Od obnovy po občanské válce až do velké hospodářské krize Obnova po občanské válce a velká hospodářská krize.

Předchozí video skončilo v době, kdy Sever zvítězil v Americké občanské válce. Bohužel pro Abrahama Lincolna, se tak stalo dva měsíce poté, co byl zavražděn. Nyní dominoval Sever a v podstatě okupoval Jih. A my nyní vstupujeme do období nazývané obnova. Obnova se týká dvou oblastí, které jsou vzájemně propojeny. Jde o poválečnou obnovu. Je zřejmé, že válka způsobila četné škody na obou stranách. Ale obvykle se mluví o znovuobnovení Jihu a do určité míry také o reformě Jihu. Nyní se přeneseme přes mnoho podrobností, jako jsme učinili v předchozím pořadu; z toho důvodu pomineme některé významné události. Později se ke všemu se vrátíme podrobněji. Budeme hovořit o třech velkých událostech, které se staly během obnovy. Kromě toho, že Sever okupoval Jih a do jisté míry potlačil demokracii na Jihu tím, že na klíčová místa dosadil vlastní politiky a zákonodárce, Spojené státy přijaly 13., 14. a 15. dodatek ústavy, které jsou známy jako "dodatky pro obnovu". V roce 1865 byl přijat 13. dodatek, který zakázal otroctví, ukončil otroctví. Již dříve jsme zmínili emancipační prohlášení, což byl v podstatě dekret Abrahama Lincolna. Šlo o projev Abrahama Lincolna, který se stal zákonem v roce 1865. V roce 1868 je přijat 14. dodatek, který učinil ze všech osob narozených ve Spojených státech občany; a to včetně osvobozených otroků. Takže tu máme otroky, kteří jsou osvobozeni a zároveň se stávají občany. V roce 1870 je přijat 15. dodatek, který dal všem svobodným mužům právo volit. Je zřejmé, že všichni muži nyní byli svobodní. Dostali volební právo. Šlo, a to zdůrazňuji, o volební právo pro muže, protože ženy tehdy volit nemohly. Volební právo. A 14. dodatek také uzákonil spravedlivý proces, o které nyní nebudeme podrobněji hovořit. V podstatě uzákonil, to že vláda musí zajistit řádný soudní proces. Šlo v podstatě o to, že vláda je vázána vlastními zákony ve věcech které se týkají zabírání majetku, a také pokud bude vláda zasahovat do práv soukromých osob. O této problematice věnujeme zřejmě celé jedno video. Tyto dodatky způsobily skutečnou změnu: z bývalých otroků se stali rovnoprávně postavení, alespoň podle zákona. Také ale víme, že v praxi se tomu tak nestalo. Přesuneme se nyní do roku 1877, kdy obnova v podstatě končí. Je formálně ukončena také okupace Jihu a jakmile se tak stalo, přichází demokracie a určitá skupina lidí se dostává k moci; v této době byli Republikáni stejně tak jako Sever proti otrokářství; a také Abraham Lincoln byl Republikán. Demokraté se dostávají k moci na Jihu. Je zřejmé, že různé pohledy znesvářených stran změnily v průběhu času. V této době, když skončila okupace, a se do velké míry rozpoutal spor o demokracii a o volby - to jsou věci, které byly horlivě diskutovány. Obě strany sporu měřily své síly. Například na Jihu byly přijaty Jim Crowovy zákony. Postava "Jim Crow" ze začátku devatenáctého století pejorativním způsobem parodovala "černé huby". Bílí Jižané si namazali černou barvou obličeje a chovali se hloupě, aby parodovali černochy. Jedna z těchto postav se jmenovala "Jim Crow" Jmenoval se "Skákající Jim Crow"; tak takové zákony se přijímaly. Jim Crowovy zákony v podstatě segregovaly černé a bílé obyvatelstvo na Jihu. A přestože se mohlo zdát, že jsou si rovní, skutečnosti byla taková, že podmínky pro černochy, a místa do kterých byli segregování, byly velmi