Zdravá tkáň tlustého střeva Dr. Andy Connolly ze zdravotní školy ve Stanford vysvětluje Salovi, jak vypadá zdravá tkáň tlustého střeva

Já jsem Sal a jsem s Dr. Andy Connelly na medicíně ve Stanfordu. Vítám tě, Sale, dnes si budeme povídat o histologii. Histologie! A promiňte mi otázku, co to je histologie? Logos je nauka a histos znamená tkáň. Podíváme se na buněčnou stavbu orgánů. Bezva...jo. Dnes to bude histologie tlustého střeva. Preparáty tlustého střeva často pocházejí z patologie. Jak jsme řekli dřív, tlusté střevo se nazývá také kolon. Vezmeme kousek střeva a ten vyjmeme z těla pacienta, protože je tam nádor. Možná je tam nádor, na to je dobrá kolonoskopie, kterou se podíváme dovnitř. Často, když se kouknou dovnitř a to, co vidí, vypadá jako nádor, odeberou nejprve kousíček a pošlou ho k nám a pak ho odstraní. A důvod, proč to posílají k vám, i když ví, že je to nádor, je zjistit, jak je závažný? Taky chtějí získat opravdu správnou diagnózu, aby měli jistotu, než část střeva odstraní, že je tam nádor a ne že to jen jako nádor vypadá. Takže to je definitivní důkaz, než ho odstraní. Po odstranění nádoru, musí zkontrolovat jeho okraje, aby měli jistotu, že byl odstraněn celý. Často uvnitř nacházejí jiné útvary, třeba polyp. Když se řekne "kontrolovat okraje", znamená to doslova mít jistotu, že odebrali dostatečný úsek střeva a zachytili v něm celý nádor, že jen neřízli skrz nádor a na něco zapomněli. Správně, vyříznutí je jeden z obvyklých chirurgických způsobů léčby střevních nádorů. Vyříznou ho, aby měli jistotu, že ho tak vyléčili. Existuje mnoho dalších typů nádorů, které jsou od počátku tak rozrostlé, že je nelze vyříznout. Na odstraněné části střeva může být i polyp, polyp je něco, co vyčnívá. Každá tkáň, která vyčnívá. Nemusí to být nutně nádor. Ne, například běžné je, že lidé mají potíže s dutinami, mají v nich polypy a ty jsou téměř vždy zanícené. Dále nacházíme oblasti, na kterých jsou pouze zdrsnělé povlaky, z těch se odebírají řezy. Vznikají třeba tak, že někdo je alergický na jídlo. Ano, je to podráždění. Podráždění určitých míst. Některá místa jsou podrážděná, někde trčí polyp, a taková místa prohlížíme pod mikroskopem a věnujeme jim velkou pozornost. Tímto se tedy dnes budeme zabývat v preparátech, které dnes prohlížíme. První preparát, na který se díváme, je příklad normálního okraje. Je to kousek z okraje. Opravdu se tomu říká okraj tkáně? Ano, okraj tkáně. Normální tkáně. Toto je okraj vzorku a jak by řekl chirurg: "Je okraj čistý?" Toto je příklad, kdy okraj je čistý. Je to normálně vypadající střevo. Je to průřez hranicí tlustého střeva, část vpravo nahoře je uvnitř střeva, tam kde je normálně... Lékaři tomu říkají stolice. Uprostřed je stolice a vespod je podpůrná tkáň. Část stavební tkáně střeva? Správně. Podívejme se na preparát kolem dokola. Je to virtuální preparát. Typický preparát na sklíčku jsme dali do speciálního přístroje, který udělá hodně fotek vysoké kvality a ty spojí do jednoho obrazu. To nám umožní zvětšování a prohlížení celého preparátu. Dovolte mi říct můj názor, ten polyp ... Ne, to není polyp, je to normální tkáň – jen trošku laločnatá. Jak je velká tato vzdálenost, asi 1 cm? Asi tak nějak. Odhadem 5 – 6 mm. Pojďme si to prohlédnout, tady nastavíme zvětšení a zmenšení. Na toto se podíváme důkladněji, je to sliznice (mukóza). Sliznice. To zní hodně podobně jako sliz. Správně. Sliznice je vrtva produkující sliz (hlen, mucin), je to slizká část. To bílé nahoře? To je slizký hlen. Ten chrání vnitřek před vysycháním. Je to silně hydratovaný gel. Po slizu také mohou věci klouzat, aniž by došlo k odření povrchu. Podívejte se na stavbu žlázek, jejich