Od Jamestownu do občanské války Období od Jamestownu do konce občanské války v USA (1865), nazývané také válka Severu proti Jihu.

Myslel jsem, že bych se v tomto a několika následujících videích mohl pokusit nastínit dějiny Ameriky. Zřejmě přeskočím hodně detailů, ale snad vám videa alespoň nastíní, jak do sebe vše zapadá, alespoň co se těch stěžejních událostí americké historie týče. Takže když mluvím o americké historii, myslím tím historii Spojených států. První opravdu úspěšná osada v dnešních Spojených státech byla osada Jamestown, a to je Jamestown ve Virginii, přesně tady v roce 1607, která byla založena jako obchodní osada, a nedlouho poté, a tohle se vždycky učíme ve škole, jak víte - poutníci na lodi Mayflower plavící se oceánem a tak dále, kteří byli tak nějak dalšími významnými osadníky v novém světě, hádám, že bychom měli říct další významné anglické sídlo. Samozřejmě že tzv. "Nový svět" již byl osídlen Španěly a Portugalci a to celkem úspěšně v danou chvíli, ale my mluvíme o anglickém osidlování. Tudíž poutníci (tzv. Pilgrims) osídlili Plymouth dnešní Plymouth, Massachusetts, v roce 1620, je zřejmé že od roku 1620 do poloviny 18. století Amerika zažila obrovský nával lidí, migrace a budování měst, ale my se rychle posuneme do poloviny 18. století a tudíž přeskočíme celkem dlouhou dobu, ke které vám neřeknu žádné podrobnosti, protože se zaměřím jen na stěžejní události americké historie. Jedná se o 130 let během níž se osídlení budovala a více rozvíjela, a já se nyní přesunu do roku 1754, protože v tuto dobu v podstatě celé východní pobřeží, nyní Spojených států, zde bylo 13 kolonií Spojených států. Vlastně ještě ne Spojených států, bylo to 13 britských kolonií, britských osídlení, a když bychom šli odtamtud trochu dál na severozápad, tak tady máme francouzská osídlení, a v těchto místech, jak jistě víte, v Quebecku a v Kanadě se stále mluví francouzsky francouzská osídlení byla v těchto místech, tady v těchto místech, nebudu zacházet do detailů, protože by to vydalo za další série videí pro každou kolonii, snad v budoucnu vytvořím takovou sérii videí. Přesuňme se do roku 1754, kdy se Francouzi a Britové začnou hašteřit o území, kde je Pittsburgh, v Pensylvánii. Přímo tady. V roce 1754, tady začíná francouzsko-indiánská válka, a zde chci být přesný, protože zde dochází k největším nejasnostem, když se lidé poprvé učí o historii Ameriky. Od té doby, kdy se válka nazývá francouzsko-indiánská, lidé si myslí, že byla mezi Francouzi a Indiány, Ale tak tomu nebylo. Ve skutečnosti to byli Francouzi a Indiáni proti Britům a kolonistům. Takže v této válce byli Britové a kolonisté na stejné straně proti Francouzům a Indiánům. Existovali i Indiáni, kteří byli na straně Britů, ale nazývá se to francouzsko-indiánská válka, protože to byli lidé, proti kterým Britové válčili. Nyní jestliže kdokoliv mimo Spojené státy hovoří o francouzsko-indiánské válce, nenazývají ji francouzsko-indiánskou válkou, ale americkým dějištěm Sedmileté války, které se tak rozroste v mnohem větší konflikt mezi Velkou Británií a Francií, které se uskuteční v Evropě. Francouzko-indiánská válka byla pouze dějištěm Sedmileté války v Americe. Francouzko-indiánská válka začala v roce 1754 sporem ohledně Pittsburghu, ale to nebyl jediný důvod, bylo více důvodů, jiné rozpory, které se rozrůstaly. Situace, která započne válku nikdy není jediným faktorem. Vždycky je to špička ledovce. Vede ale k vede k většímu konfliktu v Evropě, k Sedmileté válce, která začíná v roce 1756 a končí ve stejné době jako americký konflikt, vlastně jsou to stejné konflikty, které končí v roce 1763 podepsáním Pařížského míru. Výsledkem je ztráta většiny koloniálního vlastnictví Francie v Novém světě, které v podstatě připadne Britskému impériu a stane se britskými koloniemi nebo britským územím a dokonce i Louisiana připadne Španělsku a pak uvidíte, že se na chvíli navrátí Francii v roce 1800 a poté se zase vrátí Spojeným státům v roce 1803, ale to uvidíme až za chvilku. Takže v roce 1763 tady máme Brity a velmi nákladnou válku, kterou byli schopni