Egejské umění
Egejské umění (2/2) · 6:38

Mykény: Lví brána Masivní brána ozdobená reliéfy dvou proti sobě stojících lvů, která chránila město před dobyvateli. [1300-1250 př. n. l., vápenec, umístění: Mykény, Řecko].

Přístupová cesta k Mykénám byla velice důležitá a pokud jste byl nepřítelem, bylo velmi těžké dostat se dovnitř. Mykény jsou jednou z největších bašt mykénské kultury, což byla kultura pevninského Řecka doby bronzové s obchodními styky v celém Středomoří. Přibližně mezi lety 1600 a 1100 př. n. l. se stala velmi bohatou a mocnou. Správně. A v této oblasti vzkvétalo v období doby bronzové kultur několik. Například kultura Kykladská na Kykladských ostrovech, nebo kultura Minojská na ostrově Kréta. Zde na pevnině hovoříme o Mykénské kultuře, pojmenované po nejsilnějším z mykénských městských států, kterým byly Mykény. Mykény jsou situovány na vrcholu nevysokého návrší. Přístup k nim je velice strmý a díky tomu jsou přirozeně dobře hájitelné. Za nimi jsou dvě vyšší hory a na přední straně ubíhá k Egejskému moři široké údolí. Zkrátka úžasný prostor, který však zároveň umožňuje spatřit přibližujícího se nepřítele na velkou vzdálenost. Při výstupu po této rampě jsme obklopeni obrovskými bloky zdiva, které po obou stranách tvoří velmi vysoké stěny. Jsou vlastně tak obrovské, že byly známy jako "kyklopské zdivo". Protože jen obři Kyklopové byli dost velcí na to, aby tak velkými kameny pohnuli. Kyklop byl legendární obr z Homerovy Oddyseje. Takže je známo pod jménem "kyklopské zdivo". Kdo by si dokázal představit, že tak masivním kamenem pohne? Musím ti říci, že já ne. Jak jsi řekla, jsme ze tří stran obklopeni těmito zdmi, což znamená, že jsme zcela nechráněni. Kdybychom byli blížícimi se nepřáteli, mohly by na nás snadno pršet šípy, kopí nebo cokoli jiného. Přesně tak. Myslím, že bych se v mykénské citadele cítila velmi bezpečně. Díváme se na proslulou tzv. Lví bránu. Její reliéf je osazen nadstandardním starověkým stavebním systémem podpor a překladu. Po obou stranách vidíme svislé sloupy, na nichž je položen vodorovný překlad. Mykénští architekti chtěli mít tuto zeď velmi vysokou a používali techniku zvanou krakorcová vazba. To znamená, že zdivo konstruovali takovým způsobem, aby každá následující vyšší vrstva o něco přesahovala, což zanechalo tento trojúhelný prostor uprostřed, přímo nad překladovým blokem. Reliéf nad Lví bránou je první monumentální plastikou, s níž se v pevninském Řecku setkáváme. Protože víme, co se dělo ve starověkém Řecku a mnohem později v Řecku historickém, vrátíme-li se jako historici umění k této památce, můžeme o ní říci: Toto je nejstarší nalezený doklad ranné řecké kultury. Svým způsobem jde o pradědečka neobyčejných uměleckých děl, které Řekové později vytvoří. V sochařství rozhodně. V sochařství i v architektuře. Máme zde dvě čelem k sobě obrácená zvířata. Jejich přední tlapy se zdají spočívat na dvou stolcích připomínajících oltář a mezi nimi vidíme sloup, který se směrem vzhůru rozšiřuje. Jde o opak toho, jak rozumíme řecké architektuře pozdějšího období, ale je to velmi podobné konstrukčnímu řešení minojské architektury. Archeologové se na to podívají a řeknou: "Tohle je sloup ve stylu minojské architektury." Víme, že Kréťané mykénskou architekturu skutečně ovlivnili. Takže to dává smysl. Ta hlavice také připomíná mínojskou kulturu. Podíváme-li se přímo pod hlavici, vidíme dva bloky, na nichž spočívají přední tlapy zvířat spolu se sloupem a o nichž se archeologové domnívají, že jde o oltáře. Také jejich forma je patrně mínojská. Samozřejmě nemáme k dispozici žádné písemné záznamy. Pro žádnou z interpretací neexistují konkrétní důkazy. To však archeologům a historikům umění nebrání v řadě důvtipných dohadů o tom, co by mohlo předmětem zobrazení být. Ovšem, jsou tu předměty z Mykén. Objekty, které byly nalezeny v hrobech. Díky nim se můžeme domnívat, o jaká zvířata šlo a jak vypadaly jejich ztracené hlavy. Díky uspořádání otvorů pro hmoždinky v kameni se lze dohadovat, že byly obráceny k divákovi. Pravděpodobně byly zhotoveny z odlišného materiálu, umístěného na těla těchto zvířat. A přinejmenším jedna vědecká domněnka naznačuje, že mohlo jít o hlavy ptačí a zvířata by pak představovala Gryfy. Kompozitní povahu zvířat by tak mohla odrážet obdobně kompozitní povaha materiálů. Ale i zde jde o pouhou domněnku. Jaký je význam těchto zvířat? A jaký je význam sloupu? Jaký je význam oltářů? Proč na nich spočívají přední tlapy zvířat? Vidíte, že se zde nabízí mnoho otázek. Existuje tradice, v níž silná zvířata, která drží stráž u brány, mají za úkol odvracet zlo. Další funkcí těchto zobrazení je vyděsit a zahnat nepřítele. Jestliže měla tento druh nadpřirozené moci, lze se domnívat, že sloup má také nějaký význam. A víme, že v některých případech sloupy mohly představovat božstva. Nebo mohou symbolizovat město či královský princip. Sloup se nachází nad oltářem a je zde tedy náznak božství, který se zdá být logický. Skutečnost, že jsou zde dva oltáře, vedla některé vědce k domněnce, že možná souvisí se spojením dvou kultur. Opět jde pouze o domněnky. Tato zvířata opravdu mají lvům podobná, či dokonce lví těla. Nebo by mohlo jít o lvice. A jsou velmi subtilně vytesána. Přímo cítím svaly v nohách těch lvů a jemnou modelaci jejich anatomie. Jde tu ještě o něco jiného. Nejsou to zvířata zpodobněná ve své přírodní podobě. Nestojí na všech čtyřech. Stojí vzpřímeně na zadních. Jsou tím polidštěna. Je v nich jistá vznešenost. Je těžké nepomyslet na to, že vypovídají také o moci krále, který sídlil mezi těmito kyklopskými zdmi. Tady a teď, na konci roku 2013, jasně pociťuji jeho moc a majestát. Můžeme si pouze představit, jaký pocit z toho měl někdo v roce 1250 př. n. l.
video