Friedrich, Procházka za soumraku, 1830-35 Caspar David Friedrich, olej na plátně, (Getty centrum, Los Angeles)Hovoří: Dr. Beth Harris, Dr. Steven Zucker

Díváme se na obraz Caspara Davida Friedricha, německého romantického umělce. Jmenuje se Procházka za soumraku a jeho dokončení se datuje mezi roky 1830 a 1835. Předpokládá se, že je to autorovo pozdní dílo. Ano, opravdu pozdní. A obraz je malý. Obraz je asi jen 40 centimetrů velký Ano 45 centimetrů, nějak tak. Je malý. Je v tom typický Friedrich. V obraze je jen osamělá postava v jakémsi šeru, nebo soumraku, hlubokém soumraku. A samozřejmě v obraze je jakýsi neolitický hrob, nebo megalitický, nebo obrovský kámen ve tvaru rakve. Malá postava muže stojícího poblíž, dívající se na hrob. Zřejmě uvažuje o smrtelnosti a významu života a jestli existuje život po smrti. Uvažuje o tom, jak bychom se mohli dostat za hranice lidského bytí. Je zde ta samotná postava zřejmě uvažující o své vlastní smrti. Myslím, že muzeum jako první naznačilo, že tohle by mohl být Friedrich. Uvažuje o smrti před opravdu starověkým hrobem. Hrob je asi 4000 let starý a víte, co znamená smrt v takovém starobylém časovém rámci ? A pak je tam sama příroda. Myslím, že se to odehrává v jakési větrné krajině že ? S holými stromy. Ano stromy mají opadané listy. Alespoň ty v popředí. Takže máme pojem o jakési obnově v přírodě. Pak je tam ta obloha. Vlastně celý ten obraze je nádherný, našedlý,zelený... Opravdu si hovíte v takovém ponurém, tichém a rozjímavém stavu. Ale můžeme o tom obraze přemýšlet jako o moderní náboženské malbě. Určitě. Jako o úvaze významu života, Je snadné se s tou postavou ztotožnit. Vstoupit do obrazu. V tu chvíli se ocitáme sami v přírodě za soumraku a vnímáme to ticho... ... ticho na konci života, myšleno metaforicky. Takže myslíš, že Friedrich chtěl, aby jeho malba byla vnímána v tichosti, individuálně? Myslím, že ano. Nejsem si jistá, jestli je pro to muzeum dobře uzpůsobeno. S těmi poněkud hlučnými lidmi v publiku. Některé ty obrazy jsou trochu jako pozměněné. To je pravda. Rozjímavé a spirituální. A myslím, že tyto vlastnosti jsou často známky kvality a to rozhodně vidíme zde. A pak je tu ta vnější strana a myslím, že je to opravdu zajímavá kompozice. Protože je tam ten malý muž v přírodě stojící proti hmotě té skály. Jsou tam ty rostoucí stromy. Rostoucí téměř ze skály. Přesně tak. A pak je tam samozřejmě obraz měsíce a několika hvězd a planet, které možná právě začínají být viditelné, jak začíná být noc temnější. Opravdu, je to tiché, je to krásné. A právě v té romantické době, umělci hledali nové způsoby, jak zachytit duchovno. Ano, a slovem romantická nemyslíme naše normální užívání slova romantický. Ne, ne, ne. Ne ve smyslu lásky. Ale ve smyslu něčeho emotivnějšího, něčeho expresívnějšího. Ty opravdu privilegované lidské emoce. Myslím, že to je úplně správně.