Zaalpská renesance
Zaalpská renesance (4/19) · 5:02

Cranach starší, Adam a Eva, 1526 Lucas Cranach starší, Adam a Eva, olej na dřevené desce(Courtauld Gallery, Londýn). Účinkující: Rachel Ropeik a Steven Zuckerhttp://smarthistory.org/cranachs-adam-and-eve.html

Navazuje na Italská renesance.
Jsme v galerii Courtauld a díváme se na obraz Lucase Cranacha staršího Adam a Eva z roku 1526. A na Cranacha je to dost velký obraz. To je. Myslím, že jsme asi zvyklí vídat Cranachovy obrazy v menším a intimnějším měřítku, ale zde to patrně jaksi patří k velikosti a důležitosti biblického příběhu o Adamovi a Evě. Německé obrazy z tohoto období, obzvlášť Cranachovy, jsou vizuálně tak mimořádné, co se zobrazení těla týče. Je tu určitá stylizace přírody a lidského těla, která mnohým z nás připadá podivuhodně neobratná, ale zároveň také zvláštně elegantní. Adam s Evou vypadají, jakoby stáli ve velmi pečlivě naaranžované a vybrané elegantní póze, ale zároveň v naprosto ideálním místě, protože tu jaksi čirou náhodou "přirozeně" vyrůstá ta vinná réva, která jim svými listy zakrývá genitálie… (smích) …Trochu básnické licence… Ta vznešená póza je tu důležitá, protože Cranach byl důležitou součástí saského dvora. A maloval pro dvůr a vyšší vrstvy té doby, ale připadá mi zajímavé, že také vybízel lidi k tomu, aby v jeho obrazech nehledali pouze jejich náboženský význam, ale aby se také dívali na detaily, na věci, které mohou rozpoznat – – víš, ta zvířata – kdybys byl na lovu, viděl bys srny nebo ovce nebo bažanty, všechna ta zvířata… Je to téměř didaktické, jsou to skoro ilustrace těch zvířat. Vzniká tu úplný zvěřinec a my tak máme záminku si užít tu složitost zvířecích tvarů a druhů. Jistě jde také o reflexi toho, že tato zvířata by v Ráji byla, ale tady je zajímavé uvést ještě takovou historickou poznámku: Cranach v životě neviděl třeba lva, a tak používal různé vzorníky. Vyhledával obrázky v knihách, které byly vytvořeny pro umělce, aby věděli, jak vypadá lev, kdyby ho někdy potřebovali namalovat na obraze. Takže ten lvíček vpravo na obraze vypadá trochu jako pes, ale to víte… (smích) …saský malíř v Bavorsku neměl v té době k dispozici opravdové lvy. A samozřejmě, spousta lidí by se v té době musela spolehnout na takovýto obraz, aby pochopili, jak lev vypadá, a tím byli vlastně tak trochu mystifikováni. Ano. Zmiňme se ještě trochu o té scéně uprostřed, protože je výtečná. Máme tu Evu, která v tuto chvíli doslova podává Adamovi ono zakázané ovoce, které my obvykle považujeme za jablko a on vypadá, jakoby se trochu zdráhal. Ano, jakoby se škrábal na hlavě a říkal si – mám si to vzít, nebo ne? – což se zdá jako poměrně nevšední zobrazení Adama, myslím. Vypadá tu poněkud nevinně a Eva na druhou stranu až trochu hrozivě. Dívá se úkosem a jakoby potutelně a působí tak žensky lstivě... …Což je ještě zdůrazněno jejímy vlasy, které jsou velmi pozoruhodné, má ty kudrlinky, které skoro jakoby vysílaly elektřinu různými směry a působí tak trochu divoce. A také ji ty vlasy propojují s listovím za ní a působí to, jakoby byla spojená s tím stromem a ovocem poznání atd. Had, který je symbolem zla, se dívá na ni. Taková narážka na to, že Eva je tu tím, kdo se provinil, je poměrně tradiční. A myslím, že je to také zdůrazněno tím, že se levou rukou stále ještě drží větve stromu, zatímco pravicí Adamovi nabízí ovoce. Samotný příběh je úžasný – snědí ovoce ze stromu poznání, poznají, že jsou nazí, a když se jim zjeví Bůh, schovají se. A tak, jako rodič, jim Bůh jednoduše položí otázku: "Proč se schováváte?" A samozřejmě vyjde na povrch skutečnost, že jedli zakázané ovoce. To, co mi připadá zajímavé, se vztahuje k něčemu, co jsi řekla dříve. Totiž k tomu, že tohle je světštější vyobrazení, které je v jistém smyslu méně náboženské a pokud Cranach jako umělec uvažuje o světských věcech, uvažuje o poznání jako o dobru a projevuje to tím, jak velmi detailně vykresluje zvířata a listy a snaží se podat pokud možno co nejvíc vizuální informace, což je pro renesanci velmi typické. Pak je zajímavé, jak je sem vložena ta myšlenka ochutnání ovoce ze stromu poznání. Že vědomost je v podstatě dobrá a že on je jen výsledkem toho původního hříchu. Což bylo za renesance hodno zdůraznění, protože je hledání poznání velmi zajímalo, a tak se jím zabývali ve svých obrazech a velmi poznání vyzdvihovali. Ale v tomto kontextu je náznak toho, že na poznání je něco trochu nepatřičného, protože je tu spojeno s hříchem, že? Ano. A je tu taková zajímavá rovnováha. Stává se z toho zajímavý námět pro jakousi hru, kde se zvažuje dobro a zlo v souvislosti s věděním. Je to skvělý obraz.
video