Popisná statistika (4/17) · 2:03
Příklad: Rozpětí a střed rozpětí
Navazuje na
Pravděpodobnostní rozdělení.
Najděte rozpětí a střed rozpětí následující množiny čísel. Takže rozpětí nám v podstatě říká, jak daleko jsou od sebe tato čísla. A způsob, jakým jej počítáte je, že spočtete pouze rozdíl mezi největším z těchto čísel a nejmenším z těchto čísel. A tak pokud se podíváme na největší z těchto čísel, zakroužkuji jej fialovou barvou, vypadá to, že je to 94 94 je větší než všechny ostatní čísla zde, je to tedy největší z čísel. A od tohoto čísla chceme odečíst nejmenší z čísel A nejmenší číslo v naší množině tady je 65. (zakroužkováno zeleně) Takže chcete odečíst 65 od 94 a to se rovná... pokud by to bylo 95 mínus 65, pak by to bylo 30 94 je o jednu méně než 95 takže je to 29 To znamená, že čím větší je toto číslo, tím větší je rozdíl mezi největším a nejmenším číslem a čím je menší, tím je užší rozpětí čísel, takže to by bylo rozpětí. O středu rozpětí množiny lze do jisté míry přemýšlet jako o určitém druhu prostřední hodnoty, tedy střed rozpětí, střed rozpětí spočtete jako průměr největšího a nejmenšího čísla. Takže tady jsme vzali rozdíl a to bylo rozpětí, střed rozpětí by bylo aritmetickým průměrem těchto dvou čísel. Takže 94 plus 65, když mluvíme o průměru, aritmetickém průměru, děleno 2, tak tohle bude kolik... 90 plus 60 je 150, 150 plus 4 a 5 je 159, 159 děleno 2 se rovná 150 děleno 2 je 75, 9 děleno 2 je 4,5, takže tohle by bylo 79,5 Tak to je jeden způsob uvažování o středu těchto čísel, dalším způsobem je samozřejmě aritmetický průměr všech těchto čísel, samozřejmě také můžete uvažovat medián či modus, takže rozpětí a střed rozpětí.
0:27
2:03