Od 2. světové války k válce ve Vietnamu Hitler a 2. světová válka. Studená válka, Kubánská krize a závody o dobývání vesmíru.

Poslední video končilo v době blížící se Světové hospodářské krize. Nejednalo se jen o krizi ve Spojených státech. Krize se týkala celého světa. Rád bych se ještě vrátil zpět v čase, protože jsem zapomněl zmínit velmi důležitou skutečnost, která byla nesmírně důležitá pro následující historický vývoj Spojených států ve 20.století Stalo se tak v roce 1917 během první světové války. Byla to Velká říjnová revoluce. Ruské carství bylo svrženo bolševiky a vznikl Sovětský svaz, o němž pravděpodobně víte, že se jednalo o komunistický stát a že se stal úhlavním nepřítelem Spojených států po zbytek, tedy ne po zbytek, ale v době okolo druhé poloviny 20.století. Touto odbočkou jsem se chtěl jen ujistit, že víte, že Rusko je teď Sovětským svazem. Pojďme se nyní vrátit do období Velké světové krize a pravděpodobně do bodu, kdy provádíme tento zjednodušený přehled, který nás zajímá, a jak si můžete povšimnout, že ačkoliv tématem této série videí jsou Spojené státy, dění ve zbytku světa se postupně stává mnohem důležitějším, protože Spojené státy se začínají stávat skutečně silným celosvětovým hráčem. A tak v roce 1933 přímo uprostřed celosvětové krize; v době kdy na tom Německo bylo ekonomicky velmi špatně, vzhledem ke škodám způsobeným během první světové války, válečným reparacím a celkové situaci, přebírá moc nad Německem Hitler a stává se německým kancléřem. Je zajímavé poznamenat, že se dostal k moci demokratickou cestou. Německý kancléř je v jiných zemích analogií předsedy vlády. Hitler v podstatě vládl koalici. Nacisté - jeho strana, neměli ve vládě většinu, ale byli schopni ovládat koalici, i přesto že tato koalice byla velmi slabá. V čem ale byli dobří, bylo zastrašování a manipulace voleb a všeho ostatního. A tak v průběhu konce třicátých let nacisté v podstatě upevňovali svou sílu až do roku 1939, a celý svět nepřestával sledovat Hitlera, jak přebírá moc, což činil demokratickým způsobem, ale v podstatě si upevňoval svojí pozici, která postupně přecházela v diktaturu, a militarizoval Německo. Lidem to začalo dělat starosti, ale všichni jako by chtěli ...měli doktrínu ústupků - jako třeba "hele, snažme se ho akorát příliš nenaštvat a možná, že neprovede nic špatného." Ale v roce 1939 Německo vtrhlo do Polska. A na to je pohlíženo jako na událost, která v podstatě...která byla takříkajíc poslední kapkou a tak začíná druhá světová válka. A zpočátku je to mezi...největší mocnosti, které se zpočátku zapojily, bylo Britské impérium a Sovětský svaz. Francie se zapojila a bleskově byla ovládnuta nacisty. A stává se to, že Spojené státy, tohle nebyla stejná situace jako za první světové války, kdy se Spojené státy snažily zůstat neutrální. Spojené státy rozpoznaly, především Franklin Delano Roosevelt rozpoznal, že byl Hitler agresor. Že se, alespoň z pohledu Franklina Delano Roosevelta, absolutně provinil. Takže Spojené státy podporovaly spojence už od začátku druhé světové války, posílalo jim zbraně a další druhy pomoci. Když se Japonsko a Itálie přidávají na stranu Německa, Spojené státy uvalují embargo na ropu mířící do Japonska. Spojené státy vyvážely ropu do Japonska a asi si umíte představit, že Japonsko neprodukovalo velké množtví své vlastní ropy, a ropa je extrémně důležitá, když se snažíte vyhrát