Srdce a krevní oběh: Krevní oběh plodu a novorozence (2/4) · 11:52
Krevní oběh plodu Sledujte a naučte se jak protéká krev plodem před narozením. Krevní oběh plodu je modifikován tak, aby docházelo k výměně krve mezi tělem plodu a placentou, placenta tedy nahrazuje plíce plodu, funguje jako orgán pro výměnu krevních plynů. Je tím tedy odlišný od krevního oběhu po narození a musí…
Navazuje na
Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév.
Předtím než se dítě narodí, má spoustu adaptací, které mu umožňují příjmat kyslík a živiny od matky a úspěšně je dopravit do různých buněk v těle které je potřebují. Takže teď nakreslím jeden obrázek se všemi adaptacemi, které vidíme před narozením. Tyto věci se dějí, dokud je plod stále v děloze. Takže, tato struktura tady je placenta. Ta má část tvořenou matkou a část tvořenou plodem. Matky krev se vylévá do tohoto prostoru (mateřská část placenty) a dětská část, v podstatě, vystrkuje kapiláry do toho prostoru s matčinou krví. A vidíme že ta fialová krev jde dovnitř a ta červená zpátky ven. A chci tím ukázat, že se tam krev okysličuje. A tato okysličená krev, co kreslím červeně. se dostává tady do té cévy. Takže tohle je pupek, a tohle je pupečníková žíla. Pupeční žíla tedy vede okysličenou krev směrem k játrům. A tohle je vlastně první z adaptací o kterých jsem mluvil. Udělám tady po straně jejich seznam. První je: Pupečníková žíla Jakmile krev projde pupeční žílou, dostane se na rozcestí a může jít vpravo nebo vlevo. Když jde doleva, dostane se do jater a nějakou dobu jí to bude trvat než jimi projde protože musí projít všemi malými jaterními vlásečnicemi (kapilárami). Ale existuje tu zkratka, a já ji zakroužkuji...přímo tady. A jmenuje se venózní dukt (ductus venosus) Ten umožňuje aby krev z pupeční žíly prošla skrz něj, je to tedy vlastně krátká céva. A na druhé straně se přidala do dolní duté žíly. Tohle je dolní dutá žíla, napíši tu IVC. To je velká žíla, která vede krev z levé i pravé nohy. Takže krev z dolní duté žíly se potkává s krví z venózního duktu která je silně okysličená Takže tato krev, co teď kreslím, je v podstatě růžová. Protože v ní je nějaký kyslík, ale není ho tolik jako v krvi ve venózním duktu, protože je smíchaná s krví z dolní duté žíly. A tato krev se dostává do pravé srdeční síně. A do pravé síně se současně dostává krev z horní duté žíly. Zkráceně SVC. Ta odvádí krev z oblasti hlavy a rukou. Takže v pravé síni se smísí. A já ji nákreslím tmavší fialovou, protože to je smíchaná krev. Takže ta druhá adaptace je venózní dukt. Je to jak jsem řekl v podstatě zkratka z pupečníkové žíly do dolní duté žíly. Takže nyní je krev v pravé síni. A má dvě možnosti kam dál. Zaprvé může prostě pokračovat dolů do pravé komory. A část krve tudy opravdu jde. A poté je srdcem vypuzena do plicní arterie. A víme, že plicní arterie se větví a krev z ní jde do pravé a levé plíce. Ale nyní si musíme uvědomit co se s krví v plicích děje. Ukážu to tady na obrázku. Máme tyto plicní sklípky, ale ty v u plodu nejsou provzdušněny. Protože u dítěte v děloze jsou sklípky plné tekutiny. A ke sklípkům přivádí krev malé plicní tepénky (arterioly) Vzhledem k tomu že je sklípek plný tekutiny, jet v něm minimum kyslíku. Děj, který tu probíhá se jmenuje hypoxická plicní vazokonstrikce. To znamená že sklípky doslova pomáhájí stáhnout přívodné tepénky. Tepénky mají hladkou svalovinu a protože ve sklípku není kyslík tak způsobí že se tepénka kontrahuje takže pak vypadá spíše takhle A tím, že