. Nalezneme zde typické proplétání abstraktních tvarů a také zvířecí motivy. Podél spodního okraje najdeme na každé straně symetrický vzor lidské postavy zpředu. Zdá se, že je napadána vlky z obou stran. Tento výjev vypadá velice vážně a je zobrazen zrcadlově. Postava má otevřená ústa, zdá se, že má knír. Její obličej je obklopen vzorem, který může vyobrazovat vlasy. Její ústa jsou pootevřena v náznaku výkřiku či nějakého utrpení. Zdá se, že ruce má založené. A teď ke zvířatům. Jejich ústa jsou otevřená, vypadá to, že se chystají žrát. Či sdělit mu tajemství. Ať už jedno nebo druhé. Není možné zjistit, co se doopravdy odehrává. Výraz v jeho tváři si vykládáme jako zděšní. Ale kdo ví? Možná je to náznak moci. Ta opatrnost, kterou jsi teď naznačila, je vskutku důležitá. Jsou to jen dohady. Ve skutečnosti nemáme ponětí. Přesně tak. Pokud se zadíváme pozorněji, zahlédneme dravého ptáka, který snad útočí na ptáka menšího. Vidíte to? Správně, možná orel, který útočí na jiného ptáka. Ano, možná kachna? Tady je to krásné proplétání, které jsi zmínila. Tento druh uzlování máme možnost vidět v hiberno-saském umění A zde máme cloisonné a někde dokonce objevíte granát. Cloisonné je tedy způsob členění ploch pomocí kovového drátu, a posléze plnění těchto ploch smaltem. Je zajímavé, že téměř vše zde podlehlo rozkladu. Téměř všechno ztrouchnivělo, dokonce i kosti muže, který zde byl pochován, se rozložily. Opravdu jediné, co se dochovalo je smalt a zlato. A dokonce máme zlaté mince, které byly v peněžence. Chápejte, máme před sebou něco z raného 7. století. Z období evropských dějin, z nějž se dochovalo tak málo věcí, z nichž bychom pochopili, jak to tehdy vypadalo. Získali jsme také představu o tom, jak vypadalo jejich ošacení díky sponě peněženky, přezkám na opasky, ramenním přezkám... Přinejmenším víme, jak se oblékal bohatý a mocný muž. [hraje hudba]