válku. Takže tohle se Japonsku moc nelíbilo. Teď se posuneme do roku 1941, kdy Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor. Do této doby hrály Spojené státy ve válce vedlejší roli. Podporovali spojence a z ekonomického hlediska dělali, co mohli, a poskytovali jim armádní pobočníky, ale bojů se aktivně nezúčastňovali. Jenže potom 7. prosince 1941 Japonci zaútočili na americké loďstvo v Pearl Harboru v Tichém oceánu a tohle je velmi zajímavá diskuze, protože Spojené státy měly štěstí, že většina tohoto loďstva v Tichém oceánu nebyla, ale určitě to byla záležitost, která přesvědčila americkou veřejnost, že stojí za to vstoupit do druhé světové války. Takže v 1941 Spojené státy vstupují kvůli napadení Pearl Harboru do války. A vstupují do války na obou scénách, jak v Evropě, tak i v Tichém oceánu - a potom se přesuneme dál - bojují proti Italům v severní Africe a potom se přesuneme do roku 1944, kdy skutečně vstupuje do bojů na evropské pevnině. To je invaze Normandie. To je den s velkým D, 6. června 1944. Pokud jste někdy viděli Zachraňte vojína Ryana, tak ten začíná právě tímto. Nikdy jsem nevzal útokem pláže, ale umím si představit, že to bylo asi nejrealističtější ztvárnění toho, jaké to je napadnout pláž v Normandii. Když se přesuneme do roku 1945, a nakonec, alespoň mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, anebo bych asi měl říct, mezi všemi spojenckými mocnostmi, všichni jsou schopni vyhrát evropskou frontu druhé světové války, a teď se přesuneme do konce tohoto roku. Japonsko pořád poměrně zuřivě bojovalo, takže Spojené státy, a zase bych na toto téma mohl vytvořit mnoho videí, mohli bychom debatovat o etických důsledcích tohoto počínání, ale Spojené státy vyvinou atomovou bombu a svrhnou jednu tady na Hirošimu a o několik dní později na Nagasaki a tím v podstatě končí druhá světová válka. Takže výsledek druhé světové války je ten, že tady máme dvě zbývající supervelmoci: Sovětský svaz a Spojené státy. A potom začíná studená válka. Tyto dvě obrovské mocnosti - Sovětský svaz je komunistickou zemí a snaží se rozšířit svůj komunistický vliv mnoho zemí východní Evropy se nechalo ovládnout Sovětským svazem, Spojené státy - které nebyly komunistickou zemí, ale velmi kapitalistickou zemí, asi si to umíte představit. A tohle je něco, co se hodně lidem plete Sovětský svaz byl komunistickou zemí a panoval tam totalitní režim. Komunismus a demokracie nejsou nezbytně věci, které musí stát v opozici. Ale v Sovětském svazu neexistoval ani kapitalistický systém ani demokracie. Byla to komunistická a totalitní země. A když říkám komunistická, mluvím tím o neexistenci soukromého vlastnictví - stát vlastnil veškeré soukromé zdroje. Spojené státy byly na druhé straně velmi kapitalistickou zemí a asi si umíte představit, že nechtěly, aby se k nim žádné z těch komunistických manýrů dostaly. Takže probíhal významný boj, který nikdy nepropukl v přímý konflikt mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Vždy to probíhalo prostřednictvím zástupců, prostřednictvím lidí, které Spojené státy nebo Sovětský svaz poslali, aby jednali jejich jménem nebo jednali jménem Spojených státu nebo Sovětského svazu. Začíná studená válka. A říká se jí studená válka, protože ta válka nebyla nijak žhavá. Spojené státy a Sovětský svaz na sebe nikdy doopravdy nevypálili kulky. Namísto toho podporovali ostatní účastníky, kteří