vyhrát. Alespoň podle Britů z války nejvíce těžili Američani, protože mohli dostat celé tohle nové území, nové území, se kterým mohli obchodovat, takže už se mohli potenciálně usadit. A tak se Britové rozhodli, že začnou od Američanů vybírat daně, aby částečně nahradili náklady vyložené na válku, takže v roce 1765 vydali Kolkový zákon (stamp - kolek, známka, razítko). Nebyly to daně na známky. Britové v podstatě prohlásili, že všechny dokumenty, které byly v "Novém světě" používány, jako úřední listiny nebo dokonce i noviny, musejí být produkovýny ve Velké Británii. Tyto dokumenty musely být označeny kolkem, aby tyto smlouvy, či jiné úřední listiny byly legitimními, takže se v podstatě jednalo o vysokou daň na papír a dokumenty. V podstatě to byly věci, na kterých společnost fungovala a byl to další způsob jak získat peníze od kolonistů, aby pomohly vrátit část nákladů, které Impérium pociťovalo, že vznikly jménem kolonistů. Můžeme debatovat o tom, kdo by hlavním příjemcem, ale bez ohledu na to si dovedete představit, že celou tu dobu nebyli kolonisté spokojení, především proto, že neměli zastoupení v parlamentu. Tohle proběhlo bez toho, že by někdo z kolonistů řekl, že si nemyslí, že to je nebo není fér. Takže se přesuneme do roku 1773, kdy proběhlo Bostonské pití čaje, do kterého se zapojila skupina lidí z různých důvodů, těch zájmových skupin tam bylo mnoho, nicméně, v bostonském přístavu byly ukotveny tři lodě naložené čajem, který vlastnila Východoindická společnost a lidé se ho rozhodli na protest, a ještě k tomu tam byla celá série zákonů a daní, které se pohybovaly tam a zpátky, ale jak už jsem říkal, nebudeme se teď zabývat detaily. Lidé na protest vyhodili čaj a převlékli se za indiány, za americké indiány a vyhodili čaj do bostonském přístavu, takže si asi umíte představit, že to bylo velmi vzrušující pro kolonisty, ale Britové z toho nebyli moc nadšení, takže potom přijali Donucovací zákony, oni v podstatě provedli blokádu Bostonu, takže situace začala být velmi velmi velmi napjatá na začátku sedmdesátých let. Když se přesuneme do roku 1775, narazíme v podstatě na první konflikty Americké války za nezávislost a my vytvoříme celou sérii videí na téma celé Americké války za nezávislost. V roce 1776 byla přijata Deklarace nezávislosti Spojených Států, tohle jsou oni tady, jak vypracovávají Deklaraci nezávislosti a dělají to proto, aby řekli: "Tak hele, my už tě máme dost, my už tě máme po krk, Velká Británie. My se teď prohlašujeme za nezávislou zemi. Už bylo dost těchhle věcí, už bylo dost kolonií." Takže až do roku 1783 probíhala Americká válka za nezávislost a ještě jednou říkám, že by se na tohle téma dalo udělat spoustu videí, ale já to jenom projdu, abyste měli ponětí, kdy se to všechno stalo a kdy všechno skončilo a později se na to můžeme podívat blíže. Všechno to končí podepsáním Pařížského míru, čímž se Spojené státy stávají svobodným, nezávislým státem a pak se přesuneme až do tohoto bodu, kdy jsou spojené státy řízeny Kongresem a Články konfederace, ale Ústava, kterou máme dnes, byla vypracována v roce 1787 a schválena, musela být schválena nejméně devíti státy, což se stalo v roce 1788 a nabyla platnosti v roce 1789, takže záleží, kterou událost považujete za vznik státu. Určitě to byla Deklarace nezávislosti, ale stát ve své nynější podobě, se svými nynějšími institucemi a nynější Ústavou vznikla v roce 1789 a to byl také začátek prvního ze dvou prezidentských funkčních období George Washingtona, které skončilo v roce 1797 a potom přišel na scénu John Adams. Důvod, proč to sem dávám, je ten, (i když tohle je vlastně jediný prezident, kterého zde ukazuji), že to bylo vlastně velmi důležité, že se rozhodl odejít z funkce po dvou funkčních obdobích. Byl nesmírně oblíbený. Kdyby chtěl, mohl se pravděpodobně stát jednou z osobností, které se zdržují o trochu déle, než by si někteří lidé přáli, takže bylo skvělé, že šel příkladem a odstoupil z funkce po dvou funkčních obdobích a nebyl to chlápek posedlý mocí. Když se přesuneme o kousek dál do roku 1803 a já už jsem zmínil po