MoMa
MoMa (8/22) · 11:26

Futurismus Giacoma Balla, Dynamism of a Dog on a Leash, oil, 1912 (Albright-Knox, Buffalo) Gino Severini, Dynamic Hieroglyph of the Bal Tabarin, oil, 1912 (MoMA) Umberto Boccioni, Unique Forms of Continuity in Space, bronze, 1913 (MoMA)

(hudba) Tomu říkám divný obraz! Vidíme spodní lem dámských šatů a psa, vedeného na vodítku. Pes má krátké nožičky, je to jezevčík. Ano, obraz působí poněkud směšně, ale zkusme se zaměřit na malířovu techniku... Je to k smíchu, uznávám. Jde o dílo italského futuristy Giacoma Bally. Manifest hnutí, který tvorbě futuristů předcházel, sepsal Filippo Tommaso Marinetti. Jedním z cílů hnutí, které Marinetti formuloval, bylo zobrazovat pohyb. To bylo velmi moderní. Mnoho lidí v tehdejší Itálii mělo za to, že jejich země není dost moderní. Všude samé knihovny, muzea... A ty otravné klasické sochy... Přesně. Mysleli, že se musíme soustředit na současný způsob života a na prvky, které jej definují. Pohyb a rychlost k nim jistě patří. Nemluvil náhodou o vypálení muzeí? Živelná rétorika mu byla vlastní. A někdy nezůstalo jen u ní. Futuristé se chtěli vymezit, být provokativní. On měl pocit, že se jedná o válku? Že futuristické hnutí musí svrhnout starý řád a nastolit nový? Chtěl, aby Itálie byla moderní zemí, jakou byla například Francie. Proč byl pohyb považován za zásadní charakteristiku moderního světa? Je úzce svázán se stroji a technickým pokrokem. Marinetti píše o zážitku z rychlé jízdy autem. To je moderní druh zkušenosti, vnímat pohyb a rychlost v autě či ve vlaku. Tradiční malba zobrazuje statické scény. V renesanci je zásadní kompozice, vyváženost, symetrie, v klasicismu také. Itálie byla plná děl, která dle Marinettiho nekorespondovala s tehdejší zkušeností. Obrazy běžně zobrazovaly jeden moment, jednu konstelaci osob a věcí. Marinetti však uváděl příklad koně běžícího tryskem. Kůň má čtyři nohy, ale zdánlivě jich vidíme víc. Zdůrazňoval, že lidé nevnímají svět jako soubor statických a opakujících se jednotlivin. Formy se před našima očima slévají, prolínají. Nezabýval se tímtéž také Cézanne? A kubistické hnutí, Picasso a Braque? Viděním věcí z mnoha úhlů zároveň, opakováním, simultánností? simultánnost je jedním z konceptů, o kterém Marinetti mluvil. Ovlivnili futurismus kubisté? Ne, tady ještě ne. Na tomto obraze kubistické prvky nenajdeme. Balla byl starší malíř, kterého Marinetti pro hnutí získal. Pohyb zobrazuje velmi prostou technikou. Příčnými linkami zdůrazňuje dynamiku. To je celé pozadí, zcela abstraktní, žádný chodník či dlažba. Balla tomu říkal "linie sil". Ukazují směr pohybu. A pak tu máme prvek opakování. Ta žena má asi patnáct nohou. Opakování prvku v pohybu, podobně jako u zmiňovaného běžícího koně. A totéž vidíme u psa. Nohy jsou také rozmazané, aby vznikla iluze rychlého pohybu. Ovlivnila futurismus fotografie? Ano, ten vliv byl velmi citelný. Podívejme se na práci Edwarda Muybridge z roku 1878. Dlouho před vznikem futurismu. Je to skvělý příklad použití techniky a objektivních vědeckých postupů k lepšímu pochopení pohybu. Díky technice vidíme to, co pouhé oko nepostřehne. Ano. Vedly se dlouhé spory o to, zda kůň v některé z fází běhu zdvedne nad zem všechny čtyři nohy. Leland Stanford chtěl také znát odpověď. Pouhým okem to nešlo zjistit. Až s pomocí Muybridgeových fotografií bylo možné dokázat, že ano. Ale jinak, než si představovali. Když jsou těsně nad zemí, koňské nohy jsou skrčené, a ne roztažené. Toto je ten okamžik. Velmi