Turner, Otrokářská loď (Otrokáři házející přes palubu mrtvé a umírající, přicházející tajfun), 1840 Joseph Mallord William Turner, (Muzeum výtvarného umění, Boston)Hovoří: Lori Landay

(hraje hudba) „Stojíme v Muzeu výtvarného umění v Bostonu před Turnerovo obrazem Otrokářská loď ale celý titul díla je "Otrokářská loď (Otrokáři házejí umírající a mrtvé přes palubu, přicházející tajfun)." "Když obraz poprvé spatříme, vypadá opravdu nádherně. Je plný odstínů oranžové a červené, a vidíme Turnerův typický západ slunce. Ztrácíme se v hutné smyslnosti malby." "Ale poté, jak se díváme do pravého spodního rohu, nastává zhrození. Vidíme chodidlo, nohu a okovy s řetězy, a najednou už to není pohled na moře, a už to není západ slunce, a už se více nejedná o světlo na vodě, nebo spíše už se nejedná jen o těchto věcech." "Odehrává se před námi skutečný masakr, přímo v nejbližší části obrazu. Díváme se na obraz otrokářské lodi, která se nachází v dálce. Ta loď převáží otroky a blíží se tajfun. Tato scéna je založena na básni, ale je nám známo, že se tato událost skutečně stala, a nejenom jednou, ale mnohokrát. S blížící se bouřkou se kapitán této lodi rozhodl hodit otroky přes palubu. Patrně to byla jediná cesta, jak získat pojistné. Pokud otroci během plavby zemřeli kvůli nemoci nebo dalším problémům, neměl kapitán právo na pojistné. Proto svrhl otroky přes palubu a to je ta zachycená scéna." "Je to opravdu hrozivé. Vidíme pouze části těl a také vír vln a barev. Znovu se zde mísí krása přírody, její síla a příšerné lidské jednání, které je zahrnuto v ještě hrůznější lidské činnosti - otroctví. Vnímáme jistý pocit božské odplaty, když si blížící se bouře přichází pro loď, která byla zapojena do obchodu s lidmi, a zaslouží si trest spáchaný přírodou. Zároveň vidíme důkaz naprosté nestrannosti přírody, neboť ta samá bouře, která přemůže onu loď, utopí také otroky." "Příroda je naprosto lhostejná vůči lidským zájmům, ať už jsou dobré či zlé." "Prvním majitelem tohoto obrazu byl skvělý kritik umění Viktoriánské éry, John Ruskin. Poté se obraz dostal do Bostonu k člověku, který věřil a zasazoval se o zrušení otroctví. Britové zrušili otroctví ve svých koloniích roku 1833; Francouzi učinili totéž o 15 let později, ale v Americe nebylo otroctví zrušeno až do Občanské války. Musíme si pamatovat, že otroctví bylo v té době stále činnou politickou záležitostí. Důkaz toho, co jsou lidé schopni činit jeden druhému, a to nejen v podobě skutečného otroctví, koupě a prodeje lidských bytostí, ale také v podobě využívání jeden druhého jen kvůli penězům. A to je jádrem otřesného činu, kterého se zde kapitán dopouští." "Když si prohlédneme levou hranici obrazu, vidíme zcela odlišné barvy, než ty na zbylé části obrazu, odstíny bílé, modré, fialové a šedé." "Ruskin napsal: "Fialová a modrá, ty sinalé stíny prázdných vln, jsou vrženy do mlhy noci, která se sbíhá, studená a plíživá, a postupuje jako mělčina smrti směrem k provinilé lodi. Ta zápasí uprostřed blýskání moře, její tenké stěžně vepsané do nebe krvavými liniemi." (hraje hudba)