Bronzino, portrét Eleonory z Toleda a jejího syna Giovanniho, 1544-1545 olej na desce, 115.00 x 96.00 cm (Galleria degli Uffizi)

(hraje piano) Nacházíme se v galerii Uffizi a díváme se na obraz Eleonory z Toleda. Autorem obrazu je Bronzino, jeden z nejznámějších manýristických malířů. Dr. Harris: Namaloval spoustu portrétů pro rod Medicejských. Tento obraz pro Cosima Medicejského, obraz jeho manželky a jejich dvouletého syna. Dr. Zucker: Myslím, že tento obraz je v některých směrech trochu překvapivý. Jsme zvyklí vidět důvěrnost mezi matkou a dítětem. To by se dalo u rodinného portrétu čekat, ale tato malba je spíše chladná. Dr. Harris: Nicméně, tento odstup je něco, co u manýrismu vidíme často. Dr. Zucker: Je třeba ocenit, že je tam ta snaha. Je to tak také proto, že tato žena pochází ze španělského dvora. Přísnost španělského protokolu pro ni byla důležitá a ona byla velmi vlivná. Takže její chování na dvoře Medicejských v Itálii, bylo spíše uhlazené. Dr. Harris: Tato malba vypovídá hodně o dynastii Medicejských. Zaručuje budoucnost celé dynastie prostřednictvím jejich syna a Elanory, jeho matky. Dr. Zucker: Jak víme, že ona patří ke dvoru? Neexistuje žádný odkaz ohledně jejich moci, kromě jejich bohatství. Podívejte se na velikost jejích šperků a na brokát na její róbě. Podívejte se na způsob, jakým se zrcadlí satén a taft vespod. Na nich ještě máte našitý těžký brokát. Obaluje její tělo, skoro ji uvězňuje. Dr. Harris: Bronzino je mistr v zachycení textur. Dokonce zachycuje i světlo odrážející se od jednotlivých perel a šperků. A to nejen kolem jejího krku, ale také kolem pasu. Ale nad tím vším je ten aristokratický odstup a chlad. Skoro cítím, jak se na mě dívá. Dr. Zucker: Je vznešená v mnoha způsobech. Nejen tím, že je ve středu a vyplňuje skoro celý obraz. Bronzino navíc rozjasnil modř pozadí právě za její hlavou. Takže vytváří téměř svatozář. Navíc, má neposkvrněnou pleť, která není elastická. Dalo by se říct, že je alabastrová. Matka i syn jsou dokonalí, ale jsou skoro jako masky. Chybí jim něco jako vnitřní jiskra a pozornost, kterou bychom v renesanci čekali. Ale samozřejmě, jedná se o manýrismus. Manýristé rádi vynechávají všechny tradice z renesance a hlavně naturalismu. (hraje piano)