tvar podobný zkumavce způsobuje zvětšení plochy povrchu. A ten termín žlázka popisuje jakoukoliv strukturu, která obsahuje a uvolňuje tekutinu? Žláza nebo žlázka je epitelová struktura tvořená buňkami, které jsou těsně nahuštěné, mají vršek (apex) a spodek (báze) a tvoří jakési uzavření neboli strukturu, která má vnitřek a vnějšek. Epitel je otočený směrem ven? Ano. Epitel tvoří zvláštní buňky, které se stýkají s vnějším světem, těsně na sebe naléhají a mají vršek a spodek. Dokonce i když oblast vpravo nahoře nevypadá, že je vně, ale jako že je uvnitř, něco jako velký donut. Je to tak. Kolonoskopista vlastně dokazuje, že je tu spojení s vnějškem. Hahaha! To si myslím! Toto tedy kouká ven. Je to struktura se záhyby pro zvětšení plochy povrchu. A tvoří sliz. Ale podívejme se na jednotlivé buňky. Jsou tu dva typy buněk. Tady to je pohárková buňka. Netvoří ji jen ta bílá část, pokračuje až dolů,že? Ano... půjčte mi pero! Tady má vršek a vidíte v tom ten pohárek vína? Skutečně má tvar pohárku! Já sjem to obkreslil špatně. To jádro patřilo jiné buňce. A pak jsou tady tenké buňky, které nejsou vyplněné hlenem. To jsou ty dlouhé cylindrické buňky. Buňky, kde vidíme jenom jádro? Protože bílá část je hlen uvnitř buňky. Ano. Hlen je označení jak pro tuto vstrukturu, tak pro materiál, který se hromadí tady nahoře. Chemicky se nazývá mucin, je to něco jako takový ten maglajz, co jí běžci. Je to spousta cukru a vody. Jasně. Asi by nebylo dobré nazvat to "Hlen-v-sáčku". Hahaha! To je přesné! "Buňky s maglajzem." Tady ta obsahuje spoustu cukru a vody, obsah se uvolňuje a tvoří vrstvu zde. Vrstvu, po které vše klouže. Další důležitá funkce buněk, kromě toho, že po nich věci mohou klouzat., je absorpce vody. Nechceme ztratit 2 litry vody, které přijmeme s potravou. Hodně chceme získat zpátky. To je jedna z hlavních funkcí tlustého střeva? Je. Je to proces zahušťování stolice. Absorbujeme tak hodně vody a děje se to těmito buňkami. Mucin odchází tudy a voda je absorbovaná částmi bez mucinu, takže tady. Správně. Dvě hlavní funkce střeva probíhají v těchto dvou typech buněk. Pro představu, to celé má asi 0,5 cm, jaké je teď měřítko? Naše oblíbené porovnání je podívat se na cévy a v nich na červené krvinky, tady je jedna, má průměr 7 µm. Když 1 mikrometr je1 miliontina metru nebo 1 tisícina milimetru tak 7 µm je 7 tisícin milimetru Správně. Zaokrouhleně je to 1 setina milimetru Když dám 100 takových jednotek vedle sebe, dostanu 1 mm. Takže 1 mm bude větší než celá obrazovka. Správně. Je to vidět na těchto žlázkách, když 1 mm je vzdálenost asi jako toto, tak odtud potud to bude asi 7 mm. Červené krvinky najdeme v každém zorném poli a vždy mají 7 µm. Tady je to pěkně utvořené. Vidíme tubulózní žlázky. Někdy jsou jen naznačené, protože ne vždy jsou přesně rovné jako zkumavky, ale jsou jakoby skloněné... Ve skutečnosti dosahují k povrchu, ale my to nevidíme, protože jsou seříznuté? Třeba tady ta, byla seříznuta pod úhlem, proto v 2D pohledu vypadá jako vmáčknutá, ale v 3D pohledu bychom viděli celou trubičku. Vraťme se k mikroskopování, to všechno vidíme, protože to má tloušťku jen 4 mikrometry, které můžeme bez potíží prosvítit světlem. Proto můžeme získat průřez, který sice není trojrozměrný, ale velmi dobrý dvojrozměrný. Bezva! Takže zdravý okraj tkáně vypadá takto? Ano, toto je zdravé střevo a můžeme říct, že na proximálním konci, který je blíže k ústí, je čisté. Když i úsek z distálního konce, který je na druhém konci, je čistý, znamená to, že nádor byl odstraněn. Když říkáte proximální konec blíž ústí, myslíte tím ústí řezu trubicí, ne ústa osoby. Tak. Proximální a distální konec vypadající takto je čistý.