francouzsko-indiánské válce, co je Louisiana. Chci vám ozřejmit, že Louisiana není jen to, co je dnešní stát Louisiana. Louisiana je tento celý kraj, který zahrnuje stát Louisiana, ale zhruba až k místu, kde jsou dnes hranice Spojených států s Kanadou. A po francouzskou-indiánské válce, všechno tohle území dostalo Španělsko a v roce 1800 ho dostala zpátky Francie, ale v roce 1803 měl Napoleon řadu potíží. Jeho námořní flotila byla zničena, utrpěl pár porážek v Karibiku, jestli to tak můžu nazvat. Obzvlášť na Haiti a říkal si, že tohle území stejně pravděpodobně nebude schopný řídit, tak ho prodal Spojeným státům za něco, co se ukázalo být velmi, velmi, velmi nízkou cenou. Ale byla to situace, kdy ho stejně nebyl schopný ochránit. Spojené státy by byly možná schopné mu to území vzít a on by s tím nenadělal vůbec nic, takže si za to stejně tak mohl vzít alespoň nějaké peníze, aby mohl financovat bitvy v Evropě. Takže Spojené státy se v roce 1803 téměř dvojnásobně zvětšily. Počínaje těmito územími, které vlastnily od konce války za nezávislost a teď dostaly celé toto území v roce 1803. Pak se trochu přesuneme k válce v roce 1812, ta je opravdu zajímavá, protože z ní nevzešlo nic závažného, ale zajímavé na tom bylo to, že celé toto období, dokonce i po vyhlášení nezávislosti, Britové nepřestávali obtěžovat Ameriku. Pokračovali v ozbrojování Indiánů, kteří se bouřili nebo způsobovali problémy osadníkům. Indiáni nutili americké námořníky, když říkám nutit (v angličtině "impress"), nemyslím tím, že by dělali něco úžasného. Donucování námořníků znamenalo, že Indiáni zabrali jejich lodě, vzali námořníky a nutili je, aby se stali součástí britské armády. Dělali celou řadu věcí, kterými si znepřátelovali Spojené státy. V roce 1812 vyhlašují Spojené státy válku Velké Británii. To je tato válka roku 1812, která končí v roce 1815 bitvou u New Orleans. Bitva u New Orleans. Ale nedošlo tady k žádnému přesunu území ani ničemu podobnému. Dobré na tom bylo to, někteří lidé to nazývají druhou Americkou válkou za nezávislost, že se opravdu upevnila pozice Ameriky. I když bych měl říct, že se upevnila pozice Spojených států, že se potvrdilo, že revoluce nebyla jen šťastná náhoda, že Amerika není jen nějaká pomíjivá země, ale byla schopná znovu porazit jedno z největších impérií na světě. Takže zůstala tady. Teď se zase o něco posuneme. Tahle část, kterou nazýváme Texas, tohle území přímo tady bylo před rokem 1836 součástí Mexika, ale Mexičané v podstatě pobídli anglicky mluvící osadníky, pobídli americké anglicky mluvící osadníky do této oblasti, protože byla velmi řídce osídlena, ale mnoho těchto anglicky mluvících osadníků vlastnilo otroky, a když se posuneme do roku 1836, stát Mexiko, kterým bylo celé toto území řízeno, uvažoval o tom, že zruší otroctví. Asi si umíte představit, že se to nelíbilo osadníkům, kteří tam byli, takže v roce 1836 začala válka za nezávislost Texasu a z toho si pamatujeme bitvu u Alamo a další věci a potom se prvním prezidentem Texasu stává Sam Houston a to je důvod, proč se město Houston jmenuje Houston. Potom se rychle přesuneme až do roku 1845. V celém tomto období se ve Spojených státech mluví o "Manifestu destiny". To je součást božského údělu nás Američanů, že jednou rozšíříme své území až k Tichému oceánu, takže lidé už pokukovali po těchto územích. Nezapomeňte, že celé toto území bylo Texas a Mexiko na něj pořád pohlíželo jako na své území, i když bylo nezávisle řízeno lidmi, kteří si říkali Texaská republika. A celé toto území patřilo Mexiku, takže lidé se ho snažili pozorovat a říkali si: "Hele, to by bylo hezké, kdybychom z toho mohli kousek dostat." V roce 1845 a to byla dohoda s texaskými osadníky, s Texaskou republikou. Spojené státy zabraly Texas, osadníci chtěli, aby se to stalo, takže to nebylo násilné připojení Texasu, ale Mexiku se to nelíbilo, protože pořád nahlíželo na Texas jako na součást jejich území a Amerika do určité míry, záleží, jak se na to díváte, ale vypadá to, jako by Amerika chtěla jít do války s Mexikem, takže poslali armádu velmi blízko hranic s Mexikem, dokonce na