1300-1600 Renesance (38/78) · 4:28
Bazilika sv. Petra, Vatikán, započato 1506, dokončeno 1626 Kolektiv architektů (viz níže), Bazilika sv. Petra (v latině Basilica Sancti Petri) započato 1506 dokončeno 1626, Vatikán.Kolektiv architektů zahrnuje:Donato Bramante, jehož návrh vyhrál soutěž Julia II.Antonio da Sangallo, student Bramanteho, navrhl kapli PaolinaFra Giocondo zpevnil základyRaphael…
Navazuje na
Středověk.
[hudba] Stojíme v bazilice sv. Petra ve Vatikánu v Římě; a toto je jeden z největších, nejvíce zdobných prostor, kde jsem kdy byl. Neměl bych říkat jeden z nejvíce zdobných. Je to ten nejzdobnější. A tak to bylo také myšleno. Papež Julius II, který zadal přestavbu tohoto kostela v raném 16. století, řekl Bramantemu, prvnímu architektovi, "Vytvořte mi nejhonosnější, největší kostel v celém křesťanském světě," a to je to, co on udělal. Nakonec ano. To je to, co zde máme. Ale není to to, co toto místo bylo původně. Když se vrátíme zpět do doby starověkého Říma, toto byl Nerův cirk: místo, kde se odehrávaly hry a sportovní události; toto bylo místo kde Nero sám zřejmě skutečně sám řídil vůz. A bylo to také místo, kde byla starověká nekropole, pohřební místo; a podle tradice, místo kde byl sám sv. Petr ukřižován a poté pohřben. První křesťané vytvořili na tom místě památník, zřejmě docela malý a skromný, pak na tom místě postaví Konstantin kostel, protože sv. Petr je přeci jen první papež, první představitel církve, jmenovaný samotným Kristem. A to by bylo ve čtvrtém století, takže vlastně velice brzo; ten kostel, Konstantinův sv. Petr, vydržel asi po tisíc let, trochu déle. Rané 16. století , papež Julius II., velice ambiciózní papež. Julius měl neobvyklou vizi a dal dohromady ty z nejvíce talentovaných umělců aby vytvořili toto mimořádné místo. Počínaje velkým umělcem vrcholné renesance, Bramantem, který vytvořil původní plány pro přestavbu sv. Petra, přes největší umělce Rafaela a Michelangela vrcholné renesance, jak jste řekl, největší osobnosti renesance a pak později, baroka, na počátku 17. století, pracovali na této budově. Bramante chápal tento kostel jako odlišný od způsobu, jakým byla většina kostelů stavěna, to jest, následování plánu staré římské baziliky. A většina kostelů, které každý pravděpodobně zná, jsou na plánu baziliky. Je to velice praktický druh plánu pro kostel. Má dlouhý centrální prostor, dovoluje snadný průchod velkého počtu lidí, je soustředěný na oltář a tak... Zkrátka to fungovalo dobře. Fungovalo to velice dobře. Ale to není to, co chtěl Bramante. ne, a to také dává smysl, když pochopíte přemýšlení vrcholné renesance, kdy byl velký zájem o matematiku a její ideály, perfektní krásu a hledání perfektních proporcí. Bramanteho první návrh pro sv. Petra z těchto myšlenek hodně vycházel. Byl to řecký kříž se stejnou délkou ramen, místo jednoho delšího, a byl vepsán do čtverce, s kupolí nad středem a malými kupolemi - V podstatě to byla série perfektních kruhů a perfektních čtverců. Ale Bramanteho návrh nepřežil. Ne, lidé se od něj odkláněli a zpět se k němu vraceli. Ale co zde nakonec máme, je prodloužení jednoho z ramen kříže, takže plán nakonec skutečně sleduje bazilikální formu. Tato perfektní geometrická forma dala prostor praktickým potřebám kostela, pojmout velké počty lidí a zaměřit pozornost na oltář. Takže po Bramantovi přiložil ruku k dílu Rafael a nakonec to předali Michelangelovi. Co byl Michelangelo schopen udělat před pozdějšími barokními úpravami bylo rozšířit, zjednodušit a vyjasnit Bramanteho původní myšlenky; a jeho práce může být viděna v kupoli a v exteriéru tří stran kostela, které nebyly rozšířeny. A pak samozřejmě Mandorno přidal barokní fasádu. A také Bernini vyzdobil interiér kostela v období baroka, s baldachýny, Cathedrou Petri, a rozšíří také přední stranu kostela vytvořením náměstí, Svatopeterského náměstí. To je pravda, tato neobvyklá křídla, ta dvojitá kolonáda. Správně. Takže zde máme asi tak století a půl práce na tomto kostele, řadu velkých architektů a sochařů, kteří na něm pracovali; a vše to nakonec dopadlo dobře. Vše do sebe zapadá, a je to jeden z nejnádhernějších prostor na tváři země. [hudba]
0:00
4:28