Duccio, Madona s dítětem, 1300 n.l. Duccio di Buoninsegna, Madona s dítětem, tempera a zlato, Metropolitan Museum of Art, New York. Hovoří: David Drogin a Beth Harris

David Drogin: Toto je malý obraz sienského malíře Duccia žijícího na konci 13. a začátku 14. století Duccio byl jeden z umělců, kteří pomáhali založit sienský gotický styl a tento vcelku dobře zachovalý obraz je toho výborným příkladem. Beth Harris: Máme štěstí, protože obraz visí v Metropolitním muzeu umění a zde v New York City není mnoho slavných obrazů z 13. a 14. století David Drogin: To je pravda a vlastně se ve světě dochovalo jen velmi málo obrazů od Duccia; celkem jich zůstalo jen 13 Beth Harris: A Metropolitní muzeum tento obraz odkoupilo před několika lety za ohromnou sumu peněz David Drogin: Ano, protože jich zůstalo pouze 13 a všechny ostatní kromě tohoto jediného již byly ve sbírkách muzeí a muzea neprodávají ani se nezbavují uměleckých děl ...takže jakmile se tento obraz měl prodat byla to pro Metropolitní muzeum jedinečná příležitost ke koupi díla od Duccia Beth Harris: Měli bychom pokračovat a podívat se na něj protože máme opravdu štěstí, že tady je. Je ale těžké se na něj dívat a nemyslet při tom na to, kolik peněz stál David Drogin: Metropolitní muzeum odmítá oficiálně potvrdit kolik za něj utratili, ale odhaduje se, že za něj pravděpodobně zaplatili 45 milionů dolarů; za obraz, který měří na výšku méně než jednu stopu. Beth Harris: Panejo! David Drogin: Je to docela dost Beth Harris: Pojďme si říci co ho dělá tak vyjímečným - díváme se na typický obraz Madony s dítětem se znaky sienské školy ve všem tom zlatu, o kterém jsme mluvili David Drogin: V určitém smyslu vypadá velmi mysticky díky zlatému pozadí, do kterého jsou vyryté vzory a které také způsobuje větší zrcadlení když před ním hoří svíčky. Její svatozář jej činí velmi mystickým, rozdíl a nepravidelnost v měřítku mezi dítětem Krista a Panny Marie plynulá, zvlněná lehká látka připomínající tekutinu, která zakrývá její tělo všechny tyto věci nám pomáhají pochopit, že obě postavy jsou z jiného světa ne ze scény, kterou můžete zahlédnout v okně, když jdete ulicí. Beth Harris: Proč dítě vypadá jako malý muž a ne jako dítě? David Drogin: Dobrá otázka není to tím, že by Duccio nevěděl jak zobrazit dítě, ale zobrazením nemluvněte Krista jako dospělého malého muže Duccio a pozorovatelé vnímají jako potvrzení jeho dospělosti -jinými slovy - Kristus měl moudrost muže - moudrost Boha -, ačkoli byl malé dítě a nejen tyto obrazy, ale také sochy Panny Marie s dítětem Krista mají připomínat scénu ke konci Kristova života, kdy mrtvý dospělý Kristus leží na klíně své matky. Takže namalováním postavy takovýmto způsobem - vypadající jako dospělý poněkud starý muž Duccio dělá všechny tyto věci ...naznačuje dospělost a také odkazuje na Kristovu smrt Beth Harris: Můžeme vidět Marii, shlížející na Krista je zde nějaký druh spojení mezi nimi jako matky se synem on pozvedává její závoj a hledí na ní. Ona vypadá smutně, možná má neblahou předtuchu jeho budoucnosti a toho jak ho jednou bude držet na svém klíně po ukřižování David Drogin: Ačkoli je obraz celkem mystický je zde pár věcí, které nám pomáhají pochopit, co se děje - je zde pár věcí, které jsou popisující a naturalistické jako dětské gesto tahání za matčin závoj, způsob jakým se na něj dívá a také fakt, že stojí za malovaným parapetem nebo balkónem Beth Harris: Neuvědomila jsem si, že je malovaný David Drogin: Toto je namalované a slouží - jistým způsobem - k jejich oddělení od nás představuje hranici mezi nimi a námi, ale zároveň také spojuje jejich prostor s našim prostorem jako bychom je zahlédli za zdí - z balkonu a na tu dobu je to spíše neobvyklé a inovativní. Beth Harris: Teď to vypadá, že Marie je oděná do velmi tmavého oděvu ale býval živé modré barvy David Drogin: Původně byl jasnější sytější modré barvy, čímž míval také velmi dekorativní efekt Beth Harris: Co se stalo dolní části rámu? David Drogin: Jak jsem řekl dříve obraz je velmi zachovalý, ale můžete si všimnout těchto oblastí na spodní části, kde je malba opálená svícemi které před ní hořely nejde o oltářní obraz ale o náboženské zobrazení. Beth Harris: Takže nebyl v kostele? David Drogin: Možná býval v kostele, ale nebyl nad oltářem. Mohl viset na boční zdi kaple nebo dokonce sloupu či pilíře a tam byly svíčky, které před ním hořely, když se u něj lidé modlili a tyto svíčky na něm zanechali svou stopu. Beth Harris: Takže malá velikost obrazu mu pomohla k tomu, aby byl velmi osobní David Drogin: Přesně má druh intimnosti díky své malé velikosti.