některá území, na které mělo Mexiko možná větší nárok. Ale nebudu se teď přiklánět na jednu ani na druhou stranu. Vypadalo to, ale, že tam docházelo k provokování a debatám o skutečném průběhu těchto událostí, ale v roce 1836 už mezi Mexikem a Spojenými státy vypukla válka. A do roku 1848 Spojené státy v podstatě převálcovaly Mexiko a většina války se odehrává na Mexickém území. A kvůli tomu Mexiko přenechává Spojených státům celé toto území. Kalifornii a ten zbytek, Nevadu, Arizonu, část Nového Mexika, které nevycházelo se Spojenými státy a oni ji už nevlastnily. A ve stejné době zde máme Brity a Američany ,kteří obhlíželi tohle území, území kolem Oregonu, které dokonce zahrnovalo část Kanady, ale nakonec ty byli schopni vyřešit relativně pokojně. Dohodli se na tom, že Amerika dostane celé toto území a a Britové dostanou všechno území nacházející se severně od této linie, a to je důvod proč je Vancouver a Britská Kolumbie a tohle všechno dnes v Kanadě. Zůstalo to součástí Britského impéria o něco déle. Takže do roku 1848 se "Manifest destiny" v podstatě uskutečnil. Spojené státy dostaly všechno od Kalifornie počínaje pobřežím Tichého oceánu a pobřežím Atlanského oceánu konče. A potom, víte, teď se zabývám opravdu jen těmi nejdůležitějšími událostmi, když se podíváte na americké dějiny z leteckého pohledu. Celou dobu se zde vyvíjelo určité napětí. Od vzniku státu až do doby, kdy byl zvolen Abraham Lincoln prezidentem, zde byla napjatá situace ohledně otroctví. Hodně lidem ze severu se to nelíbilo z morálních důvodu, hodně lidem na jihu se to...tedy, oni chtěli otroctví bez ohledu na to, co si o tom mysleli z morálního hlediska. Ekonomika jižanských států byla z velké části založena na otroctví, takže tohle všechno, takže zlomový bod nastal v roce 1860, kdy Abraham Lincoln, který se docela hlasitě vyjadřoval proti otroctví. Chtěl držet na uzdě rozšiřování otrockých států. Až do téhle doby jsme zde viděli všechny tyto kompromisy. Pokaždé, když se nějaký stát přidal k Unii, otrocký stát po něm chtěl, aby se také stal otrockým. Svobodné státy chtěly, aby se stal svobodným, takže tam vždycky byli lidé přetahující se o to, kdo dostane více států na svoji stranu. Ale všechny názory nakloněné otroctví či bojující za jeho zákaz dosáhly zlomového bodu v roce 1860, kdy byl Abraham Lincoln, který byl se poměrně hlasitě vyjadřoval pro nerozšiřování otroctví, zvolen prezidentem. A potom se skupina států, které my dnes považujeme za jižanské, odtrhla od Unie, a potom v roce 1861 Jižní Karolína řekla: "Hele, my už nejsme součástí Spojených států, ale Spojené státy tam pořád měly své armádní posádky, tak je napadli a rozpoutali občanskou válku. Během občanské války, která trvala do roku 1865, Abraham Lincoln v roce 1863 ruší otroctví, čímž v podstatě vyhlašuje, že by měli být všichni otroci puštěni na svobodu. To pokládá základy pro 13. ústavní dodatek. A potom naneštěstí umírá dva měsíce před koncem občanské války, ale v roce 1865 se jih vzdává, takže se není schopen odtrhnout a potom už ve Spojených státech otroctví v podstatě neexistuje. Je to fascinující. Jenom, abyste tomu lépe porozuměli, tady je mapa. Ta tmavomodrá barva jsou státy Unie, severní státy. Světlemodře vybarvené je území, které bylo řízeno severními státy. Oranžové jsou státy, které se odtrhly od Unie, státy Konfederace. Světle oranžové je území, které bylo těmito státy řízeno, ale bojovalo se o ně. A tahle žlutá barva, to byli členové Unie, které se neodpojily od Unie ani se nepřidali ke Konfederaci, ale byly to otrocké státy. Ale asi nejvíce fascinující věc na občanské válce bylo, kromě toho, že bylo ve Spojených státech zrušeno otroctví, což byla asi nejzásadnější věc, že to byla asi nejkrvavější válka v dějinách Spojených států. Během občanské války, a toto jsou neuvěřitelné čísla, zemřelo 18 procent bílých mužů žijících na jihu. 18 procent, skoro jeden z pěti bílých mužů z jihu zemřel během občanské války. Na severu to bylo o něco lepší, tam zemřelo jenom 6 procent, ale i tak to bylo velké procento lidí, kteří zemřeli v bojích občanské války.