Mary Cassatt, Snídaně v posteli, 1897 (Huntington Library) Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker

(hudba) Muž: Jsme v Pasadeně v Kalifornii Žena: Vlastně, je to San Marino. Muž: Dobře, jsme v San Marinu v Kalifornii v Huntingtonské knihovně. Díváme se na obraz Mary Cassattové Snídaně v posteli, datován zhruba k roku 1894. Je to opravdu úžasný malý obraz. Žena: Ano, je krásný. Vidíme ženu ležící v posteli, jen horní část těla, ruce má kolem zhruba tříletého, dvou nebo tříletého dítěte. Muž: Asi dvouletého. S červenými tvářičkami. Žena: Ano, velmi červenými. Matka se dívá ven z plátna velmi zamyšleným způsobem. Muž: Zatímco dítě je absolutně přítomno v prostoru, vzpřímené a čilé. Žena: To je pravda. Muž: Drží to dítě skoro jako by bylo v bezpečnostním pásu. Žena: Ano, takže nespadne z postele. Muž: Jako by krotila to dítě. Žena: Pravda, můžete vidět, že matka na něco myslí, ale dítě ne. Muž: To je pravda. Dítě je opravdu v tomto okamžiku a matka se myšlenkami pohybuje v širším světě. Je to neuvěřitelný druh kontrastu mezi tím, na co upínají svou pozornost. Je to velmi intimní a opravdu mocně a krásně vyjádřeno. Žena: Je to velmi vytříbené. Ale je tu i mnoho volných tahů štětcem v bělavé modři polštáře a postele, a dokonce i na jejich kůži jsou velmi viditelné tahy štětce. Muž: Je tu něco neuvěřitelně abstraktního ve způsobu, jak objem končetin je v kontrastu k relativní plochosti její noční košile, oblečení dítěte, povlečení a polštářů, které jsou všechny bílé. Je tu komplexní souhra těch končetin oproti relativní abstrakci dané do malířských forem. Žena: I když jejich kůže je také stínována pomocí modrých a červených tónů. Ale pravda, je tu více tahů. Vypadá to na velmi neformální moment. Když se pozorně díváte, můžete vidět jak pečlivě byla kompozice vytvořena. Muž: To rozhodně. Žena: Je tu diagonální linie formovaná matčiným tělem, ale pak je blokována Muž: jejím obličejem. Žena: Ano, jejím obličejem. Ta zelená ji ohraničuje. Muž: A tma. Čtvrtý roh se zvedá druhem tmavšího tónu v prostěradle. Žena: Takže ona je uzamčena v prostoru těmito geometrickými formami a pak ten hrnek s podšálkem. Muž: Přijde mi velmi zajímavé vnímání pozornosti pozornosti a ten rozdíl mezi pozorností obou postav. Ale i způsob, jakým Cassattová pracuje s naší, divákovou, pozorností. Zaměřuje ji na tváře a končetiny a méně už na odstíny bílé a zelené kolem nich. Vypadá to, že je tu krásný soulad mezi námětem a způsobem, jakým se ho malířka rozhodla znázornit. Žena: Ano, je to překrásný obraz. (hudba)