Úvod do laboratorních hodnot a normálních rozsahů Zjistěte, jak zdravotní profesionálové používají zkratky pro laboratorní výsledky a význam normálních rozmezí. Rishi je pediatrem infekčních nemocí a pracuje v Khan Academy.

Mám tu kousek papíru. Pojďme se podívat na tyto laboratorní hodnoty. Napsal jsem sem několik hodnot, předstírejme, že to jsou moje hodnoty. V dalších sloupcích je jejich fyziologický rozsah a jednotky. Pojďme si je projít jednu po druhé a přitom vám ukáži některé zkratky, abyste jim rozuměli, až se s nimi někdy v budoucnosti setkáte. Některé zkratky, které lidé vymysleli. Nevymyslel jsem si je sám ... Naučil jsem se je od lidí přede mnou. Používají se nejen v USA, ale téměř všude. Jsou celkem uniformní. Takže, když se podíváte na tyto výsledky, dají se celkem rychle přepsat. Představte si, že byste je potřebovali rychle opsat. Udělali byste to takhle: Načrtli byste si takovéto schéma a úplně doleva byste napsali číslo 5. To se vztahuje k prvnímu řádku: bílým krvinkám. Víme, že jejich hodnota je 5000. To představuje číslo 5. Toto číslo je v tisících krvinek na milimetr. Takže když vidíte 5, víte, že mluvíme o tisících na milimetr. A co je to vlastně za krvinky? Víme, že to jsou bílé krvinky. Ale 6 dalších řádků nám prozradí jejich typ. Takže těchto 6 řádků dále rozebírá tohle číslo. Proto jsou v procentech. Takže těch 5000 krvinek se dělí na: Segmentované neutrofily (napíšu to jako S a 61) ... a pruhované (banded) neutrofily - těch jsou tu 3% ... Lymfocytů je 29%, pak máme 4% monocytů, 1% bazofilů a 2% eozinofilů. Takže, součet těchhle procent by celkem měl dát 100. Tak to zkontrolujeme: Máme 7 a 29 je 36 a 3 je 39 ... Ano, 100%. Takhle tedy můžete rychle rozeznat různé typy bílých krvinek plavajících ve vašem těle. To představují tato čísla. A teď další 2 čísla: hemoglobin a hematokrit se píší do tohoto schématu nahoru a dolů . A opět, když vidíte tato čísla ... Podívám se na to a hned vidím, že je to obsah červených krvinek. Obě čísla reflektují podíl červených krvinek v krvi. A teď poslední řádek. Ten představuje počet krevních destiček. A 227 představuje 227 tisíc "buněk" na mikrolitr. Předtím jsme mluvili o mililitrech (kvůli bílým krvinkám). Ale teď kvůli destičkám mluvíme o mikrolitrech. Vlastně dám "buňky" do uvozovek, protože víme, že nejsou ve skutečnosti buňkami. Destičky jsou jen úlomky buněk. Takže těch 277 000 nám říká kolik úlomků buněk destiček plave v jednom mikrolitru krve. Tak to je první část dat. V tom schématu máme ty informace krásně a rychle shrnuté. Teď se pojďme podívat na chemismy. Když někdo bude chtít "chem 7", bude to prvních 7 řádků. A když bude chtít chem 10, bude to všech 10. Takhle byste to namalovali schéma. Vypadalo by nějak takhle. V případě chem 10 přijdou poslední 3 hodnoty sem. Sodík je nahoře vlevo a pod ním je 4,3 představující draslík. A teď už jen systematicky pokračujete dál. Takže pro chlorid je to 103 a bikarbonát, 22, jde dolů. A kreatin jde sem, 0,8. Močovina (neboli BUN, podle Blood Urea Nitrogen) je 15. A ještě glukóza nalačno, 92. Vápník patří nahoru do takovéhohle vidlicovitého schématu. Hořčík jde na tuto stranu a fosfát sem. To nahoře je chem 7, a chem 10 je to celé dohromady. A pak tu dole máme pár jaterních enzymů. Pro ně je také schéma. Takový rychlý náčrt. V podstatě je to jen takové X. Nahoře jsou 2 čísla: Celkový bilirubin 1,1 a pak napíšete lomeno a to druhé číslo - přímý bilirubin 0,1. Nalevo napíšete AST, napravo ALT a dolů alkalickou fosfatázu (ALP), 76. Takhle se tato čísla dají rozebrat. Takže znovu, jestli někdy uvidíte tato schémata a budete se divit, k čemu se vztahují, teď už jste jakoby rozlouskli kód a víte, co kam patří. Takže když uvidíte, například, tohle číslo, 22, hned víte, že je řeč o ALT. To je způsob, jak