Umění 20. století
Přihlásit se
Umění 20. století (19/62) · 4:11

Paul Klee, Cvrlikací stroj, 1922 25 1/4 x 19" akvarel, inkoust a kvaš na papíře (MoMA) Hovoří: Dr. Juliana Kreinik and Dr. Steven Zucker

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
Tady je Steven Zucker a Juliana Kreiniková a povídáme si o Cvrlikacím stroji, který namaloval Paul Klee. Je jedním z mých oblíbených obrazů od Klea a myslím, že i mnoha dalších lidí. Pro mě možná jedno z nejpřitažlivějších, nejvíce hravých děl, která mě napadají. Tyto malé postavičky mi připomínají stvoření, která jsou z poloviny pták, z poloviny štěně a z poloviny panenka... i když tři půlky mít nelze. Mají odlišné tváře, v nichž jsou při bližším pohledu patrné detaily. Každý z nich je osobitý, ale všichni se zdají být trochu nezbední, že? Nezbední je přesně ten výraz. Vypadají nezbedně a připraveni něco vyvést. A je to legrační, protože když se podívám na jejich rysy přemýšlím, co vlastně je Cvrlikací stroj? Klee nám odhalil jakýsi mechanický předmět. Je nakreslený nejobyčejnějším perem a inkoustem na akvarelovém pozadí, je opravdu rafinovaný a hezký, avšak není úplně dokončený a stále zůstává tak trochu otevřený. Ale pro diváka vzniká báječný druh výzvy, aby natáhl ruku, otočil klikou a přivedl obsah k životu. Víš co mě právě teď napadlo? A napadlo mě to, protože Klee byl Švýcar a protože se to otáčí a obsahuje to ptáky, napadly mě kukačkové hodiny! Máš naprostou pravdu. Myslíš, že možná vytvářel tento typ vnitřního mechanismu rozebraných kukaček, tak trochu postavených na hlavu? Určitě. Jako by ti ptáci byli osvobozeni. Ale tady jsou osvobozeni, protože malba není o mechanismu času, vůbec není o struktuře času. Jde o druh stroje poháněného člověkem. Musíte natáhnout ruku, abyste tuto věc ožili. A kdyby byla přivedena k životu, získali byste pocit zmatku, který je v naprostém rozporu s představou o přesnosti švýcarských hodin. Přesně! Nemá vůbec ten druh přesnosti. Nejde o onen druh stroje. Jde o stroj lehkovážnosti. Podívejte se na způsob jakým jej namaloval. Podíváte-li se například na tvary vycházející z úst či zobáků těchto ptáků... ...ano, rozhodně mají podobu zobáků. Ty tvary vypadají různě a téměř se stávají vizuálními symboly... ...symboly zvuku, které si lze představit, že postavy vydávají. Může se zde odehrávat rvačka, může jít o druh nelibozvučnosti. Ale každý z nich má odlišný zvuk. Druhá postava zprava s tou spirálou mi připadá jako by vydávala "boing boing boing" zvuk pružiny... ...když se odráží nahoru a dolů a nahoru a dolů. Možná ano, takový skákavý zvuk. A některý z ostatních dělá "krá krá krá" a můžete si tak nějak představit vše co tam probíhá, vše najednou. Máš pravdu. A lze si také představit ten zmatek vizuálně, jak by to vypadalo kdybyste otočili klikou. Každý pták sedí na drátu, který se prohýbá. Proto z nich můžete získat pocit balancování nahoru a dolů a jakési otáčení možná kolem těch skoro motýlkovitých dvojitých trojúhelníků. Otáčejí se kolem nich. Když obraz převrátíte, všechno se otočí kolem osy. Je to tak neuvěřitelné a skvělé. V nehybné zamrzlé malbě dokázal vyvolat zvuk a energii a pohyb. A také nás vyzývá, abychom poháněli celý obraz. Což divák často skutečně činí. Volá na nás, abychom s ním komunikovali, abychom si s ním hráli a opravdu vypadá jako výzva k zábavě. Je to zajímavé, protože Klee v té době už rok vyučoval na Bauhausu A často když přemýšlíte o Bauhausu vybaví se vám něco trochu vážného. Myslím, že je velmi vážný. Myslím, že se postavičky dobře baví, ale i jejich zábava je vážná. Jako když musíte něco vyrobit, když musíte uspořádat oslavu a když musíte najít nový způsob, jak vyvolat potíže. Zdá se, že Klee zde dělá potíže jednoduchým a úžasně hravým způsobem... (hudba)
video