Lysippos, Apoxyomenos [330 př. n. l., umístění: Vatikánská muzea]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.

(hudba) Ve starodávném Řecku lidé k umývání nepoužívali mýdlo a vodu. Používali olej. A právě se díváme na sochu od Lysippose s názvem Apoxyomenos A přesně to tam zobrazuje. Je to atlet, jehož tělo je pokryto potem a prachem a právě se myje. Nejdříve se potře olejem a poté použije škrabku, aby otřel všechnu špínu i s olejem. Lysippos byl jedním s nejslavnějších sochařů ve 4. stol. před naším letopočtem, ale toto není jeho skutečná práce. Je to mramorová kopie ze starověkého Říma. Řecký originál byl z bronzu. Ale i přes to, že je to kopie, může nám podat velké množství informací. Lysippos je znám tím, že změnil proporcionální pravidlo, které si spojujeme s řeckou tradicí. Toto je ze 4. stol. a Lysippos udělal to, že prodloužil tělo a zmenšil velikost hlavy. Je to velice zřetelně vidět, když to porovnáte se sochou z 5. století. od Polykleitose. To byl sochař, který vytvořil toto pravidlo. V Doryphorosu, když se podíváte na Polykleitosovu sochu a změříte velikost hlavy, tak velikost těla je 7 hlav. Ale Lysippos přidal jednu celou hlavu do délky. Takže, kdybyste to měřili, bylo by 8 hlav vysoké. A protože je tělo menší a tělo delší, tak z toho máme pocit, že se koukáme na sochu na pódiu. Tak figura je ještě větší než skutečně je. A Lysippos udělal další nové věci. Natáhl jeho ruku do prostoru, kde figura stírá olej z jeho těla. A tím porušuje tradiční přední orientaci klasické sochy. A nutí nás, aby jsme ji obešli, abychom ji mohli vidět z jiného úhlu. To je pravda. Toto je nejspíš ideální pozice, ze které je vhodné se dívat na sochu. Ze předu a vpravo. Nicméně, nemohu vidět jeho hrudník. A proto se chci přesunout. Původně byla z bronzu, takže strom tam původně nebyl. Nebyl potřebný. Bronz má dostatek síly, aby to udržel. A můžete vidět, že tu jsou kusy několika mostů. Které sloužily jako podpory pro mramorové ruce, které se rozbily a pak byly opraveny. Nicméně, rád bych se prošel i okolo bronzového originálu. Bez pochyb. Ale i přes to, že Lysippos představil tyto inovace, jako změnu tělesných proporcí nebo ignorování tradice čelního pohledu na sochu, tak je velice dobře obeznámen s řeckou tradicí ztvárnění nahých atletů. Toto idealizované lidské tělo. A samozdřejmě Lysipposovy figury stojí v kontrapostu, který byl vytvořen Řeky v klasickém období. Je to překrásný příklad kontrapostu a těla jako celku. Podívejte se na to svalstvo. Skutečně cítíme sílu tohoto atleta. I když je nejspíše po cvičení. Slyšeli jsme, že Lysippos byl spojován s Alexandrem Velikým, což byl vojevůdce, který dobyl Řecko a šířil řecké myšlenky po celém Středomoří. A tvrdí se o něm, že vyhotovil sochy Alexandra. Škoda, že žádná z nich nepřežila. Tato socha je ve Vatikánu, protože starožitnosti se líbily renesančním papežům i jejich následovníkům. Díváme se ale na sochu, která je pohanská. A znovu její oslavování lidských úspěchů a lidké krásy Naproti spiritualitě. Ale je to úžasné vidět tuto sochu v takto nábožné instituci. A ve Vatikánském muzeu jsou i další starodávné řecké a římské sochy. Zmíním ještě jeden poslední detail a to místnost, kde je socha vystavena. Je místností, kterou chvíli obýval Leonardo da Vinci. Leonardo se jako jeden z prvních vrátil k tomuto uctívání těla, a to i přes katolickou tradici. (hudba)