Goya, Saturn požírající svého syna, 1821-23 Francisco de Goya y Lucientes, 1821-1823, 143.5 x 81.4 cm (Prado, Madrid)

Nacházíme se v muzeu del Prado a díváme se na Goyovy černé malby. Místnost je jimi zaplněna. Jsou to díla namalovaná na výzdobu umělcova domu na okraji Madridu. Byly namalovaná přímo na stěnách. Zde je jedna z nejpozoruhodnějších. Saturn, někdy nazývaná také jako "Saturnus požírající jedno ze svých dětí". Bylo mu předpovězeno, že jej jeden z jeho synů sesadí z trůnu. Saturn je bohem času. Aby tomu předešel, začal požírat své děti při narození. Ale jednomu se podařilo utéci, Jupiterovi. Tak byl Saturn nakonec sesazen z trůnu a nedokázal se vyhnout svému osudu. Někdo by mohl oponovat, že si vše zavinil sám snahou jej zvrátit. Je to hrozný příběh znázorněný hrůzným způsobem připomínající alegorické myšlenky, kterými se Goya tehdy zabýval. Byla to síla a zacházení se svými dětmi, s jeho břemeny, za účelem zůstat mocným. Goya viděl, jak španělský stát a španělská monarchie ničí zemi. Pak uviděl Napoleonovu armádu ničící zemi. Poté přišlo znovunastolení monarchie a další ničení země. Toto je vyjádření přirozeného cyklu času a jeho břemena v podobě nakládání se svými dětmi. Zde je vše vyvedeno alegoricky, ovšem živým a velice silným způsobem. Na jedné straně vnímáme Saturnovy vyduté oči a jeho chamtivé ruce a frenetická gesta (zoufalství) ve smyslu "Neztratím svoji moc!" Ale na druhé straně máme pocit, že si uvědomuje hrůzu toho, co činí a činí to šíleným, horlivým způsobem. V Goyově znázornění se téměř rozplývá. Vidíme jednoduchou stavbu těla, ale jeho pravý loket, nakrčení kůže a jeho předloktí se téměř rozplývá. To samé se děje s jeho ramenem. Vidíme, jak jeho stehna začínají chytat světlo. Zdá se ale, jakoby nad jeho levým bokem byla nějaká nadbytečná část. Tímto způsobem dostává zobrazení jeho šílenství smysl - rozpadá se. Autor se zde zaměřil na zobrazení masa na tělech, celkovou násilnost masité podstaty, na tělesnost a celkovou grotesknost. Myslím, že výraz "masitá podstata" je ten správný. Přímo jeho tělo působí dojmem rozporcovaného masa. Zároveň Saturn porcuje a požírá svého vlastního syna. Toto je svědectví Goyovy doby. Goyovo zamýšlení se o tehdejším světě. Jeho porozumění lidstvu a čeho všeho bylo schopné.