podřadné. Museli například používat separovaná veřejná pítka na vodu, separované toalety. Nemohli sedět na některých místech v divadlech či autobusech. Takový stav pokračoval až do šedesátých let dvacátého století, do období hnutí za občanská práva. Ve stejné době, řeklo by se poválečné, došlo k ekonomickému rozkvětu. Začaly se masivně stavět železnice. Šlo o jedno z významných období, ve kterém se masově inovovalo a vynalézalo; a to vedlo k jakési ekonomické bublině v roce 1873, kdy mnoho států začalo opouštět kombinovaný zlatý a stříbrný standard. Začali přecházet na čistě zlatý standard. To znamená, že měna státu, který zůstal na stříbrném či kombinovaném standardu, začala ztrácet hodnotu. Šlo o nesporné negativum, která způsobilo devalvaci měny, jak si později vysvětlíme. Spojené státy se rozhodly následovat Německo, které opustilo stříbrný standard a přešlo na čistý zlatý standard; Spojené státy přijaly Zákon o měně z roku 1873 a to způsobilo krizi, známou také jako Paniku z roku 1873. Došlo k propadu ceny stříbra; přestože cena stříbra by jinak klesala, tento prudký propad poškodil těžbu stříbra a příbuzné obory. Co je důležitější, zmenšila se peněžní zásoba. Když zmenšíte peněžní zásobu, zvýšíte úrokovou sazbu, která pak rozbije bublinu vytvořenou výstavbou železnic a ekonomickou konjunkturou; Tak se Spojené státy dostaly do ekonomického propadu; ten trval od roku 1873, od prasknutí ekonomické bubliny, až do roku 1879. Naštěstí pro Spojené státy došlo pak k velmi rychlé ekonomické obnově; šlo o jeden z nejrychlejších ekonomických růstů v historii USA. Pak došlo k obrovskému nárůstu přistěhovalectví. Přišly desítky milionů přistěhovalců z Evropy; do roku 1890 se USA staly nejbohatší zemí na světě, měřeno výkonem na hlavu. To bylo neuvěřitelné, neboť jen sto let předtím šlo o kolonii Velké Británii a část Britského impéria. Šlo o oblast, které Evropské mocnosti nevěnovaly příliš pozornosti. Ale stalo se, že USA byly nejbohatší zemí na světě. Postoupíme do roku 1898, kdy se USA začínaly stát svým vlastním impériem. Do této doby byly Spojené státy spíš uzavřené, bez zájmu o další národy a území. Ale v roce 1898 Kuba přestala být španělskou kolonií. Před tím došlo k mnoha povstáním Kubánců proti Španělům. Spojené státy chovaly sympatie ke snažení Kubánců. Byla to další země v Novém světě, která se postavila evropské mocnosti. Španělé byli známí tím, že svým poddaným vládli pevnou rukou. V roce 1898 došlo k povstání proti Španělům a Spojené státy poslaly lodě do přístavu Havany, aby chránili americké zájmy. To se trochu podobá Mexicko-americké válce, ve které byly jednotky vyslány blízko k hranicím s jinou zemí, aby chránily zájmy USA; a také, aby chránily před válečnými excesy. V havanském přístavu byla zakotvena americká válečná loď The Maine. Vybouchla a potopila se. A toto je její skutečná fotografie. Dostáváme se do období, kdy fotografie začínají hrát důležitou roli Jistou roli hrají již v šedesátých letech osmnáctého století. Toto je fotografie Abrahama Lincolna. Loď The Maine se potápí. Američané chtějí vyhlásit válku Španělsku. Zdálo se totiž, že loď potopili Španělé--přestože důvod potopení lodi není dodnes známý. Zřejmě mohlo jít o náhodný výbuch, zatímco některé zdroje zmiňují jako důvod výbuchu provokaci, aby USA mohly vstoupit do války. Jiné zdroje zase obviňují Španělsko, protože nechtělo americkou flotilu u břehů Kuby. Výbuch vyvolal u americké veřejnosti agresivní nálady. Americká