Byzantská slonovina s archandělem Byzantský slonovinový panel zobrazující archanděla. [525-550 n. l., slonovina, umístění: Britské muzeum]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.

Nacházíme se v Britském muzeu a díváme se na velkou slonovinovou desku, slonovina je většinou velmi malá. Tato je velká a podle všeho je vlastně polovinou diptychu. Je zajímavé, že i když se nachází v Britském muzeu, původně pochází z Konstantinopole, takže je to byzantský předmět. Vypadá to, že druhá polovina diptychu by byla nalevo. Anděl, který je ze slonoviny... Ta slonovina je velká asi 45 centimetrů. Ano, taky bych řekl. Široká je zhruba 14 centimetrů. Správně. Druhá deska by byla nalevo a Archanděl jakoby se díval ve směru, kde bývala druhá postava na druhé desce. A můžeme dále říct, že deska by byla nalevo, protože můžeme vidět 3 díry, které fungovaly jako část závěsu. Správně. Diptych znamená umění vytvořené ze dvou desek na rozdíl od triptychu, což jsou 3 desky. Můžeme předpokládat, že tady na druhé straně byl další svatý, možná další anděl. Nebo možná anděl, který dává toto říšské jablko králi nebo císaři. Takže vidíme řecký text nahoře a níže vidíme úžasný ozdobný oblouk s křížem nad ním a kříž je nad říšským jablkem. Zdá se, že za ním je slunce s paprsky. Velmi dekorativní krásná řezba ve tvaru jakési stuhy nebo transparentu pod útesem a pak nějaké široké, otevřené plochy. To jsou architektonické prvky. Vidíme korintské pilastry rámující postavu. Vlastně mi to připomíná apsidu v kostele s obloukem za těmito sloupy a mohou být možná trochu zapuštění v prostoru. I když je vytesaná v tak mělké reliéfní řezbě je tak plochá. Působí na vás architektonická plocha. A pak ta samotná postava je tak zajímavá, protože je v mnoha ohledech antická. Je to ale rozhodně byzantské ztvárnění. Podívejte se na velikost archanděla v porovnání například se schodištěm. Je opravdu obrovský. Zabírá velkou plochu. Je tam určitá hierarchie velikostí. Jeho velikost zohledňuje jeho božský původ. To je zajímavé, protože je to velmi antické. Podívejte se na tu drapérii (sukno). Ta je velmi antická. Přestože je to to anděl! Je to archanděl... ...ale má na sobě tradiční tógu. Ano a je to vlastně poměrně pozdě vidět takovou syntézu, že? Dokonce i vlasy, kudrlinky v jeho vlasech vypadají jako u římských soch. Pravda, když si odmyslíte křídla, kříž a říšské jablko, vlastně se díváte na jakýsi římský portrét. Tento detail v řezbě je pozoruhodný. Linky, které tvoří peří v křídlech anděla nebo malé kruhové vířící dekorace v jeho manžetě, delikátnost jeho ruky jak drží hůl a druhá ruka držící říšské jablko s křížem jako symbol síly. My ale víme, že už nejsme v antické době. Vím to, nejen díky jeho velikosti ve vztahu k architektuře, ale také když se podívám dolů na jeho nohy. Jak to? On skutečně nestojí na zemi, jeho nohy jaksi poletují a visí přes schody. Vlastně není v kontaktu se zemí a to mi připomíná jakýsi stav beztíže, jakousi duchovnost, která mi připomíná byzantské a středověké umění. Ovládání těla, které je mimochodem průhledné za oděvem. Tělo opravdu vlní oděv, není to tak pozdě od středověkého odmítání těla, ale stále to vychází z antiky. Podívej se mu na prsty u nohou. To jsou ale velké prsty! Že? Jsou obrovské. Mám na mysli, že je to vážně zvláštní kombinace duchovního a lidského, je to velmi zábavný moment v raně křesťanském a byzantském umění. Je zde jakási trapnost se syntézou, která ještě nebyla vyřešena Je to vážně střet tradic. Pohanských a křesťanských. Naprosto!