Odlévání bronzu Hovoří: Beth Harris a David Drogin.

(jazzová hudba) Budeme mluvit o odlévání bronzu a začneme trochou historie. To na co se zde koukáme je bronzová socha z antického Řecka, která vypadá jakoby si prošla těžkými časy, ale je důležité si pamatovat, že takto sochy v antickém Řecku vypadaly. Byly odlité z bronzu a exponáty v muzeích, jsou většinou Římské kopie. Kopie vytesané z mramoru po vzoru bronzových soch vyrobených Řeky. Přesně tak. Hodně klasických soch, které byly vyrobeny za dob antického Řecka, jako tato z doby okolo 3. století př. n. l. byly vyrobeny z bronzu. Poté co se Římská kultura vyvinula, byli Římané velmi dobří ve výrobě kopií Řeckých bronzových děl. Většina Řeckých bronzových děl byla ztracena, byly roztaveny Jen velmi málo se dochovalo, toto je jedno z nich. Častokrát ty které se dochovaly, byly ztracené na dně moře a tak byly uchovány pod vodou, jako právě tato, což je důvod proč má tak skvrnitý povrch. Původně takto nevypadala, ale máte naprostou pravdu. Hodně věcí, o kterých si myslíme, že jsou typicky Řecké sochy vytesané z mramoru jsou ve skutečnosti římské kopie z řeckých, bronzových, originálů. Bronz byl často roztaven během středověku především proto, že tyto sochy jsou pohanské, což křesťanskou kulturu ve středověku nezajímalo, ale také proto, že bronz byl a stále je cenný kov. Je to velmi, velmi cenný kov. Většinou vyrobený z mědi a cínu, což je drahé pokud hovoříme o surových materiálech, je to přesně tak. Takže pokud se vám nelíbí socha, která je vyrobena z bronzu, raději ji roztavíte a vyrobíte z ní něco co se vám líbí. Například, kostelní zvon nebo dělo. To jsou důvody, které častokrát, když byly mramorové sochy promiňte, když byly bronzové sochy zničeny byly příčinou jejich zničení. Podívejme se na jiný příklad třeba bronzové sochy z dob Renesance. Dobře zde je příklad Renesanční sochy. Toto je malá bronzová kopie Apolla Belvedere, datuje se do raného 16. století. Sochařovo jméno je Antico, což samozřejmě, není jeho rodné jméno. Používal toto jméno proto, že vyráběl malé bronzové kopie věcí z ... Pracoval většinou pro rodinu Gonzaga z Mantui na začátku šestnáctého století. To co zde můžeme vidět, je neuvěřitelně zručná práce, velice hladká a dokonce i pozlacená malá bronzová soška. Jak malá vlastně je? Tato je, řekl bych přibližně okolo šesti palců (15 cm) Oh ta je malá. Je velmi malá. Co je opravdu výjimečné na této práci, a toto je dobrý příklad, když mluvíme o bronzu, je to, že tato socha má velmi, velmi hladký povrch a mnoho detailů a samozřejmě, také velmi krásné pozlacení. Schopnost odlévání bronzu, o tom budeme také mluvit, byla ztracena během středověku a byla znovuobjevena v dobách Renesance. Přesně tak. Bronz, krom věcí jako kostelní zvony a později dělostřelectvo, nebyl pro lidi ve středověku zajímavý. Takže odlévání bronzu jako umění, nebylo něco, co se dělalo velmi často, zvláště ve velkém měřítku. Tento druh práce, začaly znovu dělat slévárny v dobách Renesance. Řekněme si něco málo o procesu výroby, protože, když vidíme hotový produkt, může být velmi velkolepý, ale ve skutečnosti, to neříká moc o tom jak byl vyroben a ve skutečnosti, výroba objektu je záměrně skryta za panenským povrchem, který vidíme, zvlášť v případě Renesančních soch. Podívejme se na diagram, který vysvětluje proces, který proběhl. Jak se tento proces jmenuje? Říká se jí metoda ztraceného vosku, což je metoda, kterou antičtí autoři používali a poté byla znovu používána v dobách Renesance. A je používána dodnes. Přesně tak. Často je používána i dnes. První krok je vytvoření jádra Nesnažíte se vytvořit finální podobu sochy ale jen její hlavní obrysy z hlíny. To je to co vidíte uprostřed diagramu. Dalším krokem je obalení tohoto jádra voskem. Jádro obalíme jen několik centimetrů silnou vrstvou vosku. Vosk který namodelujete na povrch, vytváří požadovaný vzhled, který bude socha ve finále mít. Takže vlastně vyřezáváte z vosku. Přesně tak, ale technicky řečeno nic nevyřezáváte Technicky je to přídavný proces, protože přidáváte vosk. Takže pokud uděláte chybu, nic se neděje je to jen vosk. Můžete dát cokoliv pryč a pak to zase vrátit ale v podstatě to chcete brát jako slupku. Slupku na povrchu hliněného jádra, která vytvoří detaily jaké si budete přát. Další krok je zapíchnutí kolíčků skrz vosk, jak můžete vidět na obrázku. Klíčky musíte zapíchnou skrz vosk až do hliněného jádra a potom znovu obalit hlínou. Vytvořili jste tak vlastně