chtěli vypálit kulky na Sovětský svaz. A Sovětský svaz podporoval ostatní účastníky, kteří chtěli vypálit kulky na Spojené státy. Pro Spojené státy to bylo celé o zastavení komunismu. Bylo to o zamezení efektu domina, kdy kdyby se jedna země v oblasti přidala ke komunismu, přidaly by se i další. A Spojené státy začaly být trochu paranoidní - a možná, že to bylo opodstatněné, ale tak či onak jim dělalo starosti šíření komunismu. A vůbec poprvé to bylo otestováno - a rok 1950 je zajímavý rok - protože je to poprvé (Spojené státy samozřejmě měly jaderné zbraně od roku 1945), ale Sovětský svaz v roce 1950 otestoval svoji první jadernou zbraň. Takže se začíná studená válka vyostřovat. Oba protivníci teď na sebe mohli zaútočit atomovou zbraní, kdyby chtěli. A v roce 1950 tady máme taky Koreu. Korea před druhou světovou válkou (tohle je velmi malý obrázek Koreji) byla japonskou kolonií. Jenže Japonsko prohrálo, takže Korea teď byla rozdělena mezi Severní Koreu, která byla pod vlivem Ruska, a Jižní Koreu, která byla pod vlivem Spojených států. Takže ji rozdělili podél 38. rovnoběžky, a vím, že tohle je extrémně malý nákres. (Půjdeme do větších podrobností až budeme dělat video o Korejské válce) Ale v roce 1950 podnikla Severní Korea invazi na Jižní Koreu. A tak začala Korejská válka. Spojené státy tam poslaly vojsko. Severní Korea měla na své straně Čínu - čínskou armádu. A Sověti je taky zásobovali. Ale nakonec, když se přesuneme do roku 1953, to končí tak trochu v mrtvém bodě, protože konečný výsledek je takový, že je znovu zavedena 38. rovnoběžka. To byl první opravdový konflikt studené války. Všimněte si, že na sebe Spojené státy nebo sovětští vojáci nikdy navzájem nevypálili. Spojené státy byly ve válce se Severní Koreou a čínským vojskem, ale oni byli něco jako zástupci Sovětského svazu. A zároveň, jak si dokážete představit, tady máme dva technicky sofistikované soupeře - obě strany mají jaderné zbraně, takže bylo velmi zajímavé pozorovat, kdo z nich ovládne mezihvězdný prostor. Závody v dobývání vesmíru začaly v roce 1957. Sovětský svaz je schopen vypustit na oběžnou dráhu první člověkem vyrobenou družici. To je Sputnik 1. Někteří lidé si myslí, že první Sputnik byl ten se psem, ale ne, to přišlo až o několik měsíců později. To byl Sputnik 2. (Měl jsem tady vlastně i obrázek toho psa, ten pes potom umírá, ale chvíli byl na oběžné dráze naživu.) Takže to všechny vyděsí a Spojené státy na to zareagují. Potom tady máme v roce 1961 Jurije Gagarina, prvního člověka ve vesmíru. První člověk ve vesmíru. Vrátí se bezpečně na zem. My se tam nakonec dostaneme také. Nebo tedy Spojené státy se tam taky nakonec dostanou. Potom se přesuneme až do roku 1969, Spojené státy byly jako první na měsíci. Takže tady máme závody v dobývání vesmíru, obě země se snaží mít navrch a ve stejnou dobu se děje, (a tohle nadhazuji, protože se během jeho prezidentství stalo opravdu hodně věcí) v roce 1960 je John F. Kennedy zvolen prezidentem, uprostřed studené války. A další zajímavá věc na tom je, že je prvním katolickým prezidentem, což bylo, lidé měli pochybnosti, jestli - ono to bylo zajímavé samo o sobě, ale co bylo opravdu zajímavé na tomto krátkém prezidentství asi víte, že měl jen... - vlastně se stal prezidentem v roce 1961. Byl zvolen v roce 1960, ale stal se prezidentem v roce 1961. Byl prezidentem velmi krátce, protože byl v roce 1963 