Příjmy a výdaje - Keynesiánský kříž a model IS-LM
Přihlásit se
Příjmy a výdaje - Keynesiánský kříž a model IS-LM (1/3) · 6:39

Základy spotřební funkce Co je základní myšlenka spotřební funkce?

Navazuje na Monetární systém.
V tomto videu chci představit myšlenku spotřební funkce. Je to velmi jednoduchá myšlenka. Je to opravdu jen představa, že agregátní příjem v ekomomice může pohánět agregátní spotřebu v ekonomice. Aby to bylo konkrétní, vytvořím spotřební funkci pro hypotetickou ekonomiku. A můžeme diskutovat o tom, zda dokážeme vytvořit lepší. Všechna čísla nemusí přesně odpovídat tomu, co udělám, ale je to jen, aby to pro vás bylo konkrétní. Třeba máme hypotetickou ekonomiku, kde se spotřeba bude rovnat... Třeba existuje nějaká základní úroveň spotřeby, i když v naší ekonomice není agregátní příjem. Je těžké si to představit, ale řekněme, že není. Stále zde bude spotřeba. Možná to lidé dokáží tím, že sáhnou do svých úspor. V podstatě využívají zdroje, které nějakým způsobem již nahromadili. Řekněme, že základní úroveň spotřeby bude 500. Mohou to být miliardy dolarů nebo zlaťáků nebo mušlí nebo jakékoli jednotky, kterou měříme ekonomickou aktivitu v naší ekonomice. To je naše základní úroveň spotřeby. Potom řekněme, že existuje nějaký agregátní příjem, ze kterého lidé utratí 60%. Vybírám tato čísla libovolně. Řekněme, pokud je něco nad rámec základní úrovně, utratí 0,6 jakéhokoli agregátního příjmu, který mají. Ve skutečnosti, abych byl trochu konkrétnější, nenapíši jen příjem, napíši disponibilní důchod. Udělám to jinou barvou. To není jiná barva. Nad rámec základní úrovně utratí 60% svého disponibilního důchodu. Dělám tohle odlišení, abych rozlišil příjem a disponibilní důchod v našem modelu. Protože vešekrý agregátní příjem v ekonomice nekončí v kapsách spotřebitelů. Pro zjednodušení můžete říct, že něco z něj končí v kapsách firem. Ale firmy jsou vlastněny jednotlivci, takže může skončit v kapsách jednotlivců nebo spotřebitelů. Ale něco z něj jde vládě. Když se zamyslíte nad příjmem a vzpomenete si na svoji výplatní pásku, bude vám to povědomé. Máte svůj příjem, ale ne všechen skončí na vašem běžném účtu nebo ve vaší kapse nebo na vašem spořícím účtu. Určitá část jde na daně. Co vám zbývá, když odečtete od příjmu daně, je váš disponibilní důchod. To je, proč jsem to sem napsal, protože je rozumnější to říkat takhle. Lidé utratí 60% svého disponibilního důchodu. Samozřejmě nemohou utratit tu část, kterou nemají, která jde na daně. Abyste si představili, tak vám to mohu nakreslit. Tohle bude osa. Může vám to být povědomé z počátků algebry. Jen proměnné jsou jiné. Místo y máme c, ale stále je to závislá proměnná. Je to funkce disponibilního důchodu. V algebře tohle často nazýváte nezávislá proměnná. Nejtypičtější proměnná je x. Je to opravdu stejná myšlenka jako tady. Nakreslím to trochu lépe. Můžeme tohle nakreslit jako přímku. Nemusí to být přímka. Sestrojili jsme spotřební funkci, která je přímika. Tady na svislé ose to je spotřeba. Může být v miliardách dolarů nebo mušlích nebo v čemkoli jiném. Potom tady máme disponibilní důchod. Pokud je tohle nulový disponibilní důchod... Nakreslím tady malou tabulku. Tohle je to, co nazývám disponibilní důchod, a tohle je spotřeba. Pokud je nulový disponibilní důchod, potom celý tento výraz je roven 0. Potom máte 500 miliard dolarů nebo jaké jednotky to jsou, základní spotřeby. Tohle se bude shodovat s tímto bodem zde. Na vodorvné ose se vůbec nepohybujete, protože tohle je 0. Svislá osa je 500. Máte 500. Řekněme, že disponibilní důchod je 1000 jakýchkoli jednotek. Tohle je 500. Řekněme, že tohle je 1000 miliard mušlí. Tohle může být v miliardách mušlí. Nechci to opakovat stále dokola. Jaká bude naše spotřeba v našich jednotkách? Naše spotřeba se bude rovnat 500+0,6x1000, což se rovná 500+600, což je 1100. To bude odpovídat tomuto zde. ... Tohle může být 1000 na této ose. Tohle bude 1100 odpovídat tomuto bodu. Tohle bude souřadnice: 1000; 1100. Tohle je přímka. Dva body tvoří přímku. V tomto konkrétním příkladu máme spotřební funkci, která vypadá nějak takhle. Vybrali jsme dva body, abychom to nakreslili. Pokud si trochu něco pamatujete o sklonu, můžete se na tohle dívat jako na průsečík s osou y nebo v tomto případě váš průsečík s osou c. A váš sklon bude 0,6. A více o tom budeme mluvit v dalších videích, kdy se ponoříme do mezního sklonu, abychom spotřebovali trochu více. Jedna věc, kterou chci zdůraznit je ta, že se jedná o velmi jednoduchou myšlenku. Tohle nemusí být spotřební funkce. Spotřební funkce, kterými se zabýváme v úvodních hodinách ekonomie, budou vypadat takto. Bude to přímka, která má nějaký průsečík, nějakou základní úroveň spotřeby. Ale můžete argumentovat, že mohou být velmi odlišné. Třeba spotřební funkce vypadá takto. Třeba když je příjem nízký, za každý další dolar příjmu utratí lidé pravděpodobně hodně. Stanou-lise bohatšími a jejich příjem poroste, budou utrácet menší část svého disponibilního důchodu. V podstatě, co se zde popisuji je mezní sklon ke změnám ve spotřebě. V našem prvním modelu jsme měli velmi základní mezní sklon ke spotřebě. Byl konstantní. Z každého dalšího dolaru bylo utraceno 0,6. Měli jsme mezní sklon ke spotřebě, který byl konstanta 0,6. Mezní sklon ke spotřebě. Ale můžete argumentovat, že komplexnější model by byl oprávněný. Když máte velmi vysoký mezní sklon ke spotřebě, když lidé mají velmi málo, protože mají velmi nízký životní standard, opravdu chtějí jen o trochu vícr, aby mohli žít slušný život. Ale čím vyšší příjem získávají, říkaji: Začnu maximalizovat svůj životní standard. Budu spořit více na horší dny.
video