Rembrandt van Rijn, Bathshebina koupel, 1654 olej na plátně, 56 x 56 in (142 x 142 cm), Muzeum Louvre, Paříž Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker

- klavírní hudba - Právě jsme v Louvru a díváme se na Rembrandtův obraz "Betsabé". Jedná se o velké, téměř čtvercové plátno. Myslím, že postava nahé ženy je v životní velikosti. Betsabé je příběhem ze Starého zákona. Král David ji ze své terasy sleduje při koupáním, je ohromen její krásou a přivolává ji k sobě i přes to, že je ženou generála Uriáše... Začíná mezi nimi zakázaná milenecká aféra, která končí tragédií po tom, co je Uriáš Davidem poslaný do boje pro jistou smrt a David a Betsabé mají dítě, které se narodí mrtvé. A nakonec se Betsabé stává vyhnancem. Myslím si, že na obraze vidíme první krok k hrozné tragédii vepsané na její tváři. Je to opravdu zajímavá malba, ve které Rembrandt klade velký důraz na krásu jejího těla, ale zároveň je to malba, která má psychologické prvky. Jde o moment očekávání, dokud se připravuje a cítí tady i mírný smutek a možná i touží po zakázaném. Rembrandt často zobrazuje lidské emoce, jejich zranitelnost a lidi ve chvíli rozjímání. A přesně to vidíme i na obraze Betsabé. Zdá se, že přemýšlí o budoucnosti, v rukou drží dopis, opírá se o levou ruku a odhaluje nám své tělo. A máte pravdu, je tam jistá smyslnost a Davidova tužba po ní je viditelná i v našem pohledu na její tělo, ale zároveň si uvědomujeme, co z toho pro ni vyplývá - spáchá hřích, za který bude platit. Z obrazu vyzařuje zlá předtucha, kterou nezpůsobují pouze tmavé teplé barvy, má to něco společného i s její mírně nakloněnou hlavou, jejím pohledem dolů s přivřenými víčky a taktéž s jemností, jak bylo řečeno, a zranitelností její tváře s uvolněným svalstvem. Máme tu tmavé pozadí, které často vidíme na Rembrandtových dílech. Taktéž typické pro baroko. Zároveň jsou tu teplé barvy - zlatá, žlutá, červená, oranžová, ve kterých se odráží téměř benátský styl. Je velmi blízko nás. Ve skutečnosti tu ani není žádné pozadí. Může se nám zdát, že na pozadí vidíme postel. Vzadu za služkou, která ji umývá a suší jí nohy. Typickým pro Rembrandta je i znázornění plátna na tomto obraze. Stejně jako ona zabírá místo na obraze, tak i její emoce jsou přítomné. Jsem uchvácen lehkostí barev a rukopisu autora. Rembrandtův rukopis je nejvíce viditelný na bílém plátně, kde má položenou ruku, a které ji obklopuje a je namalované opravdu hravě až energicky. Detailní stvoření jejího těla je taktéž krásné. Podívejte se na tu lehkost bílé, růžové, zelené a ostatních teplých tónů v kontrastu s chladnými odstíny a způsob, jakým je její kypré tělo něžně zobrazeno. Pro postavu Betsabé byla modelem skutečná Rembrandtova společnice Hendrickje a jsem ohromena, že není zidealizována. Je tu skutečná osoba a také mi to připadá jako typické pro baroko a Rembrandta - tento zájem v zobrazení "skutečnosti". Avšak je tu určitá odchylka. Je to trochu orientalizované. Vzhledem k tomu, že je to vázané na biblický příběh, tak toto není moderní ženský akt té doby. Ne, on ji přetvořil... Vytvořil z ní skutečnou osobu. Souhlasím, že dojem reality z této postavy je tu stále přítomný. - klavírní hudba -