to lidé rychle znázorňují. A vím, že když se lidé podívají na výsledky, první, co chtějí slyšet je: Je to dobré nebo špatné? Chtějí hodnoty porovnat s rozsahem. Spadá to do běžného a očekávaného rozmezí? Pojďme to probrat. Podívejme se na normální rozmezí a co vlastně "normální" znamená. Protože je to to první, co lidi zajímá. Namaluji, jak by vypadala normální křivka. Kdybyste vzali všechny - řekněme 10 000 - to nejsou všichni, ale je to dost lidí - a zeptali byste se jich na množství jejich bílých krvinek, dostali byste různá čísla. Asi by se divili, k čemu ty informace potřebujete. Ale řekněme, že vám odpoví. A zakreslíte to vše na křivku. Uděláte malý graf. Dostanete něco takového. Dobře, většina lidí má bílé krvinky. A tady dole, to je počet krvinek, pochopitelně v tisících. Tisíce krvinek na milimetr. A tohle je četnost výskytu - počet lidí. Napíšu "f". Takže je tu hodně lidí v tomhle rozmezí. Vlastně 95% lidí spadá sem doprostřed. Do této oblasti spadá hromada lidí - mezi 4,5 a 10. A podle toho se také rozmezí určují. Dle toho, kde leží většina lidí. Většina bude mezi těmito čísly, ale znamená to, když se nad tím zamyslíte, že někdo bude samozřejmě i tady níž a výš. To se určitě stane. V těchto dvou "ocáscích" budete mít dohromady 5% lidí. Takže kdykoli uvidíte rozmezí, pamatujte, že existuje tzv. normální odchylka, která je pod a nad rozmezím. Ale rozmezí zachycuje většinu. Když o tom přemýšlíme, o tom, co vlastně spadá do normálního rozmezí ... Zvažte, co by mohlo změnit to "normální" na jiné. Např. budu sledovat něčí hematokrit. Řekněme, že sleduji hematokrit a chci zjistit, zda je normální či ne. Pokud pro miminko použiji rozsah pro dospělé, bude hodnota moc vysoká. Novorozeňata mají hodně vysoký hematokrit. Měl bych to porovnat s dalšími novorozeňaty. Takže je opravdu důležité zohlednit věk. Ujistěte se, že je rozsah přiměřený věku. Také nezapomeňte zohlednit pohlaví. Například u mužů je hematokrit o trochu vyšší než u žen. Rozmezí tedy závisí na věku a i na pohlaví. A jednotlivé laboratoře se budou také lišit. Pro zajímavost se můžete podívat online a podívat se na normální rozmezí u těchto věcí a uvidíte, že se čísla budou mírně lišit. Takže pokud půjdete z jedné laboratoře do jiné, dostanete různé výsledky. A rozdíl je i v laboratorní technice. Takže i v rámci jedné laboratoře se mohou rozsahy lišit. A to je důležité hlavně pro takovéto věci. Tyto "IU" jsou mezinárodní jednotky. A ty jsou specifické pro typy chemických analýz, které se provádějí a opět záleží na konkrétní analýze, která pak změní rozmezí hodnot, které tam dostanete. Takže zvažte techniku. A nakonec, zvažte situaci. Pokud máte někoho, kdo má přijít nalačno na cukr ... A většinou vám je řečeno, abyste od noci před odběry nic nejedli a ráno hned přišli na krev. Je to celkem běžné. Pak byste měli normální glukózu nalačno a měla by být pod 100. Ale řekněme, že se náhodou rozhodnete dát si ráno malou svačinku jako vždy, dáte si nějaký toust. A kvůli tomu se vám zvýší cukr. Ten výsledek by mohl být v pořádku, kdyby bylo známo, že jste před odběrem jedli. Situace se změnila a váš metabolismus rozsah zvýší. Takže číslo pod 100 je normální pouze pro glukózu nalačno. Jinak může být vyšší. Teď zvažte situaci, kdy berete léky. Třeba léky, které snižují hladinu draslíku. Takže jste na lécích. které způsobují, že draslík opouští vaše ledviny do moči. Hladina draslíku půjde dolů. Očekával bych, že se sníží. Protože berete své léky. Některá z těchto rozmezí se budou měnit dle léků, toho, co jste měli a neměli k snídani, jaké máte onemocnění ... Zcela to závisí na situaci. Takže kdykoli se díváte na rozmezí a hodnoty a chcete vědět, zda jste v normálu, zvažte všechny tyto věci. Může to vysvětlit, proč je nebo není vaše číslo v rozmezí.