Zahraniční obchod
Přihlásit se
Zahraniční obchod (1/1) · 7:27

Platební bilance - kapitálový účet Jak změny v zahraničním vlastnictví domácích aktiv a domácím vlastnictví zahraničních aktiv ovlivní platební bilanci?

Navazuje na Příjmy a výdaje - Keynesiánský kříž a model IS-LM.
V posledním videu jsme začali zkoumat platby, které mohou plynout ze země nebo do země a teď bych v tom chtěl pokračovat. Naposled jsme se zaměřili zejména na běžný účet, konkrétně na věci jako obchod, export a import, příjmy z aktiv v jiné zemi nebo příjmy cizinů z aktiv v zemi, kterou zkoumáme nebo pouze uskutečňované převody. Teď se podíváme na kapitálový účet přímo v tomto videu. Napsal jsem to v množném čísle, ale má to být jednoduché číslo. Podíváme se na další možnosti nebo důvody, proč máme příliv a odliv plateb. Kapitálový účet se zaměřuje zejména na změny v aktivech, ať už v aktivech domácích, které jsou ve vlastnictví cizinců, nebo v aktivech zahraničích. které jsou ve vlastnictví občanů USA někde jinde. Tady tento malý trojúhelník je řecké písmeno delta, které označuje změnu. Ještě jednou opakuji, že se zaměřme nejdřív na příliv. Když mluvíme o změně v aktivech, v podstatě se jedná o to, že někdo mimo USA koupí aktiva v USA od někoho, kdo je občanem USA. Například, pokud jsem stavitel domů, jsem americkým občan a postavím dům v USA a prodám ho za milion dolarů Mexičanovi třeba jako prázdninový dům, znamená to, že již díky této transakci došlo k nárůstu amerických aktiv ve vlastnictví cizinců. Tenhle dům za milion dolarů to číslo navýší o milion dolarů. A to je důvod, proč se jedná o příliv, protože když ten dům koupí, tak mi musí zaplatit. A tohle tady je malá skupina věcí jako jsou změny v aktivech USA vlastněných cizinci, zahrnuty jsou i finanční deriváty, které vás nemusí znepokojovat. Jsou tady i změny v zahraničních rezervách. Jedním způsobem, jak přemýšlet o rozdílu mezi tímhle a tímhle tady je ten, že se na to lze dívat jako na změny v soukromém vlastnictví a tohle jsou změny v státním vlastnictví vlády nebo zahraničních centrálních bank. A pro hodně zemí jsou to ty samé věci. USA částečně zachovávají tuto nezávislost, ale můžete na to nahlížet jako na oficiální státní vlastnictví a tohle tady je z věští části soukromé vlastnictví. Ještě jednou opakuji, že pokud by někdo z Anglie přijel do USA a koupil, řekněme třeba podíl v IBM od Američana, pak by došlo k růstu této hodnoty. Ale pokud by se čínská centrální banka rozhodla koupit státní dluhopis USA od Američana, pak dojde k růstu této hodnoty. Ale obecně mají oba nápad. Někdo koupí aktiva. Nehovoříme tu o o příjmu z aktiva, ale o samotném aktivu. Někdo koupí aktiva nebo převede vlastnictví z amerického občana na cizince, pak se tyhle hodnoty zvýší a tito cizinci provedou platbu do USA. Ještě jednou, tohle je příliv kapitálu. Teď se podívejme na druhou stranu této mince. Když si koupím prázdninový dům v Itálii a řekněme, že ho koupím od Itala, pak mu musím zaplatit, což bude odliv kapitálu z USA. A ja mohu získat aktiva v Itálii výměnou za můj prázdninový dům, takže se zvýší tahle hodnota. Znovu používám oranžovou, protože se jedná o odliv. Převádím kapitál cizinci. A znovu se jedná o dvě věci, tohle je ve skutečnosti z větší části soukromý sektor a tohle jsou státní rezervy USA. Pokud by se ze státních rezerv USA koupilo aktivum od cizí vlády, banky nebo jednotlivce, třeba zahraniční dluhopis, pak by vzrostla tahle hodnota. Ve skutečnosti jsem tento způsob označil zde. Vládní nákupy nikoli státní rezervy USA, ale vláda USA ve skutečnosti spadá do této kategorie. Tyto uvedené hodnoty jsou samotné státní rezervy USA. Teď, když jsme si to vyjasnili, pojďme zjistit, jestli máme deficit nebo přebytek kapitálového účtu. Vyndáme si kalkulačku, otevřu ji přímo tady, abychom viděli naše hodnoty. Nejdřívě se podívejme na příliv. Tohle znamená za kolik cizinci nakupují věci z USA, takže za 625. Když mluvím o věcech, myslím tím aktiva, nikoliv zboží a služby. Mluvím o akciích, dluhopisech a nemovitostech. 625 miliard plus dalších 165 miliard, když mluvíme o státních nákupech vlád a centrálních bank. Tohle je nárůst aktiv, tohle jsou změny amerických aktiv pořizovaných cizinci. V roce 2007 museli investovat 790 miliard dolarů, aby je koupili. Na druhé straně Američané nakoupili zahraniční aktiva za 380 miliard. Když napíšu "Ans", znamená to odpověd. Tohle je předešlá odpověď. Máme 790 miliard, které jsou přílivem kapitálu, a teď tady máme odliv kapitálu 380 miliard za nákup zahraničních aktiv nestátními subjekty a Federální rezervní také nakupuje a je tady také odliv kapitálu. A zůstalo nám 394 miliard. Kladných 394 miliard. Tohle je o 394 miliard větší než tohle, takže dosahujeme přebytku na kapitálovém účtu. Napíšu to. Máme přebytek kapitálového účtu 394 miliard. Jak vidíte, tyto hodnoty jsou si velmi blízké. Něco vám řeknu. Doufejme, že v dalších videích pochopíte detailněji, proč tohle všechno probíhá. Tyto hodnoty by ve skutečnosti měly být stejné, ale vidíme zde rozdíl 80 miliard. Napíšu to. Máme tady rozdíl 80 miliard dolarů, pro většinu lidí je to hodně velká nesrovnalost. Ale když mluvíme o ekonomice o velikosti USA, která se blíží 15 bilionům, pak to není až tak velká nesrovnalost. Je potřeba myslet na to, jak se všechny tyto věci měří. Musí provést průzkum, vyzkoušet věci, aby získali všechny tyto hodnoty z různých zdrojů. Je vlastně opodstatněné, že vzniká jistá statistická nesrovnalost. To je vlastně tady, tohle je statistická nesrovnalost. Podle teorie by tyto hodnoty měly být stejné. Pokud dosahujeme deficit běžného účtu, stejnou hodnotu by měl dosahovat přebytek kapitálového účtu. A naopak, pokud máme deficit kapitálového účtu, pak bychom měli mít stejný přebytek běžného účtu. Povíme si víc o tom, proč to dává smysl. Zamyslete se nad tím už teď. Proč to dává smysl. A rozdíl mezi těmito hodnotami, to je pouze statistická nesrovnalost úřadu, který provádí ekonomickou analýzu.
video