zavražděn. Ale během tohoto krátkého prezidentství se toho událo velmi mnoho. V roce 1957, těsně předtím, než se stal prezidentem, probíhala promiňte, ne v roce 1957, v roce 1959, probíhala Kubánská revoluce. Kuba se stala komunistickou zemí. Moc převzal Fidel Castro a Kuba se stala komunistickou zemí. Takže si asi umíte představit, že Spojeným státům se nelíbilo, že jsme měli komunistický stát tak blízko svých hranic. Takže v roce 1961 podporujeme bývalé Kubánce, Kubánce v exilu, aby zaútočili na Kubu - a to by taky vydalo na samostatné video. Probíhaly debaty mezi CIA a Kennedyho vládou o tom, kdo je za tento neúspěch zodpovědný. Ale byl to neúspěch. Spojené státy se tím obrovsky ztrapnily. A z pohledu komunistických revolucionářů, ti na to nahlíželi jako na utužení své vlády nad Kubou. Ukázali tím, že dokázali odrazit kontrarevoluční útok. Kontrarevoluční útok. A potom v roce 1962 tady máme špiónské letadla a vidíme, že Sověti začínají dávat na Kubu balistické střely, což Spojené státy opravdu vyděsí, protože tyhle balistické střely by mohly zasáhnout kteroukoliv část Spojených států. My jsme měli vlastně podobné v Evropě a Turecku. Ale nám se ty věci tady nelíbily, takže v podstatě používáme naše námořnictvo k "blokádě" dalších zásilek se zbraněmi do Sovětského svazu. Takže Kennedy se dostává se Sovětským svazem během Kubánské krize v roce 1962 do patové situace. A většina lidí věří, že tohle byla situace, kdy byly Spojené státy nejblíže k vedení války se Sovětským svazem - a co se pravděpodobně mohlo změnit v jadernou válku. Ale patová situace se nakonec vyřešila. Sovětský svaz nakonec souhlasil s odstraněním svých střel. Tedy, zaprvé, neposílat žádné další střely a rozmontovat ty, které už instalovali. A (a toto v té době nebylo veřejně oznámeno), ale Spojené státy také souhlasily s tím, že udělají to stejné s našimi střelami mířícími na Sovětský svaz, ty měly být odstraněny z Turecka. Takže svět - v té době - se vyhnul vzájemně zaručené zkáze. Celou dobu, kdy se tohle odehrává, pamatujte, že Spojené státy jsou paranoidní a možná, že opodstatněně (paranoia většinou znamená, že si někdo dělá starosti bezdůvodně) ale možná, že si opodstatněně dělají starosti z rozšiřování komunismu. Máme tady situaci, kdy ve Vietnamu.. Ve Vietnamu, který je někde....někde.....chci se ujistit, že jsem zakroužkoval správnou zemi.. Máme tady Vietnam a v severním Vietnamu přicházejí k moci komunisté (původně to byla francouzská kolonie). Spojené státy hned od začátku začíná posílat poradce, aby pomohli anti-komunistům v jižním Vietnamu. Za Kennedyho vlády počet "poradců" - a to bych asi měl dát do uvozovek, protože se poradci začali čím dál více angažovat - opravdu narůstal. A do roku 1965 začaly Spojené státy posílat své "oficiální" bojová vojska do Vietnamu. A pak se přesuneme až do roku 1975 - a důvod, proč je tohle důležité (jiný důvod, než ten, že je to jedna z posledních válek, které se Spojené státy účastnily) je ten, že je to první válka, kterou Spojené státy jednoznačně prohrály. V roce 1975 odešli poslední američtí vojáci a v podstatě Saigon (což bylo hlavní město jižního Vietnamu) padlo do rukou komunistům. Takže tady skončíme a teď už jsme se v podstatě dostali do moderních dějin - alespoň podle mého názoru, protože jsem se narodil nedlouho poté. Každopádně doufám, že je to pro vás zajímavé. 00:14:40,000 --> 00:14:44,000