překvapivé. Skvělá ukázka použití techniky k pochopení objektivní reality. Marinetti toužil přenést používání techniky také do umění. Vraťme se ale k Ballovi. K zobrazení moderního života si vybral nečekané protagonisty. Ano, co je na nich moderního? Venčení psa patří k běžným městským obrázkům, ale jinak... Žádný moderní stroj, auto, továrna, vlak... Paní s pejskem na procházce. Hezké, ale nemyslím že takovou "avantgardu" měl Marinetti na mysli. Nové italské umění, reflektující a využívající technický pokrok. Pozdější futuristická díla tomu záměru více odpovídají, že? Například tento obraz od Severiniho. A jak víte, těmi koncepty - simultánností, různými perspektivami - se zabývalo víc uměleckých směrů. Severini byl v Paříži a navštívil umělce jako byl Picasso a Braque. Kubismus ho znatelně ovlivnil. Kubismus byl nepřehlédnutelnou výzvou. Picasso ukázal, že obraz může být něčím úplně novým. Mnoho malířů po setkání s kubismem přehodnotilo svůj dosavadní styl. Stejně jako Severini. Co na obraze vidíme? Jsme na koncertě v kavárně. Lze to poznat podle... Tančících dívek, rób... To je spíš impresionistické téma, hudba a společnost v kavárně. Také vidíme prvky kubistické koláže. V pravém dolním horu vidíme nápis "Valtz", a v pravém horním rohu je žena držící v ruce nůžky. Další element koláže, ne zcela zapojený do prostoru, ale vystupující nad něj: "Polka". Vidíme tedy kubistické rozbíjení prostoru i prvky koláže. Zároveň větší barevnost než u Picassa a Braqua. Ano, myslím že proto je obraz přitažlivější. Měli bychom tuto ženu vnímat jako v pohybu, tančící sálem. To u Picassa a Braqua také často nenajdeme. Ano, oni často malovali zátiší. Tuto Boccioniho bronzovou sochu často vidíme, když se mluví o futurismu. Jmenuje se "Unikátní formy kontinuity v prostoru". Vznikla roku 1913. Byla to poslední ze série postav, na kterých Boccioni léta pracoval. Maskulinní lidské postavy v pohybu. Zvyšoval míru abstrakce, až nakonec dospěl sem. Ale opět se jedná o velmi klasické téma. Pohyb a jeho zachycení? Ne, nahá mužská postava. Klasický motiv, nemyslíte? Ano. Připomíná mi to Berniniho, ta velká diagonála a snad i to zachycení pohybu. Tvary nevytvářejí jen tělo samotné, ale tělo přímo v pohybu, dynamiku svalů. Baccioni to myslím nazýval expanzí, rozmachem svalů do prostoru, mimo formu samotnou. Forma je tedy... Nezkrocená, díky, expanduje dál. Ta lidská postava také působí velmi mechanicky. Zvláště klouby končetin a hlava, řekl bych. Ano, je na ní něco trochu děsivého, ta dravost, nemyslíte? Sebejistota a dost možná i touha po násilí. Futuristé se často zabývali tématem násilí a války. Zničit starý řád a silou nastolit řád nový... Ano, avantgarda byla agresivní. I termín samotný má vojenské kořeny ("avant-garde" = předvoj). Marinetti a další futuristé se k tomu velmi hlásili. Válku nazývali "jedinou očistou světa". Podle anekdot házeli ovoce na lidi vycházející z kostela, aby je přesvědčili, že žijí v minulosti. A to vše téměř v předvečer první světové války, socha je z roku 1913. Zkáza, která se chystala, a miliony padlých... To byly hrůzy dosud zcela nepředstavitelné. Baccioni byl do armády povolán, snad chtěl být nebojácný jako jeho socha, ale zpět už se nevrátil. I Marinetti narukoval. Russolo, futuristický malíř, byl ve válce raněn, a architekt Sant'Elia zemřel. Po válce bylo vše znatelně jiné. A futuristé měli za to, že válka svět očistí a přinese novou budoucnost. Zvláštní druh optimismu v takové době.
video