Imunitní systém
Přihlásit se
Imunitní systém (2/9) · 8:07

Typy imunitních odpovědí: Vrozená a získaná. Látková a buněčná. Přehled typů imunitních odpovědí. Rozdíly mezi vrozenou a získanou (adaptivní) imunitou. Rozdíly mezi látkovou a buněčnou získanou imunitou.

Navazuje na Vylučovací soustava.
V minulém videu jsme trochu mluvili o imunitním systému Soustředili jsme se na nespecifický neboli vrozený imunitní systém Sepíšu to: A i v nespecifickém imunitním systému jsme dělili na linie první obrany. To byly věci jako kůže, žaludečníšťávy nebo kyselost mazů na naší kůži. To jsou přirozené bariéry nedovolující vstup do našeho těla, ale když se něco dovnitř dostane... Můžete si je představit, jako první linie obrany. A pak jsme měli druhou linii obrany, ale pořád nespecifické, a když řekneme nespecifické, znamená to, že nemusí nutně vědět, o který typ viru, proteinu nebo bakterie se jedná. Jen ví, že vypadají podezřele. "Nechte mě to sníst." "Nechte mě to zabít." "Nechte mě vyvolat zánětlivou reakci." A řekli jsme si, že existuje zánětlivá reakce, o které budu mluvit, až po videích o specifické imunitě. Máme zánětlivou reakci, která vlastně jen přivádí věci na místo, kde je akce, a máme fagocyty, což jsou buňky, které pohlcují věci. A všechny fagocyty, o kterých jsme mluvili v posledním videu, všechny jsou příklady bílých krvinek neboli leukocytů. Tyto fagocyty jsou všechny - mluvím o dendritických buňkách, makrofázích a neutrofilech. Všechny jsou to bílé krvinky. Nejsou to všechny druhy bílých krvinek. Budeme o nich mluvit více - další označení pro bílou krvinku je leukocyt. Takže to jsou nespecifické. Jedny vás nepustí dovnitř, ale když už uvnitř jste, řeknou: "Hej, jsi podezřelý! Sním tě. Mám receptory. Máš nějak dvouvláknovou DNA. Jen viry mají dvě vlákna DNA. Sním tě. Nevím, co jsi za virus. Nevím, jestli jsem tě už viděl. Proto jsem nespecifický." Opravdu zajímavá věc o našem imunitním systému... - a nespecifický existuje v mnoha, mnoha a mnoha druzích a typech organismu. Ale specifický je jakási novější adaptace. Budu mluvit o specifické imunitě, která je vlastní lidem. To je naše druhé dělení. Udělejme to takhle. Máme náš specifický - můžeme si představit adaptivní imunitní systém. Už jste o takových věcech pravděpodobně slyšeli. "Jsem rezistentní vůči té a té bakterii nebo viru." To je adaptivní. A je to založené na "vystavování se věcem". když jsme mluvili o antigen prezentujících molekulách, což dělají fagocyty, tak to hraje velkou roli Probereme to detailněji, ale nechci vás mást. Hlavními aktéry jsou zde lymfocyty. Nepleťte si je s leukocyty. Protože ty jsou pořád leukocyty. Napíšu to. Tyto jsou specifické. Fagocyty, většinou nespecifické, ale oboje bílé krvinky. Lymfocyty, jiný typ bílých krvinek neboli leukocytů. Nechci vás mást komplikovanými nákresy, jen chci vyjasnit terminologii. Když někdo mluví o bílých krvinkách, mluví jen o množině buněk, které když se lidé poprvé snažili oddělit složky krve - máme červené krvinky, které se usazují na dně, pak máme vrstvu jakési bílé pěny, ta je z bílých krvinek, a pak plasma, tekutina z krve, vodná složka. Odtud tedy přišlo to jméno, ale mají různé role, i když mezi sebou interagují. Lymfocyty mohou být děleny na B lymfocyty, obvykle označované jako B-buňky, a T lymfocyty. A jména B a T pochází odtamtud, kde se vyvinuly. B lymfocyty byly poprvé popsány ve Fabriciově (kloakální) burze. Proto se jim říká B. Burza je ta část těla ptáků, která se účastní imunitního systému. B tedy "pochází" z burzy, ale B také platí pro lidský imunitní systém, protože jsou produkovány v kostní dřeni (= Bone marrow) Podle toho si to můžete pamatovat. Jsou produkovány v kostní (Bone) dřeni. Vyvíjejí se v kostní dřeni, ale historicky, B buňky jsou z Fabriciovy burzy. Ale dobře se to pamatuje. B by také může být zkratka Bone marrow, protože tam vznikají. T lymfocyty ve skutečnosti vznikají v kostní dřeni, ale dozrávají v brzlíku (=Thymus) A proto se jmenují T. V tomto videu se budeme soustředit na B-buňky, B lymfocyty, protože upřímně, kdybychom se soustředili na všechno, bylo by z toho hodinové video. Ale B lymfocyty jsou do určité míry... no, nechci si vybírat oblíbence, ale něco mi říká... prostě mám opravdu rád B lymfocyty. B lymfocyty se účastní něčeho, čemu se říká látková odpověď. A hned vám řeknu, co to znamená. Uvidíte, že T lymfocyty se účastní procesu, kterému se říká buněčná odpověď, to bude v příštím videu. Ve skutečnosti jsou jisté druhy T lymfocytů. uvidíme, že jsou pomocné T buňky a cytotoxické T buňky. Vím, že je to napoprvé matoucí, ale proto se chci teď soustředit jen na jednu část. Uvidíme pak, že pomocné T buňky hrají svou roli v zesilování a aktivování této látkové odpovědi. Ale jednoduše, rozdíl mezi látkovou a buněčnou odpovědí je: když budu infikován, řekněme... řekněme infikován virem, dobře? Nejdřív virus přijde do mého systému a bude se jen vznášet v tekutinách v mém těle. Tekutiny v mém těle, to je vlastně na co "látková" znamená, látky tekutin v těle. Takže máme naše viry. Viry se jen tak vznáší. A zatímco se jen tak vznáší a nesedí v buňkách, to je chvíle kdy látková odpověď přijde do hry. Stejné to bude když se v nás vznáší bakterie, které ještě nenapadly buňky. Jen se vznáší a na to je vhodná látková odezva. Zničeho nic pak ale infikují buňky. Takže buňky jsou teď infikované virem a produkují viry zneužívajíce mechanismy buňky, aby produkovaly víc a víc, a najednou musíme být sofistikovanější v tom, jak se zachováme k těmto buňkám a virům, které už se dál jen tak nevznáší. Pravděpodobně chceme tuto buňku zabít, i když byla naše, když teď dělá viry. Nebo byla kolonizována bakteriemi. Každopádně jí chceme zabít. A o buněčných odpovědích ještě budeme mluvit víc.
video