sendvič s hliněným jádrem, voskovou slupkou a vrstvou hlíny navrch. Vše je dokola drženo kolíčky a za malou chvíli uvidíme proč. Hlína by měla ztvrdnout. Přesně tak, chcete aby hlína ztvrdla. Dalším krokem je, že začnete celou věc zahřívat. Vložíte do pece a to je chvíle kdy všechen vosk roztaje, proto se metoda jmenuje "ztracený vosk". Takže vosk se uvolní. Vosk je pryč a teď vidíte, proč máme uvnitř kolíčky. Poté co vosk zmizel, musí držet vše na svém místě, hliněné jádro vy spadlo dolů a nenechalo by místo pro bronz, který nalijete dovnitř Takže vlastně vytváříte formu. To je přesně to co děláte. Další krok je, jak můžete vidět na obrázku B, nalijeme bronz do formy a bronz nateče přesně tam, kde byl předtím vosk. To je ten důvod proč jste chtěli, aby vosk vypadal přesně tak jak má vypadat konečný výrobek, protože bronz ho na jeho místě přesně nahradí. Takže naléváte opravdu horký bronz. Stovky a stovky stupňů (přes 950° C) a je roztavený. Nebezpečné. Velmi nebezpečné. Je to velmi horké, nalijete to dovnitř a potom, když naplníte formu a myslíte si, že bronz je všude kde je třeba aby byl, necháte ho vychladnout. Necháte ho chladnout a chladnout a nakonec, rozbijete vnější formu a odhalíte vaši bronzovou sochu, která vypadá jako ta, kterou jste dali předtím dovnitř. Hliněné jádro je častokrát uvězněno uvnitř. Ve velkém množství bronzových soch stále je. Nepotřebujete ho nutně dostat ven. Takže to nevadí. Pokud chcete, můžete nechat v bronzu otvor, jádro uvnitř rozbít a vytřást ho ven. Často je ale jádro stále uvnitř. Důležité je, když odstraníte vnější obal hlíny a odhalíte finální podobu bronzu, bronz je velmi, velmi drsný. Vaše socha, není hotova ani zdaleka. Je na ní velké množství bublin. Je velmi... Nedokonalosti. Hodně nedokonalostí, navíc všude trčí kolíčky. Takže další krok, který je neuvěřitelně časově náročný a často trvá nejdéle z celé výroby bronzové sochy, jsou dokončovací práce. Chcete vyleštit místa, která chcete mít hladká a zbavit se nedokonalostí, odříznout kolíčky a další věci, které by mohly trčet ven. Toto je velmi, velmi náročná práce. Technicky vzato, v tuto chvíli pracujete reduktivně, protože odstraňujete věci, které už dále nechcete. V tomto momentě můžete vytvářet detaily, které byly moc jemné abychom je vytvořili ve vosku a ztratili by se tak během procesu. Takže byste znovu zahříval bronz abyste dosáhl těchto detailů? Můžete to udělat. Jako ty, které vidíme na helmě zde na Goliášovi z Donatellova Davida a Goliáše? Toto je hlava Goliáše z Donatellovi sochy z poloviny 15. století a můžete zde vidět věci jako texturu zde a mezi těmito přírodními designy nebo texturu zde, tento druh kování, pomocí něhož vytvoříte kruhové značky dokonce i takové, jako tady na sandálech. Všechny tyto detaily byly vytvořeny až po odlití, dokonce i oční řasy nebo jiné druhy detailů. Jen kováním. Jen kováním. Poté Možná použitím šablony a kováním. Občas můžete dělat i to. Je zde mnoho odlišných nástrojů, které umělci používají ve svých dílnách, a samozřejmě tyto se mění s časem a regionem, obvykle ale zůstávají stejné. Zde se díváme na sochu Giambologna z pozdního 16. století, je dobré ho zmínit, když mluvíme o jemných detailech, jichž lze v závěru dosáhnout, stejně jako na prvním příkladu, který jsme viděli. Je vyleštěný, naolejovaný a někdy dokonce i nabarvený. V závislosti na materiálech vyskytujících se v bronzu, mohou mít výrobky různé odstíny a barvy, ale účelem je vytvořit nádherně lesklý povrch. Opravdu nemáte ani ponětí o procesu odlévání, nebo jak socha vypadala, když byla právě odlita To je důvod. Veškeré tyto techniky a procedury, které souvisí s výrobou bronzu, dělají celý proces neuvěřitelně nákladný. Někde jsme zmínili, že náklady na výrobu mramorové sochy jsou desetkrát vyšší než na sochu dřevěnou. A náklady na sochu bronzovou jsou ještě desetkrát vyšší. Pokud se tedy chystáte vyrobit něco ze dřeva budou náklady na výrobu přibližně stokrát nižší, než na výrobu stejné věci z bronzu. Samozřejmě je bronz mnohem více odolný. ... a dokonce více odolný než kámen Samozřejmě, je více odolný než dřevo a je odolnější než mramor. Mramor, navzdory tomu, že je to kámen, je velice křehký. Téměř jako křída. Takže pokud uvažujete o velké soše, mramor nemůže stát na vlastních nohách. (nesrozumitelné) Naproti tomu bronz má velice dobrou pevnost, takže z něj dokážeme vyrobit věci, které bychom z mramoru nikdy nevytvořili. Mmhmm (souhlasně) (jazzová hudba)