1300-1600 Renesance (6/78) · 3:43
Svatá Madona a Ježíšek se sv. Dominikem a sv. Aurea, 1315 Duccio di Buoninsegna, 1315, tempera na dřevě, 42.5 x 34.5 cm, National Gallery, London. Hovoří: Dr. Beth Harris a Dr. Steven Zucker
Navazuje na
Středověk.
(hudba) Dr. Zucker: Nacházíme se v londýnské Národní galerii a prohlížíme si opravdu vzácnou malbu. Malbu od Duccia, kterých je ve světě velmi málo. Toto je Madona s dítětem a se světci. Na vrcholu je malý obrázek krále Davida. Beth: Ze Starého zákona. Je obklopen starozákonními proroky, které poznáme podle pergamenů. Je to běžná ikonografie; jsou tu proroci, kteří předpovídají příchod Ježíše Krista a potom pod nimi je triptych. Když se otevřou křídla triptychu, vidíme Marii a Ježíška. Je to krásné. Na vrcholu jsou proroci, kteří jsou vždy vyobrazení spolu s králem Davidem a když se triptych otevře, je jasné, že jejich proroctví o příchodu spasitele bylo správné. A král David byl chápán jako Kristův předek. Na sobě má modrou, čímž odkazuje přímo k modré, kterou nosí Marie Je zde jistý druh důvěrnosti, která je absolutně revoluční a předznamenává pozdější příchod renesance. Podívejme se na způsob, jakým Ježíšek vzhlíží skutečně ke své matce. Odhrnuje její závoj, aby na ní viděl. A podívejte se na tu jemnost toho závoje. Myslím, že je to jedna z nejkrásnějších částí této malby. Jak jednou ručkou závoj odtahuje a druhou se po ní natahuje. Vytváří to mezi nimi oblouk, most. Duccio byl malíř ze Sieny a pochopitelně Ducciova práce je velmi dekorativní jak v barvě, tak tvaru. Jeho styl je velmi zdobný. Je to krásně vidět na způsobu, jakým Ježíšek tahá a matčin oděv. Na látce u Mariina krku tak vzniká řada nádherných záhybů, hravých linií a ohybů, které vlní zlatý lem jejího oblečení. Vidíte to rovněž ve ztvárnění svaté Aurei, která nebývá často vyobrazena. A svatý Dominik nalevo rovněž. Oba svatí jsou tak bezprostřední, že téměř vystupují z obrazu směrem k divákovi. Je tu pravda a správnost, která se zdá tak předčasná v této době. Myslím, pokud se podíváme na obraz jako celek, mohl to být soukromý oltář, pro zbožnost v soukromí, který si majitel mohl vzít sebou, pokud cestoval a chtěl mít příležitost se pomodlit. Je tedy důležité si pamatovat, že je určený k modlení. A pokud se na něj zadíváme, svatí nám opravdu připadají jako živí. Je tu také emoční propojení s Marií a její fyzická přítomnost. Vidíme zde počátky změn, které vyústily v renesanci. Je velmi zajímavé, že Duccio tvoří tato spojení, která jsou, o století později, základy renesance Zároveň Ducciovo dílo staví na středověké tradici a nikdy se jí příliš nevzdálil. Máme tu ta blýskavá zlatá pole, která znázorňují boží světlo z nebes. Není zde žádné měřítko, které by určovalo velikost jednotlivých postav. A pak je tu silný byzantský vliv, který je vidět na Mariině protáhlém nosu a prstech I tak ale Duccio vytvořil obraz, který je velmi důvěrný a nabitý emocemi. (hudba)
0:00
3:43