Elasticita
Přihlásit se
Elasticita (5/9) · 11:41

Celkové příjmy a elasticita Jak spolu souvisí celkové příjmy a elasticita?

Navazuje na Poptávka, nabídka a tržní rovnováha.
Vracíme se k našemu stánku s burgery, kde jsme měli křivku poptávky po burgerech za hodinu. A teď bych se chtěl nad něčím zamyslet z pohledu našeho stánku s burgery. Jaké bychom v jakémkoli bodě na této křivce poptávky získali příjmy za hodinu? A když mluvím o příjmech, zkusme o tom přemýšlet ve smyslu "Kolik celkem utržím v dané hodině?" Napíšu to tady - celkové příjmy. Celkové příjmy budou, kolik dostanu za jeden burger krát počet burgerů, které mám. Částka, kterou dostanu za burger, je cena. Bude se to rovnat ceně. A celkový počet burgerů v dané hodině bude množství. Jednoduché. Když prodám 10 věcí za 5 dolarů, získám příjmy 50 dolarů. Tržba 50 dolarů za danou hodinu. Teď přemýšlejme, jak budou vypadat celkové příjmy v různých bodech na této křivce. Udělám si tady malou tabulku. Jeden sloupec bude "cena", jeden sloupec "množství" a jeden sloupec "celkové příjmy". Teď se podíváme na několik situací. Můžeme se podívat na některé body, které jsme si už definovali. V bodě A je cena 9 dolarů, napíšu to v barvě bodu A. Množství jsou 2. 9dolarů krát 2 burgery. 9 dolarů za burger krát 2 burgery za hodinu, celkové příjmy budou 18 dolarů. A teď to můžete vidět názorně přímo tady. Tato výška je 9 a tato šířka je 2. A celkové příjmy budou obsah tohoto obdélníku, protože výška je cena a šířka je množství. Celkové příjmy jsou tento obsah. Teď přejdeme k bodu a ještě jich několik ukážu pro větší názornost. Zkusíme bod B. V bodě B máme cenu 8 dolarů a množství 4 burgery za hodinu. Celkové příjmy budou 8 dolarů krát 4, což je 32 dolarů za hodinu. Ještě jednou tady je to vidět názorně. Výška je 8 dolarů a šířka je zde. Výška obdélníku je 8 a šířka jsou 4. Celkové příjmy tedy budou tato plocha. Bude to výška krát šířka. Přesně tak. Teď přejděme k bodu, který ještě není v grafu. Nejdřív jenom pro zábavu projdu ještě všechny body. Tady v bodě C máme 5,50 dolarů. 5,50 dolarů je cena. Množství je 9. 9 krát 5 je 45 dolarů a ještě navíc 4,50 dolarů, to je celkem 49,50 dolarů. Znovu to bude to obsah tohoto obdélníku. Teď už byste si mohli všimnout něčeho zajímavého. Když snižujeme cenu, alespoň v této části naší křivky poptávky, zvyšujeme vlastně nejen množství, ale zvyšujeme i celkové příjmy. Podívejme se, jestli tohle pokračuje i dál. Když se přesuneme do bodu D, máme 4,50 dolarů a prodáváme 11 jednotek. 11 krát 4,50 dolarů bude 44 dolarů plus 5,50 dolarů. Máme zase 49,50 dolarů. Tenhle obdélník bude mít stejný obsah jako ten růžový ze situace C. Teď udělám ještě jeden bod tady dole, ať vidíme, co se děje, protože tohle je zajímavé. Teď jsme snížili cenu a vypadá to, že se toho moc nezměnilo. A teď pojďme a udělejme ještě jeden bod, máme málo času. Bod E. A doporučuji vám, abyste si bod F zkusili sami. V bodě E je moje cena 2 dolary za burger, moje množství je 16 burgerů za hodinu. Moje celkové příjmy jsou 32 dolarů za hodinu. Udělejme radši ještě poslední bod F, abychom to měli celé. 1 dolar za burger, prodám 18 burgerů za hodinu. Moje celkové příjmy, když to vynásobíme, jsou 18 dolarů za hodinu. A ještě jednou tohle je obsah tohoto obdélníku. Tento nízký a široký obdélník. A v situaci E byly celkové příjmy obsah tohoto obdélníku. A teď můžeme nakreslit graf, abychom viděli, jak se celkové příjmy mění v závislosti na ceně nebo množství. Zakresleme celkové příjmy v závislosti na množství. Zkusme to. Tohle budou celkové příjmy a tato osa bude množství. A znovu to bude od... Tohle je 0, 5, 10, 15 a tady 20. A teď celkové příjmy, ty jdou vysoko až k 50 dolarům. Tady máme 10 dolarů, 20 dolarů, 30 dolarů, 40 dolarů a 50 dolarů. To je 50 dolarů, 40 dolarů, 30 dolarů, 