je užší se v podstatě zvýší odpor té tepénky. A pokud se toto děje ve všech z miliard plicních sklípků tak celá plíce bude klást výsledně velký odpor. Z faktu, že plíce kladou velký odpor můžeme vyvodit několik věcí. Zaprvé: Krevní tlak v plicní tepně, označím tady obě větve, bude velmi vysoký Prostě proto že proud krve čelí velkému odporu, proti kterému musí bojovat. Nyní víme že je vysoký tlak v plicní tepně a vzpomeňte si odkud plicní tepna vychází. Vychází z pravé komory Takže aby krev proudila dopředu, musí být i vysoký tlak v pravé komoře. A pokud musí být vysoký tlak v pravé komoře, musí být i vysoký tlak v pravé síni. Vysoký tlak je tedy v obou pravých srdečních oddílech, protože plíce kladou velký odpor. A tento vysoký tlak, hlavně tlak v pravé síni Dosahuje takové úrovně, že se stává vyšším než tlak v levé síni. A tak vzniká proud krve procházející z pravé síně skrz foramen ovale (oválné okénko) To je tady a umožňuje aby krev prošla skrz něj ze síně do síně. A tak část krve může jít do pravé komory a část může jít skrz septum do levé síně A to je velmi užitečné, protože poměrně velké množství krve prochází skrz foramen ovale a zároveň se poměrně málo krve vrací z plic plicními žílami A důvod je, že je obtížné mít vysoký průtok plícemi když je tam tak velký odpor. A tak do levé síně přichází jednak krev z plicních žil a jednak z pravé síně. Z levé síně jde krev dolů do levé komory a odtud je stahem vypuzena do aorty Takže levá komora vypuzuje krev do aorty a ta ji rozvádí dále do těla. Předtím než řeknu co se děje s aortální krví dále se vrátím ke svému seznamu zde na straně Třetí adaptace je foramen ovale umožňující proud krve z pravé do levé síně. Čtvrtá adaptace, o které jsem zatím ještě nemluvil, je ta co teď zakroužkuji Taková malá spojka, vpodstatě malá cévka, protože jí prochází krev mezi plicní tepnou a aortou. A nazývá se duktus arteriosus. Duktus arteriosus umožňuje, aby krev šla z plicní arterie do aorty. A proč by vlastně krev šla touto cestou? Vzpomeňte si že v plicní tepně je vysoký krevní tlak díky velkému odporu v plicích Krev jde samozřejmě z oblasti s vysokým tlakem do oblastí s nižším tlakem Což v tomto případě znamená že jde z plicní arterie do aorty. V tom směru co kreslím šipku. Ductus arteriosus je tedy čtvrtou adaptací plodu. To v podstatě i vysvětluje proč se tak málo krve vrací plicními žílami. Protože hodně krve se dostává z plicní arterie přímo do aorty a vůbec se nedostane do plic kvůli velkému odporu v nich. Tak a teď to pojďme dokončit. Krev je nyní dole v aortě a proudí do nohou. Ale také proudí do těchto dvou arterií zvaných vnitřní kyčelní tepny. To jsou ty co jsem nakreslil tady. Z nich vychází spousta větví, ale ta důležitá, kterou bych chtěl nyní zdůraznit Je tato, co teď vybarvuji. A ta jmenuje pupečníková tepna. A ta vlastně přivádí krev zpátky do placenty. A proč vlastně tolik krve jde do placenty? To je správná otázka. Proč nejde někam jinam? Je zde přece větev k močovému měchýři a jsou zde větve na další místa. Proč jde hlavně do té placentární větve, do pupečníkové tepny? Ukazuje se, že placenta, a to je velmi chytré, má velmi nízký odpor. Tak jako plíce mají velký odpor a tím přesměrovávají krev mimo ně tak placenta má nízký odpor a tím usměrňuje krev k sobě. Vidíme tedy, že je to skutečně geniální systém. Máme těchto pět adaptačních mechanismů. Pupečníková žíla Pupečníkové arterie Venózní dukt Foramen ovale a duktus arteriosus Takto tedy protéká krev plodem.
0:00
11:52