vlády vyhlásila válku Španělsku, která záhy skončila vítězstvím USA. Důležitým přínosem této Španělsko-americké války byl pro USA status velmoci. Spojené státy začaly kontrolovat jiné země. Dočasně kontrolovaly Kubu. Získaly kontrolu nad ostrovem Guam, který se nachází přímo zde. A ten Spojené státy drží dodnes. Získaly od Španělska Filipíny. Spojené státy tedy kontrolovaly Filipíny až do konce druhé světové války. Získaly také ostrov Puerto Rico, který je také součástí USA. Je to teritorium USA, nikoli stát unie. Tak se ze Spojených států stalo impérium. Nyní se přesuneme do roku 1914, kdy se v Evropě rozpoutala válka. Na první světovou válku vytvoříme novou sérii videopořadů. V Evropě se rozpoutala válka, ve které jde zejména o spor mezi velmocemi Británií a Německem. Spojené státy se za každou cenu snaží vyhnout zatažení do války a o udržení neutrality. Je zřejmé, že Američané byli většinou anglického původu a mluvili anglicky. Měli tedy určité sympatie pro Britské impérium a Velkou Británii. Chtěli ale zůstat v neutralitě. Britové zatím zahájili blokádu Německa. Získali tak určitou výhodu. Německo chtělo zase blokádu Britských ostrovů. Zdálo se, že pokud Německo dokáže udržet námořní blokádu tohoto ostrova, válku vyhraje. Bohužel pro Německo jeho námořní síla nebyla dostatečná. V období od roku 1915 až 1917, Německo začalo posílat své ponorky do Atlantického oceánu. Pokud nemohlo Německo účinně blokovat Velkou Británii, pak mohlo alespoň ohrozit námořní cesty a ohrozit lodě, které chtějí obchodovat s Velkou Británií; to mělo vytvořit atmosféru strachu, která se vyrovná námořní blokádě. První úspěchy Německa nejsou veliké. Jak se začala válka obracet v neprospěch Německa začalo i Německo útočit na civilní lodě, dopravní lodě, a začali umírat Američané. Zdá se, že německé ponorky torpédují všechny lodě hlava nehlava. To ovšem Spojené státy nemohou dál tolerovat a vstupují do války v roce 1917. Německo se příliš Spojených států neobává, ale to se má brzy změnit. V roce 1918 se USA definitivně stávají velmocí. Jejich vstup do války změnil rozložení sil a Spojené státy se staly důležitým hráčem v konfliktu. V roce 1918 končí válka. Výsledkem je zničení některých států, které prohrály. Rakousko a Maďarsko již nejsou součástí jednoho státu. Otomanská říše také brzy zanikne. Vítězné mocnosti získávají z Německa obrovské reparace, které se zřejmě do velké míry stávají příčinou druhé světové války. V roce 1920 jsou přijaty 18. a 19. dodatek ústavy. Osmnáctý dodatek zavádí prohibici, která přes noc zakazuje alkohol ve Spojených státech. Pašeráckou scénu pak zaznamená velké množství filmů; okolo ilegální distribuce alkoholu se vytvořilo kriminální prostředí. Devatenáctý dodatek byl trochu méně kontroverzní; konečně přiznal volební právo ženám. Jeden z argumentů proti byl, že pouze muži mohou bojovat za vlast a tudíž pouze oni mají právo volit a být vojáky. Ve druhé světové válce ale bojovalo tolik mužů na frontě, že ženy je masově v USA i jinde nahradily a zastoupily je ve válečné ekonomice, v továrnách a ve výrobě. To zřejmě přispělo k tomu, že ženy získávaly právo volit v různých částech světa. Také ve dvacátých letech došlo k další ekonomické konjunktuře. Z ní se pak stala další poválečná ekonomická bublina, až do roku 1929. Tehdy došlo k pádu na burze, který vedl až K velké hospodářské krizi. Bylo ta krize globálního charakteru, a trvala až do doby, kdy USA vstoupily do druhé světové války.