40 dolarů a 10 dolarů. Když je množsví 2 a cena 9 dolarů, ale my nemáme cenu na téhle ose. Naše množství je 2 a celkové příjmy jsou 18 dolarů. Bude to nějak takhle. Pak když je množství 4, celkové příjmy jsou 32 dolarů. Přesně takhle. Když je množství 9, celkové příjmy jsou skoro 50 dolarů. Takhle. A teď, když je množství 11, je to skoro stejný bod. A když je množství 16, celkové příjmy jsou 32 dolarů. A nakonec, když máme množství 18, celkové příjmy jsou 18 dolarů. A teď vidíte, že nám vychází křivka, která vypadá takto. A jestli si pamatujete něco z algebry, je to konkávní parabola. A můžete vidět, že je tu bod, ve kterém můžeme maximalizovat celkové příjmy a kdybyste opravdu vyzkoušeli všechny body, viděli byste, že tenhle bod je přímo tady. Přímo na ceně 5 dolarů a množství 10. Při ceně 5 dolarů a množství 10, získáte za hodinu 50 dolarů. Tohle je ten bod maxima. 50 dolarů. Teď vám prozradím důvod, proč o tom mluvím. Mohl jsem o tom mluvit bez zmínky o elasticitě, čistě jenom jak celkové příjmy souvisí s cenou a množstvím v různých bodech křivky poptávky. Ale je tady zajímavý vztah. V úplně prvním videu jsme používali přesně tuhle křivku poptávky. Když jsme zkoumali elasticitu, viděli jsme, že v této části křivky a udělám to jinou barvou, na této oranžové úsečce ať už změním cenu jakkoliv, protože ceny jsou docela vysoké, procentuální změna ceny je mnohem menší než změna množství. Protože i když tady vypadají, že jsou si blízko nebo bych měl říct absolutně, pro každou jednotku, o kterou snížíme cenu, stoupne množství o 2 jednotky. Ale protože ta jednotka je jen velmi malá procentuální část ceny, protože v této části jsou ceny vysoké a protože je to tady velká procentuální část množství. Máme tedy v této části křivky obrovské procentuální změny množství s velmi malými změnami ceny. Tato část křivky je elastická. Nebo bychom mohli říct, že cenová elasticita poptávky je větší než 1. Dostáváme větší procentuální změny množství k daným procentuálním změnám ceny. V této části křivky je to naopak. Když snížíme cenu o jednotku, posuneme množství doprava o 2 jednotky, ale tady je cena nižší, takže je to mnohem větší procentuální změna ceny a tohle je mnohem menší procentuální změna množství. Dostaneme tedy velké procentuální změny ceny pro malé procentuální změny množství. To znamená, že tato část je relativně neelastická. A pak tady, přímo v tomto bodě, vidíme, že máme jednotkovou elasticitu. Je to zajímavý vztah. Zatímco tady je křivka elastická, když snížíme cenu v této oblasti, získáme zvýšení příjmů. Napíši to. A tohle je obecně pravda, ale je tu pár mezních případů. Z matematického hlediska to není úplná pravda, ale pokud je křivka elastická, pokud jsme v "elastických" bodech, pokles ceny znamená zvýšení celkových příjmů. Pokud snížíme cenu v této části křivky poptávky, získáme vyšší příjmy. Co se děje v bodě jednotkové elasticity? Jednotková elasticita je právě v tomto bodě a dalo by se říct, že když nyní snížíme cenu, celkové příjmy zůstanou konstatní. Ale je to pouze v tomto bodě, v bodě jednotkové elasticity. A nakonec v neelastické části, pokud velká procentuální změna ceny vede k ne tak velké procentuální změně poptávaného množství, potom pokles ceny vede k poklesu celkových příjmů. Tohle by snad mohlo dávat intuitivně smysl, protože v tomto bodě, pokud jsme měli danou procentuální změnu ceny, dostali jsme větší procentuální změnu množství. Procento ceny kleslo, procento množství vzrostlo ještě víc. Jakýkoli pokles výšky jsme mohli "dorovnat" šířkou, aby se plocha zvětšila. Tady dole, pokles v procentu ceny nebyl dorovnán kvůli poklesu procenta množství. Kdybyste udělali obdélník trochu kratší, nebyli byste schopni to komepnzovat růstem šířky. Vlastně byste měli menší plochu, menší celkové příjmy.
video