1800-1907 Průmyslová revoluce (33/48) · 4:13
Rodin, Brány pekla, 1880-1917 Auguste Rodin, Brány pekla, plastika (Muzeum Orsay, Paříž)Hovoří: Dr. Beth Harris a Dr. Steven ZuckerKdyž požár během Komuny v r. 1871 zničil budovu, která původně stála na místě dnešního muzea Orsay, vznikly plány, aby byla nahrazena muzeem dekorativního umění. Rodin vyhrál soutěž o návrh velkého…
Navazuje na
1600-1800 Baroko a Osvícenství.
[hudba] Jsme v muzeu Orsay a díváme se na dílo z roku 1917, roku kdy Rodin zemřel. Jde o jeho "Brány pekla", což je obrovský projekt, na kterém umělec pracoval v posledních desetiletích svého života a nikdy ho nedokončil. A vlastně si ani nejsme jistí, jak patří dohromady, protože byl nalezen po kouscích v jeho ateliéru. Konkrétně se jedná o dílo vyrobené ze sádry. Není možné si vzpomenout na dveře bez pomyšlení na Ghibertiho dveře baptistéria katedrály ve Florencii, které byly nazvány Rajská brána protože byly tak nádherné. Takže tohle je moderní reakce na Ghibertiho dveře, že? Správně, protože samozřejmě zobrazují biblické scény ze Starého a Nového zákona, ale tady jsme mnoha způsoby odpoutáni od této tradice, od této tradice, od této ikonografie. Je to literární tradice a odkazuje zpět k Dantemu, i když velmi volně. Takže máme Danteho zde nahoře. Správě, je zde nade dveřmi. Jak víme, je to také samostatně stojící socha, která je nazvána Myslitel a zde Dante, v jistém slova smyslu nazírá do Pekla. Myslím, že bychom měli hned na začátku říct, že brána byla vyrobena na zakázku a bylo s ní počítáno pro budovu, která měla stát na místě muzea Orsay. Mělo se jednat o muzeum dekorativního umění, které však nebylo nikdy postaveno. Ale tohle byla zakázka, kterou Rodin dostal a když dokončil návrh dveří a byl připraven je odlít, projekt sám ztroskotal, ale on dál pokračoval v práci. A socha pokračovala ve svém vývoji. Vidíme tolik postav, v nichž poznáváme Rodinovy samostatně stojící sochy. Ale co mě nejvíce ohromuje je, jak moc se tyto postavy vynořují z "pozadí" dveří. A řekla jsem "pozadí" tak trochu v uvozovkách a stejně tak "dveře" by měly být v uvozovkách. A "dveře" by měly být v uvozovkách, správně! Protože nikdy nemohou plnit funkci dveří. Je to také proto, že tyto dveře dokonce ani nevypadají jako jednolitá forma. Jsou jako pára, z níž se tyto tvary vynořují a vstupují do našeho prostoru. Je to skoro, jako bychom si představili, že povrch těchto dveří je jako hladina oceánu a pohybuje se ve vlnách dopředu a tyto postavy na vlnách stoupají a klesají. A také zde vzniká trvalý dojem pohybu a zvlnění. V tomto smyslu tvary nabývají konkrétní podobu a potom mizí do nezřetelnosti. Skoro jako věčná krása. Tohle vlastně podněcuje kreativitu. Ale je zde temný tón, protože tyto stojící postavy, které vidíme, jsou postavami tragickými. Máme zde Paola a Francesca, máme zde Ugolina - - postavy, které Dante potká v Pekle, kde jsou mučeny a trestány za svoje pozemské hříchy. Úplně nahoře, místo andělů máme tři Stíny. Tyto postavy jsou vlastně opakováním. Takže je to jedna postava, kterou vidíme třikrát, skoro jako v kině, ale vytvářející vlastně jednotnou hmotu. Je to trochu obtížné vidět to zespodu, ale jejich ramena vlastně tvoří rovnou plochu a tři ruce, které jakoby táhnou dolů, a táhnou naše oči dolů k bráně samotné. Ano, tolik mně to připomíná Michelangela, když se dívám na všechny ty postavy a ta vypovídající síla těla, zvláště mužského těla, a také způsob, jakým jsou některé tvary roztříštěné mi připomínají starověké řecké a římské sochy. Takže, tohle je opravdu moderní pojetí plastiky. Ano. Jistě inspirováno Michelangelem, jistě inspirováno klasikou. Ale tenhle dojem roztříštění, nového použití, přepracování, to je devatenácté století, velmi moderní představa. A svým způsobem, myslím, tvary, i když jsou odvozené z Dantova Pekla, opravdu nabývají obecnějšího významu ve vztahu k lidskému charakteru, utrpení, hříchu, emocím a síle lidského těla. [hudba]
0:00
4:13