Prekapilární sfinktery Přijděte nato, jak tělo kontroluje průtok krve kapilárou (vlásečnící).

Často se mluví o kapilárních sítích. Ale myslím si, že by bylo fajn se na ně podívat blíže, abychom získali představu jak fungují. Naše tělo vytvořilo pár elegantních triků, aby si zajistilo zásobení krví do potřebných oblastí. Začněme na levé straně. Toto je tepénka (arteriola), že? Touto tepénkou protéká krev, která přitekla ze srdce. Sestoupí dolů – řekněme tudy, tepénkou. Část krve bude pokračovat pořád dolů třeba do další kapilární sítě. Ale my máme jednu tady. Takže část krve se oddělí a vydá se touto cestou. Tyto malé cévky tady v podstatě nejsou kapiláry, přestože bychom mohli předpokládat, že jsou, protože následuje po tepénce. Nazývají se ale metaarterioly. A důvod, proč se tak nazývají, je ten, že když se podíváte do stěny metarterioly uvidíte hladkou svalovinu. Takže dle definice to není pravá kapilára, protože má ve stěně hladkou svalovinu. Pravé kapiláry jsou zde. Takže celá tato skupina tady, to jsou pravé kapiláry. Takže když použiji název "pravá kapilára", bude to proto, abych je odlišil od metaarteriol. Takže kam ta krev půjde? Půjde do pravých kapilár, že? Krev poteče všude, každou cestou, půjde taky i tudy dolů do všech těchto pravých kapilár. A v podstatě se krev snaží dostat k tkáni a k jejím buňkám. Všechny jednotlivé buňky si tady tak žijí a dělají svou práci a samozřejmě potřebují výživu. Takže na buňečné úrovni to vypadá takto. Jen pár buněk, spojených dohromady, které se snaží získat trochu živin. A když trochu oddálíte, řekli byste: "A co to je?" Očividně kousek tkáně. Takže jak jsme mluvili o tkáni, mluvili jsme v podstatě o souboru buněk. Nebudu je kreslit všechny, ale chápete... Část krve samozřejmě půjde metaarteriolou. Dostane se skrz na druhou stranu, A jak přechází na druhou stranou, název cévy se mění... Pořád stejná cévka, které se změní jméno. Nazývá se arteriovenózní spojka. A rozdíl mezi arteriovenózní spojou a metarteriolou je ten, že arteriovenózní spojjka nemá hladkou svalovinu. Takže tady byste neměli najít žádnou hladkou svalovinu. To je tedy klíčový rozdíl mezi nimi. Podobá se spíše žilce. Takže tady krev odtéká a jde zpět k srdci, potká s ostatní krví, která se navrací také. Tohle je žilka (venula), neboli žilní strana. Takže teď si můžete udělat představu, jak krev proudí z tepénky do žilky. Teď je tady velmi zajímavá věc. Co dělá tělo – tohle je šikovné pojetí – má prekapilární sfinktery. Prekapilární sfinktery (pre = před; sfinkter = svěrač). Nakreslil jsem je tady žlutě jako buňky hladké svaloviny. A tyto prekapilární sfinktery (svěrače), se v podstatě stahují. A tím myslím tady těchto šest, které jsem nakreslil. Vidíte, že vypadají v podstatě stějně. Stáhnou se. A když se stáhnou, řekněme, že nechceme, aby se krev dostala do této kapilární sítě. Chceme ušetřit krev k jiným účelům. Tak tato hladká svalovina prekapilárních sfinkterů se stáhne a jako důsledek skutečně žádná krev neproteče skrz tuto oblast. Takže tyto bílé šipečky se vymažou. Je tu méně krve, která tudy protéká. A krev bude protékat pouze uprostřed. Bude protékat přímo metarteriolou, přímo tudy. Rovnou arteriovenózní spojkou. V podstatě se děje to, že se krev vyhýbá kapilární síti uzavřením těchto prekapilárních sfinkterů. Toto je způsob elegantního využití hladké svaloviny k regulaci průtoku krve i na úrovni kapilární sítě.,